Eva se s manželem Pepou dlouho rozhodovala, jestli zůstat bydlet s jejími rodiči. Na svůj domeček úspory neměli. Velká zahrada a dům v krásném přírodním prostředí vyhrály před bytem v paneláku. V té chvíli je ale nenapadlo, jak bude život s rodiči náročný.
Dětství bylo idylka
Mámě jsem se narodila, když jí bylo dvacet. Za další dva roky nám do rodiny přibyla sestřička a o rok a půl později bratříček. Celý život jsme strávili na vesnici v rodinném domě s velkou zahradou. Na dětství vzpomínám ráda. Hodně jsme zahradničili a s tátou jsme často chodili do lesa na houby nebo ostružiny. Táta byl takový ten domácí kutil, co se do všeho s chutí a rád pustí. Chovali jsme slepice, měli jsme psa a dvě kočky. Zahradu nám krášlil velký skleník, kde byla tak dobrá zelenina jako nikde jinde.
Léta utíkala a já i sourozenci jsme si založili vlastní rodiny. Brácha se odstěhoval do Prahy a ségra si koupila domek asi dvacet kilometrů od rodné vesnice. Já jsem se s rodiči dohodla, že zůstaneme bydlet v našem domě s rodiči, společně s nimi, a pomůžeme jim s péčí o dům a zahradu.
Martina Šebestová
13. dubna 2021
Vztah s rodiči jsme podcenili
Dlouho jsme o tomto kroku s manželem Pepou mluvili a nakonec jsme se takto rozhodli. Dům byl velký a v krásném prostředí, což vyhrálo. Brzy jsme ale přišli na to, že takovéto soužití s rodiči není úplně jednoduché a potřebuje výraznou dávku trpělivosti a energie.
Máma byla vždycky ten typ člověka, který musí ostatním mluvit do života a dávat jim nevyžádané rady. Všechno věděla nejlíp, protože život ji už toho přece tolik naučil. A ona musí své zkušenosti předávat dál. Vychovala tři děti, takže nejlíp věděla, kdy a jak dítě učit na nočník a co by kdy mělo dítě jíst. Neustále za mnou chodila a radila mi, jak mám děti krmit, co dělám špatně a mnoho dalšího. Nikdy jsem se jí o rady neprosila, ale i tak jsem je dostávala.
Dita Mrázková
11. dubna 2021
Problémy s rodiči
Podobné to bylo v případech, kdy jsme chtěli s Pepou dělat něco na domě či zahradě. My jsme to vždy dělali špatně a měli jsme to dělat jinak, podle ní. Semínka mrkve jsem zasadila špatně, stromy jsem ostříhala také špatně a Pepa tu zeď před domem postavil také špatně. Často jsme se s Pepou kvůli tomu všemu hádali.
Já jsem měla vůči mámě respekt a jen málokdy jsem odvětila něco na naši obranu. Byla jsem jí a tátovi vděčná za to, že jsme mohli zůstat s nimi v rodném domě, takže jsem raději mlčela. Někdy mi ale tak zkazila svými radami náladu, že jsem pak byla protivná na Pepu i děti.
Párkrát mně to už tak přerostlo přes hlavu, že jsem se cítila tak akorát dobrá pro psychiatra. Hlava mi třeštila, chtělo se mi křičet a zavolat si sanitku, která by mě odvezla rovnou do psychiatrické léčebny na pozorování. Když jsme se s Pepou rozhodovali, jestli s rodiči zůstaneme, zřejmě jsem si vztah s rodiči moc idealizovala. Až později jsem si uvědomila, že máma taková byla vždycky a já na to při rozhodování asi zapomněla.
Jiřina Sivcová
6. dubna 2021
Jak zlepšit vztah s rodiči
Začali jsme s Pepou uvažovat o tom, že se odstěhujeme. Rodiče už ale měli přes šedesát let, takže se dalo očekávat, že budou brzy potřebovat naši pomoc. A tak se také stalo. Jednoho dne v zimě máma uklouzla na ledu a zlomila si obě nohy. Po čtrnácti dnech v nemocnici ji pustili do domácí péče. Táta už se o mámu nemohl sám pořádně starat, takže veškerá péče zbyla na nás. Museli jsme jí se vším pomáhat, jako malému dítěti. Vaření a uklízení jejich domácnosti bylo jen na nás.
První dny byla máma mámou. Rady jí z úst padaly jako hrušky ze stromu. V tu dobu jsem konečně bouchla do stolu a řekla jsem jí, že pokud se o ni mám starat, tak to bude bez řečí a rad. O všem jsme si promluvily a mámě došlo, jak se chová a co to dělá. Věděla, že když teď odejdeme, tak se o ni nebude mít kdo pořádně postarat a ona na vše zůstane sama. Zřejmě vidina dalších dvou měsíců bez potřebné péče jí otevřela oči. Myslím, že pomyslela i na to, co bude dělat ve chvíli, kdy ji stáří naplno pohltí.
Petra Štychová
30. března 2021
Nyní je vše klidnější a více v pohodě. Máma se snaží a nechává věci na nás. Zahradu nám úplně přenechala a začala plést a luštit křížovky. Mohli jsme tak po dvaceti letech zrušit kurník se slepicemi a namísto něj postavit pergolu s venkovní kuchyní. Táta si pořídil starou motorku a tu si v garáži celou sám renovuje. Pepa má také více prostoru a klidu pro práci na domě. Někdy se stane, že máma začne radit. My už to ale umíme vypouštět druhým uchem ven nebo si to máma uvědomí a vše zahraje do autu. Snad už to takhle zůstane a náš vztah s rodiči bude v pohodě.