Nejdříve si rozdali v sobotu večer v Národním divadle Ceny Thálie za rok 2006 a pak šli na velkolepý raut do Novoměstské radnice. Byli tam téměř všichni, které známe především z divadelních prken i televizních obrazovek, a jedlo se všechno. Ale snad nejvíce si divadelní umělci pochutnávali na dobře propečených kachýnkám s červeným zelím s malými bramborovými noky. Zapíjeli ty dobroty nejen plzeňským, ale i míchanými nápoji.
Herec, dramatik a režisér Antonín Procházka, který předávání cen už podruhé moderoval, si jako správný Západočech dal žejdlík plzeňského. Všichni ho jako moderátora chválili, ale on Korzu prozradil:
"Profesionalita je v lehkosti, člověk když dělá něco dobře, tak to musí vypadat, že to vlastně nic není. Já jsem si ten průvodní text napsal a naučil jsem se ho jako roli. Rozhodně jsem neimprovizoval."
David Prachař Cenu Thálie za mimořádný mužský činoherní výkon v monodramatu Vovecento v pražské Viole zapíjel míchaným nápojem.
"Ani nevím, jaký to nápoj vlastně je, kromě alkoholu v něm cítím colu, ale přišel mi moc k chuti. Je to nádhera mít cenu Thálie, jsem štěstím téměř bez sebe (přitom políbil svou ženu herečku Lindu Rybovou, která ho doprovázela). Hraji teď plno rolí, rád střídám malé prostory s velkými, je to velké dobrodružství. Vždyť hraji nejen na scéně Národního divadla, ale například také v Divadle Ta Fantastika s Lucií Bílou ve hře Produkt. Ale chci být teď dost doma, abych se více věnoval svým dětem, rád bych se i rád hrabal na jaře na zahrádce. Nějakou dobu budu jenom hrát a nebudu nic zkoušet. A s Ordinací v růžové zahradě jsem také skončil."
Šťastná sedmička
Vilma Cibulková, která získala Thálii za roli Slečny Fischerové ve hře Picasso v pražském Ungeltu, okouzlila světlou róbou s holými vypracovanými zády a rameny a také slzou, která ji při přijímání ceny se skoulela po tváři.
"Opravdu mě to vzalo a pokud jde to tu postavu, tak cvičím, necpu se a věnuji se i horolezectví. Letos se chystám přímo do Tibetu," pochlubila se.
Muzikálová hvězda Roman Vojtek cenu Thálie v kategorii muzikál, opereta nezískal, ale měl ze svého druhého místa velkou radost.
"Zasloužil si ji Tomáš Töpfer. Ale ta nominace za roli v muzikálu Producenti mě šíleně potěšila. Po vítězství ve StarDance je to v poslední době můj další úspěch a já jsem šťasten. Možná, že je to tou letošní sedmičkou v letopočtu," přemýšlí Roman Vojtek. "Ale dost jsem se teď na jevišti nadřel a tak mám jediné přání - trochu si odpočinout. Chci na chvíli odejet někam na dovolenou hodně daleko,"
Ceny Thálie jsou i setkáním hereckých legend
V Národním divadle i v Novoměstské radnici se sešli téměř všichni žijící herci. Ať už třeba Radovan Lukavský nebo oceněná za celoživotní mistrovství tanečnice Jiřina Šlezingrová-Škodová nebo operní pěvkyně Miloslava Fidlerová. "Byl to pro mne naprostý šok, když jsem se dozvěděla, že budu oceněna. Žiji už léta v ústraní na Slovensku," svěřila se zpěvačka, která třicet let zpívala Mařenku v Národním divadle.
A samozřejmě nechyběla nezničitelná Ljuba Skořepová.
"To jsem zvědavá, jestli si na mne vzpomenou s nějakým oceněním. Pořád hraji a na Národním divadle dokonce už šedesát let. A cena nikde," usmívala se viditelně v dobré náladě.
A také nechyběla hvězda staré gardy Lubomír Lipský.
"Ještě žiji a užívám si to. Vystupuji ve dvou divadlech a teď ještě budu hrát k tomu v Divadle U Valšů. A sice hru Manžel pro Opalu, kde se představím jako námořní kapitán, který si bude namlouvat ženskou. Tutéž roli jsem hrál už před čtvrt stoletím. Není to skvělé?" užíval si večera i třiaosmdesátiletý herec.