Drahomíra svoji asi nejlepší přítelkyni potkala ještě coby teenager. Dělil je sice třicetiletý věkový rozdíl, to ale nakonec nebyla překážka. Teď se Drahomíra musela vyrovnat s její ztrátou...
Setkaly jsme se na mém prvním pracovišti jako zdravotní sestry v domově důchodců. Bylo mi osmnáct let, Olga, tehdy již zkušená sestra, byla o třicet let starší. Dnes jsem v jejím věku.
Měla vysokou statnou postavu se sklonem k obezitě, mohutné oteklé nohy s křečovými žílami. Stále mluvila. Vedla jeden nekonečný monolog a nedala možnost přejít v rozhovor. Proto ji někteří lidé neměli rádi. Tehdy jsem netušila, že tato žena bude v mém životě tak významná.
Laura Poláková
15. ledna 2019
V době, kdy jsem ji poznala, byla rozvedená a měla osmiletého syna. Bydlela se svou starou matkou a svobodným bratrem, kterému bylo již přes padesát let, v prostorném bytě v městské čtvrti.
Z jejího vyprávění vím, že se vyučila švadlenou a pracovala v divadle, kde šila kostýmy. Divadlo bylo její velkou láskou a ráda o něm vyprávěla. Později začala pracovat v nemocnici jako sanitářka. Ve čtyřiceti letech se vdala, protože čekala dítě.
Laura Poláková
13. ledna 2019
Ovšem záhy se rozvedla, protože její muž nepřispíval na domácnost. Celou dobu až do dospělosti syna se domáhala výživného soudní cestou. Psala stále nějaké stížnosti a reklamace. Někomu byla pro smích, ve skutečnosti počítala každou korunu.
Pak se naše cesty na několik let rozešly. Olga odešla do invalidního důchodu, já na mateřskou dovolenou. Během ní jsem si začala zvyšovat kvalifikaci dálkovým studiem. Ve čtvrtém, maturitním ročníku jsem čekala narození druhého syna. V té době jsme se potkaly s Olgou podruhé.
Laura Poláková
10. ledna 2019
Právě jí zemřela maminka, její syn končil základní školu, bydlela stále s bratrem. Nabídla se, že v době, když budu ve škole, mi pohlídá děti. Její nabídku jsem ráda přijala. Mladší syn se narodil před Vánocemi a tedy před pololetím. Byla jsem jí velmi vděčná, moc mi pomohla.
Děti vyrostly, ale my jsme se scházely dále. Prožívala jsem s ní pubertu jejího syna, dobu během vyučení, dva roky vojny, nástup do zaměstnání, změnu zaměstnání. Olga jeho dospívání prožívala obtížně. Bylo jí kolem šedesáti let, nastaly u ní zdravotní problémy a pro žertíky a názory adolescenta již neměla pochopení.
Laura Poláková
8. ledna 2019
V té době jsem se přestěhovala do vzdáleného města v horách. Navštěvovala jsem Olgu vždy, když jsem přijela k rodičům.
Po smrti bratra se přestěhovala do menšího bytu. Její syn pracoval v jiném městě a domů přijížděl ve dnech volna. Měl známost se starší ženou a Olga z toho neměla příliš velkou radost. To již oslavila sedmdesáté narozeniny. Její tehdy třicetiletý syn náhle onemocněl zákeřnou nemocí a v bolestech umíral.
Kristýna Witnerová
6. ledna 2019
Pečovala o něj, stejně jako o ostatní blízké, do konce života. Zůstala sama. Jeho smrt podlomila Olze zdraví natolik, že za synem do roka odešla. Stále jsem se z její ztráty nevzpamatovala a moc mi chybí...
Je to příběh jedné z mnoha žen – sama mnoho radosti nezažila, ale měla dobré srdce a statečně řešila všechny problémy, které jí život přinesl. Já bych jí tímto příběhem chtěla za vše, co pro všechny udělala, poděkovat...