Dlouhodobý stres ničí postavu i zdraví
Za hlavní příčinu obezity obvykle považujeme přejídání a absenci pohybu, popřípadě nemoc či užívání léků. V některých případech však může k rozvoji obezity výrazně přispět i dlouhodobý stres. Ten je bohužel nejen jednou z možných příčin obezity, ale i důvodem, proč se kvůli jeho dlouhodobému působení rozvinou některá onemocnění.
Při prokázání souvislosti mezi stresem a nemocí lze mluvit o takzvané psychosomatické příčině vzniku nemoci. Při dlouhodobém stresu prokazatelně dochází kupříkladu k poklesu imunity. Organismus je pak náchylnější nejen k různým nemocem, ale i k funkčním poškozením.
Pokračování 2 / 6
Emoční přejídání
Okamžik nasycení v nás zpravidla vzbuzuje libé pocity. Pokud je nám „ouvej“, je pro mnohé z nás řešením první volby pozření něčeho na zub. Mnohdy má tento zvyk kořeny v raném dětství, kdy naše maminky a babičky úspěšně „léčívaly“ křik a pláč kusem rohlíku nebo piškotem. Proč tedy dál nejet ve vyjetých kolejích? A proč si místo rohlíku nedat nejen řádný kus buchty, ale klidně i pár deci vína či několik piv?
Martina Machová
15. října 2022
Jídlo i alkohol jsou pro některé jedince prostředkem, jak zahánět stres, nervozitu, samotu nebo špatnou náladu. Hovoříme v té souvislosti o tzv. emočním přejídání. Lékař a propagátor celostního přístupu ke zdraví Jan Hnízdil v jednom rozhovoru uvedl: „Řada pacientů se obaluje tukem, aby se chránili před vnějšími stresory, případně vnitřní úzkostí. Stálé napětí, ve kterém žijí, jim vyčerpává spoustu energie. V noci se budí a luxují ledničku, cpou se sladkostmi, přibývají na váze. Obezita je u nich výsledkem nešťastného řešení složité životní situace.“
Pokud je nám „ouvej“, je pro mnohé z nás řešením první volby pozření něčeho na zub.
Pokračování 3 / 6
Sladkosti jsou „TOP“
Odborníci se shodují na tom, že na pomyslném vrcholu pyramidy jídel zahánějících stres jsou sladkosti a potraviny s vysokým podílem sacharidů. Jednoduché cukry, které sladkosti obsahují, se velmi rychle vstřebávají do krve, krevním řečištěm nám proudí blaženost, která alespoň na chvíli zažene chmury i stres. Vydatná porce stresu pak logicky znamená i hojnost sladkostí v jídelníčku, čemuž jde bohužel naproti i „chemie“ v našem těle.
Pokračování 4 / 6
Cukrová lest
Jednoduché cukry obsažené ve sladkostech a sladkém pečivu prudce zvedají hladinu krevního cukru. Během krátké doby po konzumaci pociťujeme příval energie. Slinivka totiž začne produkovat inzulin, který transportuje jednoduchý cukr, tj. glukózu, do buněk. Buněčné elektrárny se rozjedou na plný výkon, spalují glukózu a její hladina v krvi prudce klesá.
A skleslí budeme i my. Rychlý pokles hladiny glukózy v krvi vyvolá slabost, únavu a hlad. Blaženost je pryč a stres je zpět. Celý cukrový kolotoč se pak může roztočit nanovo. Jsme zkrátka v pasti. Dát si občas pro radost čokoládu není špatné, ale léčit stres cukrem rozhodně není dobrou terapií. Co zvolit spíše pohyb a vyrobit si tak nějaké endorfiny?
Pokračování 5 / 6
Stresový hormon kortizol v podezření
Řada odborníků upozorňuje na zajímavou souvislost mezi stresovým hormonem kortizolem a obezitou, zvláště pak s faldíky v oblasti pasu. Kortizol je hormon, který tělo produkuje ve stresové situaci. Mobilizuje totiž sílu i energii, proto je v organismu v krizových situacích nenahraditelný.
Pokračování 6 / 6
Co s tělem udělá dlouhodobý stres?
Stresujeme-li se příliš často či dlouhodobě, může mít kortizol na tělo neblahý vliv. Kortizol totiž potlačuje účinnost hormonu leptinu, který tuková tkáň produkuje, jsme-li nasycení. Mozek potom nezaznamená včas, že je žaludek plný, a dochází k přejídání. Kortizol též zvyšuje produkci ghrelinu, kterému se přezdívá hormon hladu. Tato skutečnost nikoho s nadváhou nepotěší. Dlouhodobý a vydatný stres tedy může u některých jedinců přímo souviset s nadváhou či obezitou.
Martina Machová
30. září 2022