Nejlepší čas na výrobu kysaného zelí právě nastal. Je levné a zároveň zdravé. Posiluje imunitu, pomáhá při trávení, jeho šťáva snižuje diabetikům hladinu cukru v krvi, je plné minerálů. Navíc nám pomáhá hubnout! Jak si připravit to nejlepší?
1. Jakou hlávku?
V současné době oblíbené „špičaté“ zelí je vhodné jen do salátů, na krouhání si pořiďte odrůdy speciálně k tomu určené, jde o pozdní nebo polopozdní odrůdy. Pokud se vám nechce odírat si prsty u kruhadla, můžete už dnes koupit zelí předkrouhané.
Pokračování 2 / 11
2. Hrnec je taky důležitý
V bytech si vystačíte se skleněnou třílitrovkou nebo malým keramickým litrovým hrncem – „minikvašákem“, ten vám ale na celou zimu nevystačí, takže budete muset naložit zelí minimálně ještě jednou. Pokud máte doma aspoň trochu místa (chladnou dobu, sklep, garáž…) investujte do správného keramického zeláku. Tahle nádoba je na kysané zelí super. Víčko totiž dosedá do lemu, ve kterém je převařená voda, takže přetlak zevnitř může unikat, ale dovnitř vzduch neproniká.
Pokračování 3 / 11
3. Nudličky, nebo nudle?
Tak tohle je individuální, záleží na vašem mlsném jazýčku. Někdo má rád jemné tenké proužky, jiný dělá silné a delší kusy. V zásadě ale platí, že před konečnou přípravou příliš velké kousky pak hospodyňky stejně překrajují. Je tedy lepší krájet zelí na co nejkratší nudličky.
Pokračování 4 / 11
4. Dobrá příprava dělá mistrovské zelí
Než se pustíte do krouhání, očistěte hlávky a sundejte z nich poškozené listy. Ke krouhání samotnému budete potřebovat nejlépe lavor, do kterého budou nudličky padat, a kruhadlo. To zapřete jednou stranu o břicho a druhou o nádobu – a můžete krouhat. Nudličky pak můžeme hodit do zašpuntovaného dřezu, kde je můžeme udusávat třeba pěstí, nám se osvědčilo naházet zelí do dobře umyté vany a klasicky ho našlapat. Šlo to rychleji a snadněji než rukama a pěstmi.
Pokračování 5 / 11
5. Ochutíme, promícháme
Teď přichází téměř magická část našeho zelného dobrodružství, a tou je dochucování. Tradičně se k zelí přidává kmín, někdo nedá dopustit na hořčičné semínko, mrkev, kopr, koriandr, křen, cibuli, chilli papričky nebo malá jablka.
Pokračování 6 / 11
6. Nálev nesmí dýchat!
Až budete mít zelí v nádobě napěchované, zalijte ho slabým roztokem soli. Je to proto, aby se ze zelí odstranily všechny vzduchové bubliny a vytvořily se správné podmínky pro mléčné kvašení. Aby proběhlo opravdu bez problémů, je potřeba zamezit k zelí přístupu vzduchu i zvenku. Právě na to je nejlepší zelák.
Pokračování 7 / 11
7. Jak si kdo ustele…
… tak si lehne. Nádobu na zelí tedy s láskou podestelte celými zelnými listy a pořádně napěchujte ji nakrouhanou dobrotou tak, aby v zelí zůstaly minimální vzduchové bubliny. Je to důležité, protože by zelí pak špatně kvasilo. Pak obsah hrnce uzavřete dalším zelným listem, zatižte kamenem nebo zavařovačkou naplněnou vodou. Majitelé zeláků pak ještě zalijí víčko vodou.
Pokračování 8 / 11
8. Zelí „jede“
Nechte zelí stát v teple tři dny. Pak odstraňte pěnu a zelí nechte ho nějaký čas dozrát,pěnu průběžně sbírejte. Při 16 °C zraje šest týdnů, při 18 °C pět, při 21 °C čtyři a při ideálních 24 °C týdny tři. Hotové je, když se už netvoří pěna.Je dobré nechat nádobu zhruba tři týdny v teple (pokud tedy vydržíte žít s nezaměnitelným odérem, který mléčné kvašení produkuje), poté svůj zelák přemístěte na suché chladné místo.
Pokračování 9 / 11
9. Kontrola a závěrečné mlsání
Ve fázi kysání stačí zelí se na něj stačí podívat jednou týdně, poté povrch a víčko zkontrolujte, kdykoli začnete mlsat. Kromě probiotických kultur a vitaminu C obsahuje kysané zelí také hořčík, železo, zinek, fosfor, draslík nebo vápník. Při kysání také vznikají izotiokyanáty, které mají silně protirakovinné účinky. Zelná šťáva má navíc blahodárné účinky na žaludeční potíže, podporuje trávení… no a taky trošku nadýmá, ale co se dá dělat. Zdraví máme jen jedno, ne?
Pokračování 10 / 11
10. Nevařit!
Pokud si chcete všech předností vašeho osobně naloženého kysaného zelí užít se vším všudy, jezte ho v syrovém stavu. Vařením nebo ohřátím totiž přijdete o spoustu účinných látek a tělu dodáte jen „prázdné“ kalorie.
Pokračování 11 / 11
11. Musíte s ním opatrně
Až budete zelí z hrnce nabírat, dejte si pozor, aby bylo pořád potopené. Pokud bude vody málo, dolijte do zeláku studenou, převařenou a osolenou vodu. Nabírejte ho vždycky čistou vidličkou, nejlepší jsou dřevěné kleště. Takhle vám kysané zelí dlouho vydrží a s ním i všechny pro nás tak cenné látky a nebude se kazit. Kysané zelí má totiž tu výhodu že z něj všechny vitaminy mizí jen pomalu.
12. Šťáva ze dna je nejlepší
Až se projíte až na dno, šťávu, která tam zbude, nevylévejte! Právě ona je jednou z nejcennějších částí kysaného zelí. Je velice vhodná pro diabetiky, protože přirozeně snižuje hladinu cukru. Vyhledávají ji také všichni, kteří si chtějí udržet krásnou a štíhlou postavu.