j66: Fyzické násilí na dítěti je odpornější, než mezi dospělými. Pokud někdo bije vlastní dítě, je to úplně to nejhorší, co si dovedu představit. Človíček, který je na vás závislý, nemůže se bránit, miluje vás a obdivuje, dostane facku nebo jinou ránu jen proto, že dospělý člověk nezvládne vlastní emoce nebo si neví rady s výchovou. To je fakt hnus! A ti co razí heslo škoda rány... jsou morální zrůdy. Podotýkám, že mám dospělého syna, který nebyl vždycky hodné a ušlápnuté dítko, ale nikdy jsem ho netrestala bitím. Když dostal v 18 letech facku, byl tak překvapený, že málem omdlel a já taky. Byl to přesně ten případ, o kterém píšu výše - nezvládla jsem situaci, kdy mě provokoval, a dodnes mě to mrzí, i když se tomu také dnes smějeme.
Za 20 let manželství jsem byla 2x "fyzicky napadena" manželem. Dostala jsem v obou případech pochopitelně, i když neomluvitelně (protože jakékoliv fyzické násilí páchané člověkem na jiném člověku pro mě neomluvitelné je) na budku :-) V obou případech jsem to vyprovokovala a v obou případech, i když jsem nezapomněla, jsem to odpustila, a život šel dál. Nakonec jme se rozvedli, ale zcela z jiného důvodu. Důvod k rozchodu to není, pokud není důvod k rozchodu to, jak se k sobě chováte - řvaní, výčitky, vybíjení vzteku na druhém atd.
Tu facku bych dala té majitelce pejska.Měla jej mít na vodítku a pejsek mohl žít.Muži tak nedávají najevo smutek jako ženy,přestože jsou na tom v momentě možná i hůř než ženy..
Tahle facka není důvod k rozchodu. Slečna by si měla uvědomit svůj podíl viny na téhle situaci. Chlapa to samotného bolelo a ona jenom sypala sůl do otevřené rány, tak to neustál. Záleží na situaci, ve které k té facandě došlo. Můj první manžel mě kopnul do ledvin, když jsem se nemohla bránit, protože jsem krmila miminko. V podstatě bezdůvodně, jenom při menší výměně názoru. Jelikož to byla zbabělost, protože jsem se nemohla v tu chvíli bránit, tak víceméně u mě skončil právě v tu chvíli.Od druhého muže jsem obdržela jednu, ale mi hned bylo jasné, že je to má vina a opravdu se jednalo o "umlčení". Druhý den jsme se tomu zachechtali a zatím ( 30 let) jsem další neobrdžela. Ale sama se taky držím. a vím, že není radno na chlapa zbytečně vyškantovat.
Zebruška: Moc ti děkuji. Nepatřím k těm, které dělají vědu z překlepů a chyb na netu, je přístupný, což je dobře, každému a i když to není nejveselejší, ne každý píše bez chyb. A občasný překlep, či chyba z nepozornosti - to se stává i těm lepším psavcům. Ale tohle slovo mě již potrápilo víckrát. Tak doufám, že když své nejistotě s "i/y" díky tobě porozumím, tak se jí taky zbavím. Nejsem totiž jazykový typ, postrádám mechanickou paměť. Jsem matematik a má logická paměť, byť celkem dobrá, bez vysvětlení příliš nefunguje.Takže ještě jednou, moc děkuji.
helza: s pravopisem slova hysterie to je trochu zašmodrchané díky tomu, že odborně se tato duševní porucha nazývá histriónská porucha osobnosti - píšeme "i", ale ve slově hysterie už pouze a vždy "y". Takže píšeme HISTRIONKA nebo HYSTERKA. No a navíc mi zkušenost učitelky češtiny říká, že dost často si lidi toto slovo nějak mylně spojují s pravopisem slova historie a hned jim z toho vyjde /histerie/ :-)
Babaloo55: Díky moc. Já s "i" a "y" problém nemívám, vyrůstala jsem v kraji, kde se mluvilo tak, že ten rozdíl dodnes slyším (zase neslyším délky hlásek). Ale tohle slovo, tedy "hystere", pokud na to nemyslím, mám vždycky tendenci napsat blbě, nikdy si nejsem jistá, musím si to nějak ověřit. Stačí napsat a kouknout na to, tak vidím, že je to děs. Ale neumím psát bez koukání na klávesnici a tak nekoukám, jak to napsané vypadá. Jenomže - jak tak koukám na příspěvek koko, která také píše histerie, tak přemýšlím o tom, proč to tak pletu, jestli se to třeba někdy dřív nepsalo jinak.
Asi by dostala tu facku ode mne. Ty lidi spolu nemají být. To se jim to zdá normální po sobě řvát? Slečna je pěkně histerická. nechápu
helza: Nic si z toho nedělejte, jiní napsali vyset.... Nešlo o vysetí, ale o visení :O)
No holka, takhle křičet na mě, tak jednu máš taky....
Kýbl asi, jak už je zmíněno, po ruce nebyl.
Mata69: :-)))
Dnes je taková hysterie kolem dmácího násilí, že jedna facka, hned musí znamenat rozchod. Samozřejmě jde o partnera a o celý kontext a je zřejmé, že to podle textu není žádný tyran a zřejmě byla paní dost hysterická a on zareagoval trochu přehnaně. Ale řejmě mu hned došlo, že přestřelil a nemyslím, že by se to opakovalo. Ale to už paní musí vědět sama, jak mu důvěřuje a jaké o něm má mínění. Rozhodně to ale nenechat vyset ve vzduchu a vše si vyříkat.
šiška: ten kýbl byl alternativa, bohužel ho nejspíš neměl po ruce. Ona by ale uvažovala o rozchodu i po té studené sprše.
helza: tady se to ztratí! :)))
Ano, studená sprcha pro slečnu by byla na místě. A také návštěva odborného lékaře, protože taková reakce na přejetí psa vskutku není obvyklá, slečna má patrně poněkud nevyrovnanou povahu, a asi s tím bude mít v životě nejeden problém. Nedivím se, že dostala facku. Koledovala si, a holt ten kýbl s vodou nebyl po ruce, nebo to pána nenapadlo, protože už byl tak zoufalý z jejího projevu a udělal to bez rozmyslu, jen aby už přestala ječet. To dokážu pochopit. Vyšší level by byl, kdyby se nenechal vytočit a dělal si z ní legraci, to ale dokáže buď silná osobnost, nebo člověk, který už má zkušenost a ví, že s hysterkou nemá cenu nějak diskutovat, že se prostě potřebuje vyřvat.
Mata69: máš 100% pravdu, ten kbelík by byl úplně dostačující nežli fyzické násilí. Uhodit ženu je prý zbraň slabocha. Mužský často využívají své fyzické síli vůči ženám jenom proto, že je příroda obdařila větší silou než mají ženy.
Mata69: ty brďo, já píšu histerie, místo hysterie. Jsem už úplný debil. :-o
Zajímalo by mne, kolik lidí by odsoudilo ženu , kdyby v analogické situaci nafackovala svému dítěti. Myslím, že nikdo. . Já vidím dost často jak jsou mámy na své děti ostré, at už slovně nebo fyzicky. A to nikomu nepřijde divné a děti nikam odejít nemůžou. Jinak teda reakce ženy na neúmyslné přejetí psa absolutně mimo veškeré mé chápání.
No nevím,říkám, že žádný důvod není dost pádný na to, aby partner partnerce vlepil facana. Ale tahle hysterka si o to dost koledovala. Možná na ní měl chrstnout kbelík ledový vody, aby se uklidnila.Napíše článek, aby se podělila o to, jak se k ní partner zachoval a co s tím má dělat. Ale chybí tam pořádná dávka sebereflexe, její chování bylo zrovna tak šílený - musím říci, že se mu snad ani nedivím. Nevím co od něj čekala, že budou držet týden smutek za toho ratlíka? Nebo se měl sesypat, že ač nerad, přejel psa? To bychom asi četly článek o tom, jaký je její partner bačkora.
blanche13: Napsala jsi to skvěle. Včera jsem na to koukala a neměla čas to sesumírovat. I já podobnou situaci zažila také se spolužačkou. Histerie se zastavit nějak musí a přítel autorce vlastně pomohl. O žádné týrání nešlo. Pamatuji si na dávné slézání Tater, kdy musel stejně, tedy fackou, zasáhnou horský vůdce, když při pohledu dolů začala šílet jedna účastnice výpravy. Možná by to ale měla s přítelem probrat, z textu mám totiž dojem, že on sám si to ani neuvědomil, konal instinktivně a myslím si, že se necítí dobře z toho co udělal. Měl by vědět, co a proč, dostat to z podvědomí do vědomí.
Tohle je nestandardní situace, myslím, že v tu chvíli to mohlo dopadnout i naopak. Nebyl to pokus o týrání, ale snaha o zastavení. Vím o čem mluvím, svého muže jsem praštila v okamžiku, kdy jsem neútočila na něj, ale cítila jsem, že ho musím zastavit. Bylo to před 24 lety, nikdy se to neopakovalo (ani z mé, ani z jeho strany), jsem spolu stále a doufám, že chvíli ještě budeme.
Facku snad ani nechci komentovat,Mnohem víc mě zaujalo chování autorky článku, protože ta se po přejetí psa chovala jako blbka první třídy a být na místě jejího partnera, začnu si rozmýšlet, jestli s ní chci být. Nedokážu si totiž představit, co by se stalo, kdyby nevlastní vinou přejel člověka. Nejspíš by byl frustrovaný, vyřízený a ta jeho hvězda namísto, aby ho podpořila, hodí ho přes palubu a začne mu vyčítat i to, co neudělal. Jak se ona bude chovat v jakékoli krizové situaci? To partnera vždycky potopí? No potěš koště.
Říká se, když to udělal jednou, udělá to znovu pokud bude vytočený. Můj tchán dal také párkrát ze žárlivosti tchyni facku. Nejednou se mi svěřila, no a nakonec spolu žili až do smrti 50 let.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.