Odkud pochází název Velikonoce
Židé kdysi podle Bible žili v Egyptě. Rozhodli se ho však opustit, protože v něm nechtěli dál dělat otrocké práce. Nicméně faraon je nechtěl pustit. Tehdy Hospodin slíbil Izraelitům (tak byli Židé v biblické době nazýváni), že je vyvede z Egypta a že sešle na Egypt hrozné věci, aby je pustil. Jedné noci měl Hospodin zabít vše prvorozené, ale Izraelité si měli pomazat dveře krví z beránka, aby je Bůh ušetřil. Tato noc byla pro Židy tak významná, že jí začali říkat Velká. Od tohoto slova pocházejí i naše Velikonoce a svátek, který byl původně spojený hlavně s myšlenkou svobody.
Co jste o Velikonocích možná nevěděla? Podívejte se na video:
Co se dřív dodržovalo
V pravoslavné církvi se věřilo, že kdo přišel z kostela o Velikonocích po bohoslužbě jako první domů, měl pak štěstí celý rok. Pokud ponoříte k posvěcenému vejci zlaté šperky, přilákáte do domu bohatství a úspěch. Když pohladíte malovaným velikonočním vajíčkem dětské tvářičky, budou celý rok chráněné před zlými pohledy lidí.
Na kdy vycházejí Velikonoce? Klikněte na obrázek:
Co na Velikonoce nedělat
Pokud chcete mít celý příští rok štěstí, neměli byste dělat o Velikonocích žádné domácí práce. Na Velikonoce se nemá pracovat – je to doba, během níž bychom si měli čistit duši i tělo. Nemělo by se dělat nic, co souvisí s penězi a ekonomikou.
O velikonoční neděli by se také nemělo chodit na hřbitov a dělat zádušní mše za mrtvé. Ani církevní svatby by se neměly konat – tento svátek totiž není pro fyzické potěšení, ale pro duchovní a morální čištění, díky němuž dojde k oživení lidské duše.
Vejce
Vejce jsou symbolem života a zrození. Barvila se hlavně načerveno, a to již v předkřesťanské době ve starém Egyptě, Persii a Římě. Legenda říká, že se dělají na památku tohoto příběhu: V době, kdy chodili Ježíš s Petrem po světě, poprosili chudou selku o nocleh a jídlo. Selka je přijala a připravila k večeři vejce. Ráno pak našla vejce opět celá, navíc krásně malovaná.
Kdybyste chtěli vyrobit koledníkům kraslici s čokoládovými vajíčky uvnitř, návod najdete zde.
Beránek
Původně se jedlo opravdu skopové – i Ježíš se svými učedníky jedl před svým ukřižováním beránka, a tak se stal tradiční obětinou za hříchy světa. Jen se časem místo drahého masa začal péct z mouky.
Pomlázka
Výplata čerstvými vrbovými proutky je v českých zemích poměrně stará tradice. Řádně vyšlehaná dívka měla údajně zaručené zdraví, krásu, píli a životní elán na celý rok.
Zajíček a košík vajec
Zajíček k nám pravděpodobně doputoval z Německa díky jejich bohyni Ostaře, které prý při obřadech asistoval urostlý zajíc, symbol jara a probouzející se přírody. Velikonoční zajíček s oblibou schovával po vesnici a polích dětem vajíčka, později sladkosti.
Kočičky
Kočičky jsou jednou z nejtypičtějších českých velikonočních dekorací. Ježíše přijíždějícího do Jeruzaléma vítali palmovými ratolestmi, u nás je nahradily pučící větve jív. Větvičky se dokonce dle tradice světí v kostelech na Květnou neděli a pálí se následující rok na Popeleční středu.