Jaká je pro vás nejlepší motivace k hubnutí?
Dlouho jsem měla to štěstí, že jsem vážila pořád stejně, aniž bych se musela hýbat. Za posledních třináct let jsem přibrala plus minus pět kilo, takže jedinou motivací k pohybu byla touha zpevnit se. Kolem třicítky jsem se ale rozhodla, že nechci čekat na okamžik, kdy se při pohledu do zrcadla nebudu cítit dobře, a začala jsem běhat. Dodnes je to jediný pohyb, který mě baví a motivuje. Díky němu jsem také zjistila, že jsem typ, kterému stačí relativně málo pohybu, a hned jsou na něm vidět výsledky.
Máte už svoji oblíbenou trasu?
Protože žiju v centru Prahy, od jara do podzimu nejčastěji běhám kolem vody. V zimě jsem donedávna chodila do posilovny na běžecký pás, ale ten jsem dostala k posledním Vánocům, takže mě v posilovně už nikdo neuvidí. Ze spousty důvodů totiž nemám posilovny ráda.
Měla jste někdy osobního trenéra?
Ano, ale už je to pár let. V té době jsem chvíli chodila do posilovny se svým kamarádem, lyžařem a šikovným trenérem Kubou Fišerem. Chtěla jsem, aby na mě dohlédnul a vysvětlil mi, jak mám cvičit, abych si neublížila, což pro mě coby začátečníka bylo ideální. Dodnes z jeho rad žiju. Naučil mě, jak se připravit na trénink i jak se správně protáhnout. Vlastně se držím ještě jedné důležité rady, kterou jsem dostala od sportovců: „Aby kardio fungovalo, je potřeba makat aspoň třicet minut.“
Jak jste si se sportem rozuměla jako malá holka?
V dětství jsem byla členkou atletického týmu a závodila za základní školu. Běhala jsem, skákala výšku i dálku a asi nejvíc mě bavila štafeta. Na střední moje nadšení polevilo. Začala jsem se věnovat modelingu a kvůli zameškaným hodinám mě profesor tělocviku trochu péroval. Ke konci prázdnin jsem musela chodit na stadion na dozkušování. Pravidelně jsem v srpnu běhala půlku nebo 1500 metrů na čas podle toho, co mi v klasifikaci chybělo. Ale vzhledem k tomu, že profesor věděl, že jsem závodila, brala jsem to spíš jako buzeraci.
Dnes na Frekvenci 1 moderujete pořad Sportbar. Musela jste se kvůli němu o sportu něco přiučit?
Tahle práce mě moc baví. Pro přípravu na vysílání ale většinou stačí, když si přečtu noviny od začátku do konce. Teď jsem si začala pravidelně kupovat Sport a mnohem víc času než dřív trávím čtením sportovních rubrik. Díky práci v rádiu jsem se také začala zajímat i o sporty, které jsem dřív nesledovala nebo o nich věděla jen okrajově.
Baví vás sledovat i utkání?
Hlavně atletika a tenis, ale nejsem nijak zapálený fanoušek. Nemám žádné rituály a vlastně si na stadionech nedávám ani nic k jídlu, protože mám pocit, že tam všechno chutná jako umělá hmota. Když však fandím někomu, koho znám osobně, držím mu palce a občas si i sprostě zanadávám, ale alespoň se snažím, aby mě nikdo neslyšel. (smích)
Co u vás má dnes větší šanci – moderování, nebo modeling?
Když jsem byla mladší, bavila mě nenáročnost modelingu, protože tahle práce na vás kromě jakési fyzické kondice neklade žádné větší nároky. Dnes mě ale už modeling nebaví, a naopak moderování mě posouvá dál. Navíc se dá dělat roky, vlastně do té doby, dokud budete lidi bavit, což ale často není nikdo schopen ovlivnit.
V modelingu se asi nenajde moc žen, které by si užívaly vaření. Co vy?
Nechci a nebudu se vychvalovat, ale uvařím všechno, co se po mně chce. Dělám omáčky, knedlíky i peču. Jediné, do čeho jsem se nikdy nepustila, je lečo, segedínský guláš a koprovka. Tahle jídla nemůžu ani cítit. Jinak mě ale vaření baví a nevadí mi strávit v kuchyni i půl dne.
Kam vyrazíte, když chcete jíst venku?
Vím, že jediné, na čem nechci a snad ani nikdy nebudu muset šetřit, je jídlo. To, kam na něj ale zajdu, je ovlivněno chutí a náladou, takže mě můžete potkat jak ve fastfoodech, tak i v dobré restauraci. Nejradši si ale vychutnám snídaně a obědy o samotě. Jsem ráda, že na mě nikdo nemluví a můžu si v klidu přečíst noviny.
Máte své oblíbené jídlo?
Miluju čerstvý chléb s máslem a šunkou… Vlastně bych několik dní nemusela jíst nic jiného.
Držela jste někdy dietu?
Vnímám, že diety jsou pro hodně lidí, a hlavně žen, věčné téma. Málokdo je spokojený s tím, jak vypadá, a bohužel si často myslí, že to vyřeší jen nějakou dietou, kterou mu doporučí kamarádka. Já jsem ale velký odpůrce takových pokusů a jsem přesvědčená, že to v extrémních případech může nenávratně poškodit metabolismus. Myslím, že pokud někdo chce hubnout správně a vhodně pro svůj případ, měl by raději vyhledat odborníka.
A vy už jste to někdy udělala?
Ne, zatím jsem jeho rady nepotřebovala. Ale obrátila bych se na něj, kdybych kvůli zdravotním problémům ztloustla nebo hodně zhubla. Osobně jsem nikdy neřešila váhu radikálním omezením jídla. Už dlouho se ale snažím přestat jíst pozdě večer, přesto se ale pořád pár dnů v týdnu neudržím… Je tolik možností, kde se večer venku najíst. Navíc jsem každý všední den do sedmi hodin v rádiu a v práci mi vyhládne.
Přemlouval vás v modelingu někdo k tomu, abyste zhubla?
Když mi bylo patnáct, z agentury v Miláně jsem dostala doporučení zbavit se pár kil. Tenkrát jsem se na to ale vykašlala, protože jsem věděla, že na hubnutí nemám vůli a k tomu mám poměrně silné a velké kosti. Navíc mi už tehdy bylo jasné, že ze mě nikdy nebude droboučká dívenka. To bylo naposledy, co po mně někdo něco podobného chtěl.
Jakou roli dnes podle vás v tomto oboru hraje krása?
Těžko soudit. Ze zahraničí s nikým ve spojení nejsem a hodnotit modelingovou branži podle českých měřítek je bláznovství. U nás je modelkou každá holka, která vypadá trochu k světu. Zdá se mi, že už se pomalinku odstupuje od vyzáblin, ale pořád v tom hraje roli vkus návrháře nebo módní značky. Uspět může v podstatě jakákoli slečna, která bude něčím výjimečná a shodou okolností a náhod potká člověka nebo šikovného bookera, který jí pomůže a protlačí. I tak je ale potřeba, aby měla tvrdší lokty a silnější žaludek než ostatní, protože na vrcholové úrovni to není jednoduchá práce. Ale stejně jako v každé branži si modelka může vybrat, jakou cestou půjde… To je prostě realita. Náhody ve stylu, jak chudá holka ke štěstí přišla, se dějí opravdu jen výjimečně.
V poslední době často létáte do Ameriky. Našla jste recept na to, jak vypadat po přistání dobře?
Žádný lék ani zázrak se nekoná. Po tak dlouhých letech, které absolvuji každé tři týdny, se cítím vždycky hrozně. Když sečtu, že dvakrát do měsíce trávím téměř 24 hodin na cestě, po letištích a letadlech a rozdíl v časových pásmech je sedm hodin, tak mi z toho vychází, že už jsem se rok pořádně nevyspala. Dlouhé lety jsou prostě únavné, otravné a jediné, co pomáhá, je pít hodně vody a spát. Spánek je asi to jediné, co trošku pomůže, a to mi zatím v letadle jde díkybohu dobře.
Komu se v Čechách ráda svěříte do péče?
Jediné, co už si dlouhých třináct let nedovedu představit jinak, je volba mojí kadeřnice. Chodím k Blance Haškové a vůbec netuším, co budu dělat, až se jednou rozhodne, že už mě neostříhá. (smích) Moc se toho nemění ani v mém šatníku – pořád jsem džínová a tričková.
Když se ohlédnete do minulosti, jak hodnotíte svůj vzhled?
Možná je to můj subjektivní dojem, ale při pohledu na deset let staré fotky se kácím smíchy. Myslím, že v poslední době vypadám nejlíp, a také se tak cítím. Celkově mi můj život vyhovuje. Řekla bych ale, že je to hlavně otázka určité dospělosti, nadhledu a zkušeností. *
Rychlý dotazník: DRZÁ DIANA
Při kterých tématech se červenáte?
„Nečervenám se.“ (smích)
S jakou částí svého těla jste spokojená?
„Mám ráda svoje zuby a také břicho, ale to jen, když nejsem přejedená.“
Co vám chybí v českých obchodech s jídlem?
„Vůbec nic. Zjistila jsem, že dneska už naštěstí platí, že kdo hledá, ten najde.“
Jaké ženy jsou vám protivné?
„Ty, které si svoji osobní nespokojenost vylévají na druhé.“
Který módní doplněk byste zakázala?
„Všechny kabelky s nápisy a logy.“
Rozumíte si s kolegyněmi z modelingu?
„S modelkami jsem si nikdy moc nerozuměla a ani mezi nimi nejsem příliš oblíbená.“
Záleží českým mužům na tom, jak vypadají?
„Ano, ale je to hodně ovlivněno finančními možnostmi, místem bydliště, vzděláním a věkem.“
Diana Kobzanová (32)
Ve třinácti začala s modelingem. V roce 2001 se stala Miss ČR, ale korunka jí byla odebrána kvůli fotografiím v pornočasopisu. Dnes se dostává do povědomí hlavně jako moderátorka. V televizi Óčko moderuje pořad Drzá Diana a na Frekvenci 1 Sportbar. Jejím partnerem je hokejista a loňský vítěz Stanleyova poháru Michael Frolík.
Článek vyšel v časopise Dieta
