Eliška (25): Zmlátila jsem kolegyni a vůbec se za to nestydím!

Aneta1234: v tom věku by ovšem taková "nakládačka" byla nejspíš akceptovatelná, jinak to cítím u dospělých lidí.

Na základce jsem si prošla šikanou od partičky holek. Měla jsem tu smůlu, že když mi bylo cca šest, můj otec propadl alkoholu. Rodinné prostředí se na mě samozřejmě podepsalo, čímž jsem byla přímo ideální terč pro šikanování. Slovní obrana ani ignorování nepomáhalo. Jednou jsem se v zoufalosti obrátila na třídní učitelku. Spolužačky dostaly – tuším – poznámku za nepříkladné chování. Chvíli daly pokoj. Pak začaly znova, rafinovaněji. Vysvobozením pro mě byl až nástup na střední školu, ale ne na dlouho. Zastala jsem se totiž spolužačky, které se posmívaly holky z jiné třídy. Tak si vzaly na mušku i mě. Než jsem dokončila střední, byl ze mě vystresovaný, ubátý a nešťastný uzlíček nervů. Trvalo docela dlouho, než jsem se dala jakž takž dohromady. A pointa? Ačkoliv jsem minulost už hodila za hlavu, někdy si přeji, abych se snížila „na řešení tří až pětiletých dětí na pískovišti“ a milým spolužačkám a těm holkám z vedlejší třídy dala pár facek. Velice pravděpodobně bych si ušetřila roky psychického teroru.

Asi je to odjinud, ale já, jako dítě jezdívala do Tater a bydleli jsme v rodině horského vůdce. Často jsem s ním chodívala. A vím, že tu a tam se stalo, že někdo, koho provázel, vytuhnul při pohledu dolů, dostal panický záchat a nemohl dál. V tu chvíli nebylo jiné řešení, než jej z toho bleskově "vysvobodit" (šlo o život) a jediný způsob byl, dát mu pár facek. ten vůdce, chlap jako hora, to udělat musel, i kdyby šlo o drobounkou a křehounkou ženu. A určitě to nebyl chlap, který se neovládal, nebo který by byl k ženám hrubý. Navíc, tohle "utnutí momentálního stavu", se musí umět.

Elynor: Ten projev lidskosti byl projev lidskosti vůči tomu muži na vozíku, ne vůči jeho tyrance. Ale máš pravdu v tom, že kdyby to udělal muž, bylo by to jiné. Protože ta sfackovaná žena podle toho, co zde bylo napsáno, zcela jistě pohlíží na muže trochu jinak, než na ženy a mužská pozornost a zájem muže ji těší. Muži by stačilo dát čitelně najevo znechucení nad tím, co dělá jakýmkoliv jiným způsobem.

Mata69: Já vím, že za adekvátní jsem to považovala hlavně já a asi já jsem tě tak překvapila. Neumím ti asi svůj názor momentálně nějak stručně vysvětlit. Ale přesto, nikdy neříkej nikdy. A ještě k větě "nesnížím se na její úroveň". Chápu přeslně, jak tohleto cítíš. Já jsem si ale jedonou v situaci, kdy jsem se cítila tak velice nad věcí, uvědomila, že ten můj postoj je ve své vpodstatě pýchou a sobectvím, že kvůli své "jakodokonalosti", která mi nedovolí snížit se na něčí úroveň tomu člověku vlastně vůbec nepomůžu. A to taky není správné. Ale toto je úplně jiný příběh, to vím. Tady někomu bouchly saze a hodně a zpět se to vzít už nedá. Je třeba s tou situací nějak pracovat.

Považuji se ráznou ženu a fakt dokážu pochopit, že v Elišce "bouchly saze". Ale i kdyby dotyčná kolegyně byla sebevětší hajzl, nesnížím se na její úroveň, abych jí prostě vykrákala za vlasy a na zemi jí zfackovala. Opravdu mne překvapuje, kolik z vás ten čin považuje za adekvátní. U některých mě to hodně překvapuje.
Možná by si ze slovního "políčku" nic moc nedělala, ale kdyby si to ten úchvatný kolektiv ráčil uvědomit a odvrátil se od ní, efekt by byl stejný. Co to je za tupce v tom kolektivu, že až když tu kolegyni někdo zmlátil, tak jim došlo co dělá?!
Jak se rozlišují vhodné důvody k výprasku a jak nevhodné?

Ale to je zajímavé - takže fackovat se může, když je k tomu dobrý důvod? Tak tohle si, milé dámy, schovejte, a pak si přečtěte své vlastní komentáře, až tady bude nějaký článek o chlápkovi, co zfackoval manželku :-)) to totiž všechny hned křičíte o domácím násilí a jakej je to padouch. Zase ten diskuzní "dvojí metr" - co projde ženě, neprojde muži (ostatně kdyby v tomto případě ten fackující kolega byl muž, to bych chtěla vidět tu toleranci a pochopení). Prý projev lidskosti... no tak jo, vtipné :-))

Souhlasím s Anetou1234. Každá domluva, případně verbální facka, byť seberafinovatější a seveinteligentnější, by byla pouhou vodou na mlýn. Ta dáma se svými slovními útoky totiž náramně bavila, v každém verbálním útočníkovi by viděla protihráče a ještě o level lepší zábavu. Navíc ona by hrála svou hru na svém hřišti, sebelepší protivník by byl jen amatér, pokud by neměl stejnou radost z prudění. To, co pisatelka udělala, bylo v této situaci správné. Jednoduché, čisté a nezneužitelné pro další intriky. Navíc, výbuch kotle při pohledu na někoho, kdo trápí bezmocného člověka není podle mne projevem mdlé inteligence, mizerného sebeovládání, dětinskosti, ani histerie, ale projevem lidskosti. A taky intuice, která z podvědomí křičí "nic jiného, než výprask tady nepomůže". .......................................................................................................................................Tedy tohle všechno si dnes musí autorka v hlavě srovnat a pochopit co se vlastně stalo a proč se to stalo. Aby se to pro ni nestalo pravidlem. Mimo to může z této zkušenosti i čerpat. Třeba to, že nikdo nemůže o sobě tvrdit, že jemu se to stát nemůže. A že právě proto je třeba řešit nepříjemnosti včas, dřív než se v hrnci nahromadí páry víc, než lze bez výbuchu upustit.

Síla je zbraň chudých duchem, ale tam, kde rozum nepostačí pár přes hubu neuškodí. Citát.

Mata69: Když se kácí les,lítají třísky. Škoda rány která padne vedle. I když by podala trestní oznámení, musí se najít nějaký svědek a já pochybuji,že by z toho kolektivu, někdo svědčil.

Řešit věci domluvou zní hezky, ale funguje to jen v ideálním světě. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pro takové slípky je to jen voda na mlýn a příležitost pro další výpady. Tady těch pár facek bylo výchovnějších než tisíc slov. Jak se říká – v některých situacích je lepší dítě plácnout přes zadek, než mu 100x domlouvat, že se něco nesmí.

Mata69: Naopak jedna facka by byla docela divná, vzhledem k tomu že píše "mně se udělalo před očima úplně rudo. Jako bych se vrátila o pár let zpátky, když jsem měla ve škole pocit, že se mi děje nějaké příkoří" . - najednou totiž už nebyla v pozici malé holky co se nemůže bránit, a proto reagovala úplně učebnicově - usuzuji z toho mála co je v článku uvedeno .

Tedy rozhodně neschvaluji takové řešení. Očekávala jsem, že té dotyčné vrazila facku, ale zalehnout jí a zfackovat jí na lopatkách - to je silné kafe. Fakt má štěstí, že dotyčná drzá osoba na ní ještě nepodala trestní oznámení. De facto se snížila na její úroveň chování, nějaký pořádný políček bych opravdu pochopila, ale toto???

Elynor: Tak někdy věci zajdou příliš daleko a vyplyne z toho podobný zkrat. Řešit problémy "ručně stručně" obvykle není dobré, ale občas se to stane. A hlavně má pisatelka docela štěstí, že jí z toho nevyplynul soud a jiné následky takového zkratového jednání.

No a kolektiv v pobočce mobilního operátora, ten je veden k soupeření, ne k družné spolupráci a k pomáhání si navzájem. Tam se vůbec nedivím ničemu, to je prostředí, které velmi rychle ničí ty lepší morálně volní vlastnosti člověka. Jak jedinec není typ "žraloka", neobstojí dlouho. Vím, o čem píšu, sama jsem kdysi v takovém kolektivu telefonního operátora pracovala - a neobstála. Ale zkušenost to byla zajímavá, čeho všeho jsou lidi schopni, v podstatě pro pár korun a lepší postavení " v týmu".

Inu, slečna by se stydět měla. Takto se názorové rozdíly řeší na pískovišti, mezi dětmi asi tak tří až pětiletými.

lebahu: Proč tupě? Většina zaměstnanců se starala sama o sebe , brala chování kolegyně jako ironické šlehy. A ono i ve filmu jsou "vtípky" na účet "hloupých " kolegů sousedů příbuzných docela frekventované a jak se jim "tupé" publikum rádo směje. Tak se chovala i pisatelka, nepíše, že by se někoho "šikanovaného" předtím zastala.

Rambíša: Já myslím, že si kolektiv neuvědomil vůbec nic, jenom se opět tupě jako ovce přidal na stranu která právě vítězí.

Na některé osoby platí jen silná ruka,co rozdá facku namísto hodinových,nikam nevedoucích, keců.Zde to bylo naprosto vpořádku,kolektiv si uvědomil,i když na poslední chvíli,kde je pravda a právo a spravedlnost.

Mně ten článek přijde takový nereálný.
Za svůj život jsem vystřídala vícero zaměstnání a nikde si nedovedu představit, že by sebou kolektiv nechal takto jednoduše manipulovat. Ano, na střední nebo na základce, ale v práci, kde jsou lidé různých věkových kategorií a různých životních zkušeností, mi to přijde přitažené za vlasy.
Ale budiž. Třeba zaměstnávali jen absolventy.:-)
Nicméně stejně jako Dasa52 bych to takto taky neřešila. Dávno už vím, že když chci, cíleně umím slovem ublížit víc než fackou a tady bych fakt chtěla. No a člověk si pak aspoń nemusí připadat jako rváčka z páté cenové.

nikdy bych to sama takto neřešila, na rozdíl od té paní se umím ovládat a přemýšlet dřív, než něco udělám, ale na druhé straně jí chápu a napadené "kolegyně" mi rozhodně líto není.

hynek: díky. :)

Obvykle nemám moc rád, když další komentář nepřinese nic nového a jen opakuje předešlý/é příspěvek/ky. Teď tak činím záměrně, protože k reakci helzy není třeba nic dodávat. Snad jen, aby nás bylo víc a víc s "vlastním pohledem". :)

Na tom příběhu je něco velice smutného. Totiž to, jak lehce a snadno se dokáže parta, či dav lidí spojit v kolektivní posmívání, společnou kritiku a hodnocení, jak se ruku v ruce společně dokáže bavit na něčí účet, zvláště pak na účet někoho, kdo se bránit z jakéhokoliv důvodu nemůže. Jako by nikdo neměl vlastní názor a vlastní pohled. Jakoby nebyla darem společnosti právě možnost vidět události, situace, národy i každého člověka stovkami různých pohledů, stovkami různých očí. A souhlasím zcela s tím, že až to lidem jednou dojde, už nikdy nebudou mít možnost své chování vzít zpět.