Dům na půl cesty

Dům na půl cesty

Možná už jste slyšeli o "Domech na půl cesty" a jestli ne, tak si přečtěte následujících pár řádků, protože domy na půl cesty jsou velmi užitečným nápadem, který může pomoci mnoha mladým lidem, aby jejich život byl skutečně k žití.
Jedná se o zařízení pro chlapce a dívky ve věku od 17-ti let (jedná se např. o klienty podmíněně propuštěné z výchovného ústavu, nebo takové klienty, kteří již brzy budou zletilí a umístění v dětském domově nebo jiném zařízení, které by pro svou krátkodobost nepřineslo efekt apod.) do 24-ti let, což je horní hranice, neboň v této době má už člověk sociální návyky do značné míry formovány. Důvodem přijetí klienta do domu na půli cesty je chybějící nebo nefunkční rodinné zázemí. Mnozí mladí lidé, kteří ve svých osmnácti letech musí opustit dětský domov, nemají vůbec kam jít. Na svůj byt nebo podnájem většinou nemají ještě dostatek prostředků a jedinou jejich možností do nedávna bylo vrátit se k rodičům (kvůli kterým se ve většině případů v dětském domově ocitli). Zákon sice předpokládá, že v osmnácti letech je člověk již připraven odolat špatnému vlivu rodičů, ale skutečnost je zcela jiná. Vrátit se do rodiny, kde vás fyzicky či psychicky týrali a rodiče o vás projevili zájem dvakrát do roka nebo vůbec ne - to asi není ani trochu jednoduché. Když se rozhodnou bydlet sami v bytě (nájmu, podnájmu) mají většinou obrovské problémy s domácností a s penězi. V dětském domově je nikdo neučil jak vyjít celý měsíc s penězi tak, aby před výplatou neumřeli hlady. Dům na půl cesty je právě to "něco" mezi např. dětským domovem a vlastním bytem. Mimo to, je "průvodci" učí jak doopravdy žít. Protože "žít" není někdy až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Toto zařízení není azylem, jeho cílem je doprovodit své obyvatele do samostatného života. Důraz je kladen na individuální péči a délka pobytu je vždy jeden rok.

Etapy pobytu:
V čtrnáctidenní zkušební lhůtě dochází nový obyvatel do školy nebo do práce, jinak ve svém volném čase pobývá zásadně v domě. Toto opatření slouží k vytvoření podmínek pro individuální práci s klientem - mnoho času je věnováno rozhovorům a rozboru stávající situace klienta a jeho vyhlídkám do budoucnosti. Každý obyvatel domu má svého "průvodce" z řad zaměstnanců domu na půl cesty.

1. Následuje období dalších šesti týdnů, kdy se klient domlouvá o svém programu mimo školu či zaměstnání se svým průvodcem, konzultují a analyzují případné problémy.
2. V další etapě pobytu klient konzultuje své mimoškolní a mimopracovní aktivity s nepřetržitě fungující službou z řad " průvodců".
3. Po uplynutí šesti měsíců se klient stává poměrně autonomním "nájemníkem".

Pravidla pobytu:

1. Klient nesmí do domu přinést alkohol a drogy
2. Klient se nesmí dopustit násilí, tím je myšlena i šikana a krádež.
3. Klient musí dodržovat domácí řád domu.
4. Klient má pravidelné služby v kuchyni.

Ekonomické podmínky:
Klienti platí nájemné kolem 1000 Kč/měsíčně, vždy předem a 800 Kč/měsíčně na stravování (snídaně a večeře). Obyvatelé si vaří sami, vždy jeden pro všechny, včetně nákupu (je to velmi dobrá škola do života, protože ne každý zvládá si něco uvařit). Všichni obyvatelé musí pracovat, pokud chodí do školy, tak alespoň formou brigád. Domy na půl cesty mnohdy spolupracují s úřady práce, s dětskými domovy, s výchovnými ústavy a Armádou spásy při vytypovávání vhodných obyvatel domu na půli cesty.

Nový dům na půl cesty se nedávno otevřel ve Valašském Meziříčí, kde je i dětský domov. Těchto domů v naší republice není bohužel ještě mnoho, ale díky bohu alespoň za to co je. Ono jich časem bude mnohem více, ale vše je to jen otázka peněz a těch není nikdy dost.

Autor: Lenka V.