Ještě bych doporučila přečíst si tento článek http://www.mojepenize.com/jak-mluvit-s-partnerem-o-penezich/
Šmarjá, na vesnici se lidi také přižení/přivdají do hotového domu. Táta se takhle přiženil do mámina domu - půl domu je mámy, půl babičky. Z domu mu nepatří ani klika u dveří, jak tady píšete, ale jeho je polovička kotle, půl garáže, půl zařízení atd. - tedy toho, co se v době manželství pořídilo a co spadlo do SJM. Když táta umřel, muselo se toto vše uvádět při vypořádání dědictví.
Dle meho nazoru je logicke aby jako vlastnik bytu byl napsany ten kdo ho zaplati.. Prijde mi ze maminka si "cuchla" jak rychle prijit k penezum.. Protoze si umim predstavit to vyrovnani nemanzelskeho paru, kdy teda by na slecnu tlacila rodina pritele a ta si myslim podle pribehu by podlehla, a radsi by se sebrala a "utekla" . Prisla by o byt i penize a on by ji vesele jako vlastnika mohl vyskrtnout.. Je to hnus.. Nejlepsi je nic nemit :-)
Elynor: Ne, ona s těmi miliony nemá těžkej život, ona si jenom našla blbce. Ale zas lepší, že na to přijde včas.JanaJanska: Asi tak. To není jedinej případ.
Když se oženil bratrancův syn, koupili mu s manželkou v místě, kde pracoval, byt, bohužel (nechtěli být kožení), dali byt připsat i na jeho manželku. Ti dva spolu byli v lásce (narodili se dvě děti) 9let, až se manželka zamilovala do spolupracovníka a pálila mosty. Díky dětem jí zůstal byt, ve kterém je s přítelem i dětmi.Možná, kdyby neměla půlku bytu, byla by uvážlivější.My s manželem jsme si postavili dům a druhý dům jsem zdědila a je napsán na mě. Ve společném domě bydlí syn a v mém domě s manž. bydlíme. Manžel na něm pracuje, jako by byl i jeho, zas neplatí nájem-dalo by se říci.Bude jednou patřit dceři. Prostě nelámeme skutečnost přes koleno.A to radím i slečně. Když její přítel se svou rodinou natahují ruce po jejím majetku po zlém už teď před svatbou, co budou dělat po svatbě? Také existuje předmanželská smlouva-radím využít. To nesu na společnou hromádku já a ty zas ono.
kočina: tak já celkem nevidím důvod, proč by spolu nemohli dál bydlet v tom pronájmu, kde jsou teďka, a slečna si může koupit byt a celý ho tržně pronajímat, komu se jí zlíbí :-)) není povinné si brát hypotéku. Ale ona asi chtěla jenom politovat, jak má s těmi miliony najednou těžkej život. Chudinka.
Elynor: No, pokud chceš zohledňovat, že on v tom bytě taky bydlí, tak by jí třeba taky mohl platit polovinu tržního nájemného, co by platil, kdyby byl někde v pronájmu.To jsou totiž taky finance, které by utratil, kdyby bydlel jinde. Stejně jako hypotéka by ho pěkně zatížila. Z tohoto úhlu pohledu, když s ní půjde na půl, až budou třeba měnit okna (a to se dá počítat, že pokud byt nekupují v Pze, dají ty 2 mil. i na nějaké ty základní úpravy), pořád z toho ještě vyjde daleko v plusu a může bejt spokojenej:-)).A jak jsem psala níže, pořád to ještě může vyřešit tím, že si pořídí na hypo něco menšího, co bude pronajímat a kam by mohl odejít, kdyby jim to teda neklapalo a bude mít něco svého. Pořád na ní bude sice participovat, protože kdyby v tom svém malém bydlel, utratil by rozhodně víc než když dá splátka hypo - příjmy z pronájmu a zbytek splátky na hypo doplatí. To už pak totiž vyjde jen jako takové normální penzijko.
lebahu: v článku se píše, že mládenec slečnu upozornil, že on nemá tak vysoké úspory, aby se mohl rovnat jejím bezmála třem milionům - ale to přece neznamená, že by do toho nedal "ani kačku". O rekonstrukci řeč není, protože ještě nic nekoupili, tedy není co rekonstruovat, ale že by se podařilo koupit takový byt, kde by vůbec nic neměnili podle svých představ, o tom celkem pochybuji. Takže on by na tom jistě v budoucnu nějaký podíl měl. Podle mě není správná ani myšlenka, že byt je jen její a on nemá nárok vůbec na nic, ani že by měl být byt napůl. Mělo by se pouze nějak zohlednit, že on v tom bytě taky bude bydlet, aby tam nebyl vyloženě jako pucflek, kterému nic nepatří a tak má držet hubu a krok. Jak říkám, já bych do toho nešla. Ani z pozice té slečny ne. Lidi jsou schopní se rozhádat kvůli mnohem menším částkám, a mít furt na talíři "tady je to moje a ty jsi do toho nic nedal", to nevydrží ani svatej.
Elynor: Tak o nějaké rekonstrukci v článku není řeč. Pokud do bytu váš syn investuje peníze, měli by to nějak řešit, právník by určitě poradil, aby v případě rozchodu neodešel s prázdnou.Než jsme se vzali, tak jsem to řešila tak, že chlap platil opravy na domě, který je jeho po rodičích (okna, okapy...) a já jsem platila věci co se dají odstěhovat (pračka, lednička...) v případě, že by to neklaplo, prostě bych si to odvezla a vyrovnáno.Tady v článku to vypadá, že slečna koupí hotový byt a on se nastěhuje s tím, že nevloží ani kačku a chce půl...
Inu, můj syn takhle bydlí několik let v bytě, který patří jen a pouze jeho přítelkyni. Koupili jí ho její rodiče, čili, jak se píše v článku, je "napsaný" jen na ni. Upřímně - taky z toho nejsem odvázaná. Syn do toho bytu za roky investoval spoustu své práce, času i peněz. A velmi těžko by se to prokazovalo - na práci vlastních rukou a na čas věnovaný rekonstrukci bytu si sami sobě neděláte faktury. Účtenky na nakoupený materiál se taky neschovávají řadu let. Takže by se klidně mohlo přihodit, že se můj syn znelíbí, a odejde s taškou svých osobních věcí, a všechno, co do toho bytu investoval, jako by nebylo. Protože by mu mohlo být řečeno, že mu tam nepatří ani klika u dveří. Ano, formálně je to tak. Sama za sebe bych do toho nešla, a nepokládám to za rozumné, ovšem syn je dospělý, a je to jeho rozhodnutí, nemluvím do toho. Nicméně trošku tu výše zmíněnou matku chápu. Možná jí taky nejde o to, aby byla polovina bytu "napsaná" na jejího syna, jen nechce, aby byl v takovéto nevýhodné pozici. Možná by se našlo i jiné řešení - kdyby se chtělo.
No, zas jeden blábol. V úvodu se píše o manželovi, pak je z něj najednou přítel. V naší rodině se přepis půlky tátovy chalupy řešil po osmi letech manželství, kdy s mámou chalupu společně opravovali, dávali do ní práci i peníze. Táta měl dva syny z předchozího manželství, s mámou nás dvě se ségrou. Máma logicky chtěla, aby její investice byla pro její děti. Ale jak říkám - po osmi letech.
Ideální by bylo, kdyby byt koupila ona na sebe za peníze, které dostane od rodičů. Jestli se mu to nebude líbit, ať jde hledat jinam.
Tak za mně, ani náhodou aby byl chlapec za mé zděděné peníze také spoluvlastník bytu. Kde má holka záruku že se nerozejdou a pak ho ještě bude muset vyplácet aniž by on do toho vložil korunu. Jeho rodiče jsou zřejmě jednoduššího uvažování, co kdyby to bylo obráceně, on měl od nich prachy a ona ani kačku? Článek zřejmě bude opět nějaký blábol jako jich je na této stránce spousta.
To je trošku za vlasy přitaženej článek, ne?
taky jsem měla byt po mamce, ten jsem prodala a koupila barák a nevidím jedinej důvod proč by půlka měla být přítele, byly to moje peníze a celej barák je taky můj a jeho ani nenapadlo aby cokoliv říkal že chce půlku napsat na něj
Byt bych nechala napsat na sebe a s nikým bych o tom nediskutovala. Vašíkovi bych vysvětlila, že toto je pouze moje záležitost a rozhodně si nepřeji, aby s podobnými "problémy" hned běhal za rodiči. Jich se to netýká, stejně jako se jich nebude týkat ještě spousta dalších věcí, které budeme jednou řešit.Na druhou stranu, že je Vašek zaskočený chápu, nejspíš by i on chtěl mít něco svého. Ale zde je jasná pomoc. Není nic jednoduššího než vzít si hypo a platit si byt ještě jeden. Mohou ho prozatím pronajímat a na důchod se jim budou úspory v něm uložené hodit. :-) Anebo až se rozejdou, tak ji Vašek z její půlky vyplatí a má to jak to on i jeho rodina chtěl.
To je stejné jako kdyby po ní chtěli, ať mu půlku peněz dá....
Pěkně vyčůraná rodinka... nebo spíš trojice sňatkových podvodníků? Byt napsat na sebe a vztah bych asi dost přehodnotila!
Vůbec nechápu jak může rodina přítele požadovat, aby byl napsaný na něho, když celé peníze na jeho koupit dostala ona. Z jakého titulu? Ty peníze dostala jen a jen ona, ne oni dva. Není na tom divného nic. A když počítají (i jeho rodiče), že spolu budou žít šťastně až do smrti, tak je jedno na koho byt bude ne? Když to náhodou nevydrží a měli by jít od sebe, je samozřejmě správné, že byt jí zůstane.Fakt divný požadavek.
rozhodně by to mělo být napsaný jen na ní jsou to jen její peníze a v případě rozchodu jí zůstane jako podle mě je to jasný vůbec bych se o tom nebavila
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.