Děti se učí zacházet s emocemi pozorováním
„Synové se učí, jak zacházet se svými pocity tím, že pozorují své otce a ostatní muže. Potřebují vidět, že projevujete všechny čtyři základní emoce…“ píše v jedné ze svých knih zaměřených na výchovu klinický psycholog a terapeut Steve Biddulph. Mezi základní emoce pak dle Biddulpha patří nejen radost, ale i hněv, smutek a obavy! Doporučení pak pochopitelně platí i pro ženy, ty však s projevováním emocí obvykle tolik problémů nemají. Jenže stačí jen emoce projevit? Není to riskantní a k dětem neodpovědné?
Matky milují i ničí. Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Potřebují vidět i usmíření a omluvu
Budou-li děti vyrůstat „ve skleníku“, neprodyšně izolované od reality – hádek, smutků a bouřlivějších emocí všeho druhu, může být později jejich vykročení do světa traumatizující. Jsou-li pak občasnými svědky kultivované hádky rodičů, měly by být i svědky usmíření a omluvy. Byť třeba jen zprostředkovaně. To stejné pochopitelně platí i pro smutek a další emoce.
Pro děti není pro jejích vlastní život dobré, aby vyrůstaly v nereálném a uměle ideálním světě, kde se nikdo nehádá a všichni se stále milují, usmívají a dělají, že je vše v pořádku. Děti, které nikdy neviděly své rodiče se pohádat a usmířit, ale přesto doma často vnímají nesnesitelné dusno, mohou pociťovat obrovský zmatek a nejistotu. „Mohu za to já, dělám něco špatně?“ je zcela přirozená otázka čisté dětské duše. Odborníky na dětskou psychiku je již dávno prokázané, že se děti nejvíce naučí napodobováním. Rodiče mohou říkat řadu mouder i pouček, ale mnohem důležitější je, co dělají a jak se v různých situacích chovají.
Martina Machová
31. května 2024
Pokračování 3 / 5
Emoce by nás neměly přemoci
„Pokud jde o vyjadřování emocí před dětmi, je potřeba zachovat určitou vyváženost. Děti potřebují vidět, že máme emoce, ale necítí se bezpečně, pokud jsme jimi přemoženi,“ upozorňuje psycholog, a dodává, že se mu zdá vůči dětem vhodnější své vnitřní emoce popsat, než je předvádět. A to se týká nejen hněvu, ale třeba i obav. „Se svými obavami se můžeme svěřit, ale nesmíme vypadat jako strašpytlové. Můžeme říct, že jsme smutní, můžeme i plakat, ale nesmíme se totálně zhroutit,“ vysvětluje Biddulph.
Martina Machová
12. března 2025
Pokračování 4 / 5
Hádku už viděli, ale co vaši vzájemnou lásku?
Samozřejmě tím nemyslíme, že byste měli večer nechávat dveře do ložnice otevřené, nicméně je mnoho dětí, které nikdy neviděly své rodiče, že by se spontánně políbili, objali, přitulili se – jednoduše si projevovali lásku. A to je nesmírná škoda, děti do sebe vše nasávají jako houby a je báječné, když do sebe nasají, že láska a spontánní projevy blízkosti jsou přirozenou součástí dlouhodobého vztahu.
Martina Machová
15. října 2022
Pokračování 5 / 5
Hrdá matka
„Nedávno jsem se dozvěděla, že má nejlepší kamarádka je vážně nemocná. Rozplakala jsem se jako želva, slzy mi tekly proudem a já je utírala do rukávu. Syn na mě chvilku koukal a pak popadl papírové kapesníčky a podal mi je. Když jsem se vysmrkala, tak mě objal a zamumlal, že to bude dobrý. V tu chvíli jsem slyšela jeho otce. V manželovi jsem měla v takových chvílích oporu a syn se zachoval nachlup stejně, jako by se zachoval manžel. Jenže ten je nyní již půl roku na stáži v cizině. Bylo to naprosto úžasné! Když jsem se uklidnila, vysvětlila jsem synovi, že má kamarádka onemocněla, a protože ji mám ráda, mám o ni strach. Ale naštěstí chodí k dobrým doktorům, a tak věřím, že se vyléčí. Syn jen kývl, vůbec to dál neřešil, prostě přijal informaci jako fakt a šel si zase po svém,“ svěřila se v jedné diskusi maminek paní Alena, která je na svého syna i muže právem hrdá.
Martina Machová
18. ledna 2022