Eliška (28): Z kamarádky je fanatická matka. Bezdětní jsou pro ni bezcenní

Jo a k těm dětem v restauracích - zrovna tenhle dlouhý víkend jsem byla na cestách, a viděla, jak do jedné restaurace dorazila tlupa dvou nebo spíš asi tří rodin s houfem dětí různého věku. Takový tartas jsem teda dlouho neviděla a neslyšela. Větší děti minutu neposeděly, lítaly, křičely, strkaly se, menší jenom řvaly, neb byly v kočáru a lítat a strkat se nemohly, o to řvaly víc. Jenom objednat celé té menažérii pití zabralo skoro hodinu času a ještě to pak ty matky vracely, že tahle limonáda není ta limonáda, co ony si myslely, že bude, a že chtějí něco jiného. S jídlem cirkus taky, všechno se objednávalo na pětkrát, protože si to robátka nemohla rozmyslet, co budou ochotná laskavě papat, a ani potom je rodiče nedokázali udržet v klidu u toho jídla. Výhružky, že nebude zmrzlina, absolutně nezabíraly, a to byl zřejmě nejsilnější kalibr, co rodiče měli v záloze, jinak totiž neudělali téměř žádný pokus o výchovu. Takže mít něco takového za kamarádku, ani bych se nesnažila o častý kontakt, stačilo by jednou za rok poslat pohlednici :-)

No jo, ony jsou takové matky, co s nima mlátí hormony ještě i tři roky po porodu a nedá se od nich očekávat rozumné slovo, natož čin. Udělají z potomka středobod svého světa a každý, kdo to nechce/nedokáže sdílet, je v jejich očích vyvrhel lidstva. Přitom dítku to moc neprospívá, spíš naopak, ale nemá cenu se snažit takovým matkám něco říkat, nedej bože vyvracet, nebo je přesvědčovat, že by snad něco mohly dělat jinak. Některé zarazí až rozvod, některé ani to ne. A ty jsou pak ták strašně nepochopené a za kamarádku můžou mít jen stejnou fanatičku, jako jsou samy, což je problém, protože se to neděje zas tak často, takže ty normální, tímto nepostižené kamarádky jenom zírají a nevěří, přesně jak je popsáno v článku. Na to není žádná rada ani pomoc, to buď tu dotyčnou časem přejde, nebo ne. Chápu, že Elišce může být líto dlouholetého přátelství, ale má jen tři možnosti - pořídit si taky dítě a doufat, že se tím z ní stane stejná matka jako se to přihodilo kamarádce, to by zas měly k sobě blízko (ale teda lituju ty otce), nebo se stáhnout, setkávat se jednou za uherský rok a doufat, že jak to přišlo, tak to odejde, a ta druhá se postupně probere, nebo to utnout úplně a najít si jiné přátele.

Prostě jsou (ač stejně staré) momentálně každá v naprosto odlišné životní etapě, mají proto logicky rozdílné priority. Možná to ta matka přehání, možná ne (z pohledu bezdětné to vypadá vždy jinak). No tak se holt na čas "rozejdou", aby se třeba znovu sešly za 10 let, až budou děti odrostlejší. Normální vývoj.

No tak nevím jestli je té Elišce 28 nebo 31 let...možná má chaos v tom, kolik jí je vlastně let. No a je možné, že z nějakých ženských se porodem stane "matka hrdinka", no když jí to tak leze na nerva, tak ať se s ní nestýká. A je to ne?

Rambíša: nejsem přírodní matka, ale nechávala jsem své děti se venku klidně válet po zemi (když nebylo mokro, bláto apod.) - i doma. Nenutila jsem je po obědě spát, když už prostě spát nechtěli (cca v předškolním věku) a ó hrůzo! Chodili jsme s dětmi i do restaurací. Výhradně do nekuřáckých.

Je to asi nová móda,nadělat s miminy,přitom jaké mají matky dnes možnosti! Na druhém pólu takových jako z článku jsou "přírodní" matky,co vychovávají děti zase hodně přírodně,nechají je válet na zemi,chodí do lesních školek,kde jsou venku za každého počasí,nenutí je spát po obědě ani chodit pravidelně večer včas spát,jí se jen makrobioticky nebo raw,tahají sebou mimina i malé děti do restaurací- a hlavně je nechají vřískat a zlobit,i když by plácnutí na zadek udělalo ze zlobila rázem andílka!

Taky jsem koukala jak pisatelka rychle stárne.

Než jsem přečetl článek, tak Eliška nám zestárla o celé tři roky. :)
Souhlasím, že se z Jany stala "fanatická matka", ovšem nechápu, proč by na ni měla mít "poslední dobou vyloženě vztek", ale ani se stydět. Úplně by stačilo, kdyby bez emocí(!) dokázala své dlouholeté kamarádce sdělit, že se s ní chvíli stýkat nebude i se sdělením důvodů, a také svých pocitů. S tím, že jde o prevenci, jak neztratit svoji nejlepší kámošku. Čas by ukázal, jak opravdové přátelství to bylo.