Jaká překvapení připraví klimatické podmínky České republice v příštích týdnech, měsících a letech? Naléhavá otázka, kterou si klade odborná veřejnost právě nyní, dva dny před Světovým dnem vody. V očích veřejnosti jsou největší hrozbou další povodně. Odborníci z Českého hydrometeorlogického ústavu, kteří mimo jiné dlouhodobě sledují stav podzemních vod, mají jiný názor. Stejnou pozornost, jakou u veřejnosti získaly povodně, zasluhuje také opačný extrém – období sucha.
Klimatické změny jsou skutečností, kterou již nikdo nezpochybňuje. V posledním desetiletí jsme se dočkali tří katastrofálních povodní, loni oproti tomu Česká republika zaznamenala nejteplejší rok za více než sto let. Jakékoliv extrémní klimatické situace mají vliv i na kvalitu a množství podzemních zdrojů pitné vody – extrémní sucha způsobují nedostatek, nadprůměrné srážky a zvýšení hladin pozemních toků zase přináší jejich znečištění.
Světový den vody si klade za cíl upozornit a vyzvat širokou veřejnost k zamyšlení nad výjimečností vody a důležitostí jejích přírodních zdrojů. Každý z nás totiž může přispět k jejich ochraně. Výzva spojená se Světovým dnem vody tedy zní: „Dvaadvacátého března oslavme tím, že tento den budeme pít pouze vodu!“ Aktivity spojené s ochranou vodních zdrojů u této příležitosti zahajují i soukromé subjekty, vládní i nevládní organizace.
„Světový den vody oslavíme symbolicky tím, že si připijeme na její čistotu a kvalitu právě vodou. K tomu vyzýváme také občany a společnosti, úřady i firmy. Konkrétní aktivitou, kterou v letošním roce zahajujeme, je revitalizace turistických stezek ve skalním městě Adršpašsko-teplických skal, neboť právě z této oblasti pochází kvalitní zdroj pramenité vody Toma Natura, říká brand manager společnosti Toma Natura, Broněk Matyšek.
„Nové řešení stezek ve skalním městě je náročným úkolem. Stezky by měly do budoucna vyhovovat rostoucím návštěvám Adršpachu, a také zaručit nenarušení vzácného přírodního pramene,“ vysvětluje projekt revitalizace Jiří Malík z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Zda přijde povodeň nebo období sucha, závisí na množství srážek. To však lze předpovídat maximálně na deset dní a to jen velmi hrubě. „Na rozdíl od povodní vzniká sucho postupně a pomalu. V prvé řadě se projevuje nedostatečným výskytem srážek, potom nedostatkem vláhy pro fyziologický život rostlin a konečně všeobecným hlubokým poklesem zásob vody v půdním a horninovém prostředí krajiny,“ říká ing. Josef Hladný, Csc. z Českého hydrometeorologického ústavu ČR.
Období sucha lze těžko předpovídat a když nastanou, je boj proti nim většinou marný. „Opatření proti škodlivým účinkům sucha se dají provádět v jeho průběhu jen velmi obtížně, když citelný nedostatek vody v krajině již existuje. Ochrana před nepříznivými dopady suchých period eventuelně opatření k jejich zmírňování by měla být proto převážně preventivního charakteru,“ vysvětluje ing. Josef Hladný, Csc. Proti obdobím sucha je samozřejmě odolnější ta krajina, která má ve své struktuře více vodních nádrží.
„Vedle přímých srážek má na vývoj sucha v letním období výrazný vliv i tvorba zásob podzemních vod z jarního tání,“ dodává ing. Josef Hladný, Csc.
Hodnocení současného stavu podzemních vod na počátku jara 2007 (ing. Josef Hladný, Csc.) Po povodňových událostech (čtyři povodně do konce srpna) se v měsících září až prosinec roku 2006 vyskytly s výjimkou listopadu nižší srážkové úhrny. Celkově bylo toto období hodnoceno jako suché, čímž se obvyklý pokles zásob podzemních vod v těchto měsících ještě více prohloubil. Poklesový trend se v lednu 2007 však zastavil, protože počasí bylo v té době enormně teplé a srážkově nadnormální. Místy spadlo až 170 % dlouhodobého měsíčního normálu většinou ve formě deště na nezamrzlou půdu. Hladiny podzemních vod začaly proto stoupat. V únoru se vzestupy hladin v pozorovacích vrtech, jakož i vydatnosti pramenů zvolnily. V současné době je podíl vrtů s výškou hladiny nad dlouhodobými únorovými normály 57 %. Nejvíce objektů s hladinou překračující dlouhodobé normály je v povodí horního Labe s Jizerou (84 %) a Dyje (77 %), nejméně v povodí Berounky (44 %) a v levostranném povodí dolního Labe (41 %), Podíl pramenů s vydatnostmi překračujícími měsíční normály činil na konci února 43 %. Relativně nejmenší jsou vydatnosti u pramenů v povodí Ohře, kde žádný z objektů nedosáhl dlouhodobých únorových normálů a největší v povodí horního Labe, kde byla vydatnost u 75 % pramenů větší než normál.
Za předpokladu normálního průběhu srážek zatím tedy neexistují žádné náznaky zvýšeného rizika sucha, aktuální stav podzemních vod v ČR zatím není proti ostatním rokům nijak výjimečný. Ale i s ohledem na výkyvy počasí, které nás v několika posledních letech provází, je třeba mít jeho rozmary na paměti právě v souvislosti s ochranou vodních zdrojů.
Více o Světovém dni vody a místu původu vod Toma Natura naleznete ne internetových stránkách http://www.unwater.org/wwd07 nebo www.skalyadrspach.cz
zdroj: Josef Jelínek, PLEON Impact