Přírodní diamanty se rodí v nejhlubších vrstvách zemského pláště při extrémních teplotách a tlaku, přičemž nejmladším z nich je miliarda let. Uhlíkové krystaly se postupně formují a geologická či sopečná činnost je tlačí na povrch – zde je objevili lidé a započali s těžbou, kolem níž historicky vyvstávala celá řada otazníků. Podobně tomu bylo i u dalších komodit, které však nebyly mediálně tolik sledované. Mnozí také poukazují na ekologické dopady těžby, kdy řešením by měly být laboratorně vyrobené diamanty. Avšak skutečnost je mnohem složitější.
Podívejte se na video, jak vypadal Diamant míru, jeden z největších neopracovaných diamantů světa, který se dražil v roce 2017:
Jiřina Sivcová, hrk
10. září 2023
Pokračování 2 / 5
Podmínky těžby diamantů se mění
Vrátíme-li se o mnoho let zpět v čase, pak podmínky spojené s těžbou diamantů nebyly nejrůžovější. Za posledních třicet let však svět přírodních diamantů prošel značnou transformací. Těžba již není kontrolována jedinou společností – například skupina DeBeers Group, označovaná často za monopol, má dnes menší než 40% podíl na celkové světové produkci přírodních diamantů.
Podmínky těžby, která probíhá velmi automatizovaně pomocí těžké techniky a strojů, jsou přísně kontrolovány. Mnoho těžebních společností je navíc spoluvlastněno vládami zemí, v nichž se těžba uskutečňuje. Získávají tak přímé ekonomické výhody pro danou zemi a mají možnost ovlivňovat strategické směřování těžebního průmyslu. Tato skutečnost bortí i argument propagátorů laboratorně vyrobených diamantů, že tím pomáhají Africe. Skutečnost je taková, že ze syntetických diamantů tyto státy vůbec nic nemají, jejich ekonomiky naopak stojí na těžbě těch přírodních. Probíhá tam totiž nejen těžba, ale v maximální možné míře i zpracování diamantů včetně jejich broušení.
Aby se vše kolem těžby a obchodu s diamanty dělo řádně, zajišťuje mj. i Kimberleyský proces, tedy ojedinělé partnerství občanské společnosti, OSN, průmyslu a vlád členských států. Cílem Kimberleyského procesu je zabránění vstupu konfliktních diamantů na oficiální trh. Již k surovým diamantům je vydán certifikát původu, jenž je následně provází na jejich další cestě.
„Těžba diamantů vyvolává velké emoce, je však potřeba mít pro diskuzi relevantní informace. Společně s předním českým odborníkem na diamanty a členem diamantové burzy Diamant Club van Antwerpen Vladimírem Kondratěnkem a ve spolupráci s Natural Diamond Council v Londýně bychom je rádi veřejnosti poskytli. Lépe se pak mohou rozhodnout, zda dají přednost přírodním diamantům, či těm laboratorně vyrobeným,“ říká Dušan Mlynarčík, spolumajitel a ředitel JK Jitka Kudláčková. V jejich rodinném zlatnictví vždy dávali přednost přírodním drahokamům, neboť jejich hodnota v čase roste, a tím i hodnota šperku, který zdobí. Zákazník tak získává něco navíc. „Laboratorně vyrobené diamanty používáme pouze okrajově na výslovné přání zákazníka… Naše zkušenosti ukazují, že je volí především mladší lidé pro jejich nižší cenu, avšak obdobný efekt jako u přírodního diamantu,“ dodává.
Štěpánka Bínová
5. července 2023
Pokračování 3 / 5
Laboratorně vyrobené diamanty neboli lab-growny: Představují řešení?
Umělé diamanty na první pohled od přírodních nerozeznáte. Mají dokonce stejné fyzikální vlastnosti. Rozliší je až speciální přístroje, které využívají specifické reakce diamantů na UV záření, například fosforescence. Největší rozdíl tedy představuje jejich původ a hodnota. Bohužel v tomto směru někteří obchodníci příliš nerozlišují a zákazníkovi pak nabízejí laboratorní diamanty za velmi podobné ceny jako přírodní. „K tomu by nemělo docházet, neboť v momentě, kdy začaly raketovou rychlostí vznikat továrny na diamanty v Číně a Indii, trh se jimi zaplavil a cena značně klesla. Za poslední téměř dva roky asi o 70 %. Toto by rozhodně mělo být zohledněno i v ceně pro zákazníka, zároveň je důležité ho informovat o tom, zda šperk, o který má zájem, zdobí diamant, nebo lab-grown,“ uvádí Mlynarčík.
Základním faktorem určujícím cenu je dostupnost a vzácnost. Zatímco přírodních diamantů se vyskytuje pouze omezené množství, těch vyrobených v továrnách může být teoreticky neomezeně. Již několik let přitom existuje evropská ISO směrnice, která jasně udává, jakým způsobem je zapotřebí o diamantech hovořit a jak uvádět popisy. Například v Německu a Francii se podle ní řídí, v České republice se bohužel zatím do povědomí nedostala.
Pokračování 4 / 5
Ekologie: Otázka s nejednoznačnou odpovědí
Dalším z častých argumentů, které vyzdvihují laboratorní diamanty, je ekologický aspekt. Ovšem také tento argument je poměrně sporný. K výrobě diamantů v laboratořích se využívají dvě metody. Jedna z nich, high pressure-high temperature, má za úkol simulovat podmínky vzniku diamantu v nitru země. Zjednodušeně řečeno, představte si pec s teplotou 1 300 až 1 600 °C, do níž vložíte grafit, a působením tepla a tlaku se z něho v řádech týdnů vytvoří krystal. Ten je trochu odlišný od přírodního, ale následně jej lze úplně stejně upravovat, brousit.
Druhá metoda, chemical vapor deposition, využívá pro vytvoření diamantu zárodečný diamant, který se vloží do komory s horkým plynem (900 až 1 200 °C) s metanem a vodíkem. „Uvádí-li se ekologický aspekt jako jedna z výhod laboratorních diamantů, měli bychom se zamyslet nad tím, že pro jejich výrobu je zapotřebí obrovského množství energie. Právě země, kde se nachází nejvíce diamantových továren, příliš neřeší uhlíkovou stopu, a tudíž ji nelze nijak doložit,“ upozorňuje Mlynarčík.
Co se těžby týče, pak ano, jde o zásah do krajiny. Na druhé straně je ale nutné dodat, že těžaři investují nemalé prostředky do toho, aby krajinu po ukončení těžby uvedli do původního stavu. Rovněž se již v průběhu těžby snaží o rozvoj krajiny okolní.
Pokračování 5 / 5
Možnost volby je namístě, ale s relevantními informacemi
Není sporu o tom, že lab-growny mají na trhu svůj prostor, na druhé straně však není namístě zatracovat přírodní diamanty. Zákazník by měl mít vždy na výběr. Pokud je pro něho důležitá především cena, laboratorně vyrobený diamant představuje dobrou volbu. V momentě, kdy uvažuje o diamantu či šperku s diamantem jako o investici, pak přírodní nemá konkurenci. Každý je zcela unikátní svou barvou, tvarem i čistotou a nezřídka se dědí z generace na generaci. Navíc kdyby došlo k zastavení těžby, znamenalo by to citelný zásah pro země, jejichž ekonomika stojí právě na diamantech. Životní úroveň tamního obyvatelstva by v takovém případě klesla až na úroveň chudoby. Nic tedy není černobílé a zásadní úlohu hrají ověřené informace a transparentnost na straně obchodníků, aby si mohl zákazník svobodně zvolit, která cesta mu nejvíce vyhovuje.
Jiřina Sivcová, hrk
6. července 2023