Ve vztahu k tělesné hmotnosti jsme jako národ za poslední dva roky udělali posun směrem k lepšímu stavu. Průměrná hodnota indexu tělesné hmotnosti (Body Mass Index) v České republice je 24,7, což představuje horní pásmo normální váhy.
Do plavek letos hubenější?
Ve vztahu k tělesné
hmotnosti jsme jako národ za poslední dva roky udělali posun směrem k lepšímu
stavu. Průměrná hodnota indexu tělesné hmotnosti (Body Mass
Index) v České republice je 24,7, což představuje horní pásmo normální
váhy.
Nadváha či obezita nejsou pouze
estetickými nedostatky, ale závažnými
celosvětovými zdravotnickými problémem.
Řadí se k rizikovým faktorům vzniku řady metabolických či
kardiovaskulárních chorob a také přispívají k zátěži pohybového
aparátu a s tím souvisejících potíží.
Vztah nadváhy a české populace
byl již opakovaně zjišňován společností GfK
� Praha. K tomuto účelu bylo využito opakovaného vícetématického
šetření v rámci populace České republiky. U vzorku respondentů
(celkem 1 043 osob), který byl vybrán metodou náhodného vícestupňového výběru,
byly v měsíci květnu jednak zjišňovány nejen údaje týkající se tělesné váhy a výšky, ale i informace o
spokojenosti obyvatelstva s vlastní tělesnou hmotností, popřípadě o
způsobech její redukce. Kromě těchto otázek hodnotili respondenti i svůj
zdravotní stav. Na základě získaných
údajů o tělesných parametrech byl následně vypočítán index tělesné
hmotnosti (BMI), který určitým způsobem vypovídá o stavu organismu.
Váš osobní BMI si můžete spočítat pomocí internetové kalkulačky.
VÝSLEDKY VÝZKUMU
Z výsledků výzkumu vyplývá,
že polovina obyvatelstva České
republiky může svoji váhu označit za normální. Více než třetina
populace (37 %) se řadí do kategorie mírně obézních, 11 % dalších svými tělesnými parametry dosahuje stavu otylosti
(BMI = 30 � 39,9). Podváha byla
naopak zaregistrována u pouhých 3 % obyvatel.
Obecně se dá říci, že mezi muži
je více těch, kteří mají problémy s nadváhou,. jJedná
se především o kategorii mírné obezity, kde jejich zastoupení je přibližně o 14
% vyšší než u žen. Ve skupině otylých jsou ženy i muži zastoupeni
rovnoměrně.
Vezmeme-li v úvahu věk
obyvatelstva, pak se dá shrnout , že mezi nejmladší generací (do 25 let věku) je nejvíce těch,
jejichž tělesná hmotnost je v normálu,
ale i těch, kteří by naopak nějaké to kilo měli přibrat. Nadváha se zvyšuje
se stoupajícím věkem, nárůst mírně obézních se prudce zvyšuje s překročením
věku 35 let, u vyšších věkových kategorií není přírůstek takovýchto
osob již tak markantní. Otylí se rekrutují především z řad šedesátníků.
Váha a
zdravotní stav
Nadváha se velmi často negativně
podepisuje na zdravotním stavu obyvatelstva. Zatímco u osob,
nemajících problémy s nějakým
tím kilem navíc,
je výskyt hypertenzní choroby zaznamenán pouze u 6 % populace, v kategorii mírné nadváhy je již toto číslo rovno
18 %, v případě
otylých vystupuje až na 30 %. Obdobně je tomu i s dalšími civilizačními chorobami,.
mezi Mezi obézními
a otylými je více pacientů s artrotickými potížemi, ischemickou
chorobou srdeční, cukrovkářů, osobami se záněty žlučníku a žlučovými
kameny. Nadváha se podepisuje i na chronických onemocněních páteře a kloubů.
Zatímco mezi osobami
s normální váhou je poměr zdravých a nemocných 2:1, u otylých je
situace obrácená � zdravá je pouze třetina osob.
CO S TÍM?
Ženy jsou obecně se svojí váhou
méně spokojeny, téměř dvě pětiny z nich zaujímají ke svým fyzickým
parametrům kritický postoj. Mezi muži je naopak více spokojených (75 %). Těch, kteří svoje problémy hodlají řešit
redukcí své tělesné hmotnosti je více než třetina (36 %), přičemž mezi ženami
je takovýchto osob více než mezi muži. Situace opačná � řešení podváhy -
je ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi především problémem nejmladší
ženské populace.
JAK NA TO?
Lidé uvažující o redukci své
tělesné hmotnosti,
by nejčastěji jako prostředek hubnutí zvolili úpravu svého jídelníčku,
včetně úpravy četnosti jednotlivých jídel, popřípadě pravidelného
sportování. Naopak nejméně vhodnými prostředky hubnutí se jeví metody využívající sugesci a hypnózu,
stejně tak jako různé pomůcky přispívající k redukci nadváhy,
jako magnetické náušnice či pásy na břicho.
HUBNEME?
Srovnáme-li získané informace s daty
z roku 1998, lze obecně shrnout, že v rámci české populace došlo
k určitému posunu směrem k lepšímu. Přibylo lidí s normální
vahou váhou (o
8 procentních bodů), naopak neopatrně
ubylo mírně obézních a otylých (o 5 procentních bodů).
Doufejme, že započatý trend českému
národu vydrží a že při dalším
šetření společnosti GfK �
Praha budeme moci být ještě optimističtější.
zdroj: Gfk