DITA (55): Partner se začal scházet s bývalou ženou, prý jsou jen kamarádi | Foto: iStock

Foto: iStock

DITA (55): Partner se začal scházet s bývalou ženou, prý jsou jen kamarádi

Dita se trápí, její přítel se začal scházet se svou bývalou ženou. Občas jí s něčím pomůže, anebo si prý jen povídají jako staří přátelé.

Včera u ní zase byl! Šel venčit psa a potkali se před domem, ona ho požádala, zda by jí neopravil přívod vody k pračce a poté si povídali o dceři. Z venčení se vrátil po třech hodinách.

Přiznám se, že jsem udělala trochu scénu, ale jako pokaždé se mi dostalo stejného vysvětlení: „Jsme jen kamarádi. Holt jsme spolu strávili dvacet let a máme spolu dceru, a tak si prostě máme o čem povídat. Už bys měla přestat blbnout, také ti nevyčítám, když jdeš k Petře a vrátíš se o půlnoci.“

Jenže Petra je má kamarádka, a rozhodně nebyla mou partnerkou, to přece nejde srovnávat! Richard to ale vidí jinak: prý kamarád jako kamarád.

S bývalou se rozvedl před deseti lety, opakovaně ho podvedla. Kupodivu se rozešli docela klidně, bývalá žena mu totiž během rozvodu dohodila náhradu. Svou sestřenici!

Nakonec se zdálo, že jsou oba bývalí partneři, a dokonce i jejich dcera, mnohem šťastnější. Petra se z města odstěhovala k příteli do vedlejší vesnice, Richard ke své nové přítelkyni a jejich dospělá dcera zůstala v původním bytě se snoubencem.

Jenže sestřenice po třech letech tragicky zemřela a od té doby byl přítel sám. Před dvěma lety se však dal dohromady se mnou. Ríšova bývalka od té doby vystřídala ještě dva partnery. Bohužel pak vážně onemocněla a zůstala sama.

Vrátila se tedy zpět do města, kde bydlí v domě se svou maminkou. Každá mají jedno patro domu. Dům je velký, zahrada také, na první pohled v něm však chybí mužská ruka. Navíc je ten dům blízko bytu, kde žiju s Richardem.

Myslím, že nejsem paranoidní, když mám pocit, že Petra chce svého bývalého muže zpět. Po prodělané nemoci už není tak atraktivní; přibyly jí roky, kila a ubyla nejen přitažlivost, ale i síly – je totiž v částečném invalidním důchodu. Stárnoucí maminka jí už také příliš nepomůže, dům by potřeboval pravidelnou údržbu a Richard je moc šikovný…

Z této rovnice pro mě logicky vychází nepříjemný výsledek. Ano, žárlím a bojím se, že mi ta životem protřelá žena mého přítele vezme. Richard se u bývalé staví obvykle jednou za týden, i když kdoví…

Jednou potřebuje něco probrat kvůli dceři, jindy ho bývalá žena požádá, zda by jí s něčím nepomohl. Petra nemá evidentně peněz nazbyt, a tak je pro ni samozřejmě lepší, když má údržbu či opravu zadarmo.

Je fakt, že na jednu stranu mi přítel vždy na rovinu řekne, že se u bývalky stavil, na druhou stranu ji z bytovky vidím na domovní branku a také bydlíme na malém městě, kde by hodně riskoval, pokud by mi lhal.

Přiznávám, že dost tápu, jakou strategii zvolit, zda o přítele bojovat, snažit se, podstrojovat mu a podobně, což dle mého Petra vytrvale dělá, anebo být hrdá a dát mu najevo, že „odtud potud"? Zatím se bohužel zvládám chovat jen trochu hystericky. Pochopitelně vím, že je to chyba, vždy si slibuji, že nevybouchnu, že budu mlčet, ale pak to nezvládnu.

Sama jsem byla vdaná čtvrt století, manžel měl ale roky paralelní vztah. Když to pak prasklo a ukázalo se, jak hrozně moc mi lhal, zhroutila jsem se. Své přítelkyni dokonce rekonstruoval byt, pořídili si spolu psa a znal se s jejími dětmi. Ani na to všechno nechci vzpomínat, i když už je to šest let.

Bohužel si tu bolest, strach a možná i lehkou nedůvěru k mužům v sobě stále nosím, a to mému chování a vztahu s Ríšou také neprospívá. Jednoduše se bojím, že miluji, vkládám do vztahu vše a budu opět podvedena.

Doporučujeme

Články odjinud