@Kamar: a k čemu na tu gynekologii, to je úplně ujetý....slečna by řekla že masturbuje - to zakázané není...

@Elynor: Sorry, ale jak staré nevěsty si bral Karel IV. ve 14.století je v náhledu na tento případ úplně irelevantní, to snad nemůžete srovnávat. SŇATKY se nerušily, maximálně (a to ne často, nýbrž vyjímečně, protože na to musela být papežská dispens) došlo k rozvodu. Rušila se ujednání sňatků budoucích, když si dotyčný potentát našel jiného spojence a potomek spojence bývalého přestal být zajímavým snoubencem pro jeho vlastní dítě. Já jsem docela šokovaná, jak smířlivě povětšinou na ten vztah nahlížíte. Vcelku se ani nedivím, že se nezletilá zamiluje do dospělého, zato ten chlapík je prapodivný - co může dospělého přitahovat k 13letému děcku, obzvlášť když tvrdí, že na sex si počká 2 roky (už to vidím) ? O čem si s ní proboha povídá, vždyť jsou každý někde jinde! A jeho kamarádům by to opravdu muselo být k smíchu, že se vodí za ruku se školačkou. A odsuzujete aktérku příběhu, protože tam padlo slovo pingl. Já osobně bych nerozlišovala, jestli je číšník nebo VŠ student jaderné fyziky, prostě to není normální. Co bych udělala proti jejich vztahu nevím, naštěstí to nemusím řešit. Ale dívčinu bych rozhodně co čtvrt roku vzala na gynekologii a běda, kdyby se před jejím 15.rokem ukázalo, že sliby byly chyby. Okamžitě bych na něj podala trestní oznámení.

@j66: Je fakt, že ty sňatky "státnické" se mnohdy konaly i s robětem v peřince. Čistě z politických důvodů. A často byly i zrušeny, když se během let změnila aktuální situace, a už nebylo žádoucí, aby došlo ke skutečnému manželství. Nicméně byly doby, a není to tak dávno, že věk 15 let byl považován za optimální, kdy má děvčeti být sháněn nápadník, aby nezůstalo na ocet. Dívky se v tomto věku uváděly do společnosti, a ve dvaceti už byla neprovdaná slečna považována za starou pannu, a pánové už neměli moc zájem, koukali po mladších.

Vždyť se ještě neberou. Jak dlouho může vydržet taková napůl dětská láska... pár měsíců, rok? Kolik slečen se zamilovalo bláznivě ve 14 letech, a ve dvaceti už ani nevěděly, že ten mládenec vůbec někdy existoval? Protože mezitím stihly prožít pět dalších "lásek"? A i kdyby jim to náhodou vydrželo, a někdy v budoucnu za X let se vzali, tak ten rozdíl mezi nimi není tak velký, a časem se bude "opticky zmenšovat". Až bude jí 20 a jemu 27, tak to bude naprosto normální věkový rozdíl, a nikdo by se nad tím nepozastavil. V případě níže zmíněného zpěváka je ten rozdíl tuším 30 let. To už je opravdu hodně a nesrovnávala bych to, tam je ten vztah patrně poněkud odlišný, a rodiče té jeho sedmnáctky musí mít hlavu v pýru, aspoň já bych to brala o dost hůř, než chození s dvacetiletým čísníkem.

Dodatek pro odlehčení...on je o polovinu starší. Je to hodně. Není to šest sedm hloupých let. Je to hodně. Těch šest sedm by nehrálo roli...kdyby jim bylo 40 a 47. Kdyby jim bylo 30 a 37. Teď to je hodně. O polovinu starší.....mně je 60. Kdyby mi sem přišel nápadník o polovinu starší ....90....ten by jel pane jo. A kdyby i o čtvrtinu by byl starší.....75.....i to je moc. Byl by už dávno v důchodu a čekal by, až přijdu z práce - rovnou domů - a až mu uvařím oběd, nejspíše kaši, poněvadž už by neměl žuby.
Koukám na to ze své pozice....bydlím sama a jsem tak ráda. A není to proto, že by ten zájem strany druhé nebyl. Je to moje volba. Mít se na koho občas těšit. Ale mít svoje pohodlí, soukromí, své koníčky a aktivity. Ovšem k tomu musí každý dojít sám....jako já.

Klidně můžu mít úctu k mladšímu, pokud si ji zaslouží. Ovšem málokomu by se tahle situace zamlouvala a málokdo by měl úctu ke klukovi, který, nevím z jakých důvodů, nemá na to, aby si našel věkově přiměřenou. A o jakých intrikách je řeč? Nenápadně výchovně působit a kout pikle je docela rozdíl. Využít situace, kterou potkám spolu s dcerou k dialogu o něčem aktuálním snad není přečin? Intriky by byly, kdybych jí hlásila, že jsem ho s nějakou viděla. Kdybych si zjistila něco o jejich rodině a přibarvila si to, jak potřebuju. Kdybych mlžila a zapírala, snažila se je rozeštvat. Poslala bych ji na víkend k příbuzným, když on slouží a jemu pak řekla, že se bavila na výletě s kamarády. A na ty intriky by přišla i tahle holka i on. A mně by bylo trapně, protože bych se za to musela stydět.
A mezi třináctiletou a dvacetiletým je rozdíl fakt veliký, to mi nikdo nevymluví. Za co on na ni může být pyšný? Když se baví s kolegy z práce třeba nebo s rodiči? Že dostala jedničku z dějáku? Že nevyrušuje při vyučování? A proč bych, když s holkou koukám na film, nemohla využít některé situace k nastavení zrcadla? Řeknu třeba, když půjde film o lásce, hele co myslíš, jak to asi dopadne? Když on je úplně jiný? Kdysi dávali takový cyklus....Tak se ptám...? A v jednom díle, Příliš mladí na lásku, byli ti dva věkově přiměření, cca 2 roky rozdíl, ale stejně se rozešli. Dobře se na to koukalo. Úžasná byla například scéna, jak se jeho matka na návštěvě vyptávala, kolik Andrlová bere a ta nelenila a optala se maminky svého chlapce vzápětí taky. Nedávno to opakovali. A ten byl na tu dobu docela otevřený a výchovný. Byly tam zajímavé situace. Ta holka je dneska zamilovaná, dělá jí dobře, že může před spolužačkami říct, že nemusí řešit, zda si ušetří z kapesného na kino, poněvadž jí to zaplatí přítel, který ji pozve. Ta holka dneska prostě neví a nemůže vědět, že až budou ostatní žít vysokoškolským studiem a dovolenými v létě, ona bude strkat možná kočárek a čekat, až manžel přijde z restaurace někdy ve dvě v noci. Protože to tahle práce prostě obnáší. Ona dneska neodhadne, zda jemu nebude vadit, že má vyšší vzdělání. Žije dneškem. Je zamilovaná a je to teď. A neměla by se vzdávat svých kamarádů, kamarádek, aktivit, atd.
Já přece jako máma nevím, jak tahle známost skončí, kam povede, neví to nikdo. Teď to vypadá, že to je v pořádku. Známost je ale v počátku. Záleží to na nich.
Jak říkám, ať se tu přihlásí ten, kdo by radostí skákal. Já ne. Argument, že s touhle známostí bude holka bezpečnější, neberu. To není o věku. A argument, že je holka připravená v tomhle věku na sex neberu taky. Já si dobře pamatuju, když mi bylo třináct. Ano. Svět pokročil. Vývoj jde kupředu. Já teda ve třinácti, ani v patnácti, asi ani v sedmnácti, na sex připravená nebyla. Asi jsem opožděná a asi proto mám názor, že tam něco není dobře. A stojím za tím. Je mi jedno, že většina má názor jiný. Mimochodem, jsem toho názoru, aby si každý dělal, jak uzná. Ale ten, kdo má za sebe odpovědnost. Dospělý člověk. Aspoň podle zákona plnoletý člověk. Teď jsem si vzpomněla na své první pracoviště. Jedna tam řešila to stejné. Jejich holka sotva vylezla školu. Neblbni, povídá jí kolegyně. Je to dospělej chlap, ví, jak na to. Kam by spěchali? Tak Ti pěkně děkuju. Přišla zničená za čtvrt roku máma od mladé slečny. Mladí se musejí brát. Kruci, drbala se ta druhá za ušima...taky jsem si ty rady mohla nechat.....jo. Ono by to stejně dopadlo stejně. Teď je hodně diskutovaný jistý zpěvák s jistou Lucinkou. Tady bych taky neskákala blahem. Má ta holka zapotřebí mít tak brzy mimino s touhle mediálně známou osobou? Ať si každý dělá, co chce. Lucinka si zbytečně brzo připravila dopředu jen a jen povinnosti. Děti radost jsou. Když nepřijdou předčasně....

@j66: Tak jsi mi připoměla, že jeden náš spolužák, děsnej fanda do divadla, kde po maturitě děla kulisáka, si v 18. vzal 52 letou herečku. Prý ji i po letech neskutečně miloval. Byl její první manžel a měli spolu i dítě. Dnes už bude nejspíš vdovec, nám je 72 let, jeho ženě by bylo 106.

@Elynor: Tak já myslím spíš dobu poválečnou. Jinak máš pravdu.A hele, i já jsem o 5 let starší, než můj muž a byl docela mladý, když jsme se brali. Já osobně mám dojem, že velký věkový ozdíl přináší smutek ve vysokém věku, kdy jeden z partnetů nakonec zůstane sám. I když i to může být naopak, na věčnost může odejít dříve i ten mladší.

@Elynor: S těmi sňatky ve středověku to bylo různé. Přemysl Otakar II se oženil v 18-ti s 50-tou Markétou Jan Lucemburský se oženil ve 14-ti a Eliška byla o 4 roky starší.
Nakonec prorok Mohamad si také vzal starší vdovu s dětmi a sám žádné vlastní děti neměl.

@SandraN: Taky bych chtěla dodat, že fyzicky je už třináctiletá dívka na sex připravena, v tomto směru už dítětem skutečně není. Není připravena sociálně. A i ona dvanáctiletá holčička pravděpodobně neutrpěla vážná zranění kvůli svému věku, ale nejspíše kvůli hrubosti partnera. Ale k článku musím dodat, že dospělý muž si je rozhodně více vědom zákona i své zodpovědnosti, takže si myslím, že dívka je paradoxně s nív ve větším bezpečí, než s chlapcem stejně starým. Dnes je nemálo třináctiletých, ovlivněných televizí, internetem i spolužáky, kteří "to chtějí vyzkoušet". Viz: "https://www.novinky.cz/zena/deti/clanek/nektere-... ... "

@SandraN: "Sem tam bych asi utrousila poznámku, výchovnou, cílenou...", "...mladíka časem přestane bavit vodit se za ručičku s nedospělou holkou...", "Vám jsem nestála za to, abyste se mi přišel představit..." "Jako soupeře bych...", "...kolega se známostí s holkou ze základky byl teda k smíchu..." "...Mají stejný rozum jako ona...."Nějak mi Sandro z těch všech vět přijde, že váš pohled na dceru a jejího chlapce postrádá sebemenší úctu. Možná to není to správné slovo, nejsem zrovna expert na správně volená slova, ale nějak z toho čiší něco, jako povýšenost nad jejich věkem, nad jejich moudrostí, nad jejich vztahem i nad nimi oběma.Ano, máte pravdu v tom, že se nic nedá dělat, ale takové jakési nápadně nenápadné, korekce mladý člověk vycítí a vycítí dobře i to, jak se na něj díváte, i to, že vpodstatě intrikujete. Mě by tedy ve 13. letech hodně bolelo, kdybych vnímala, že se na mě moje matka takto dívá. I zcela malé dítě, i nemluvně má totiž už svou osobnost a potřebuje vědět, že matka ho nejenom miluje, ale že si ho i váží, že ho i obdivuje, že má k němu úctu.

@helza: No, jo. Starší jsi. Ovšem například když si Karel IV. bral za manželku Annu Svídnickou, bylo jí 13 let, a jemu 37 let... A když si bral čtvrtou manželku, Alžbětu Pomořanskou, tak jí bylo 16 let, a jemu 47 let. Takže v průběhu let bych řekla, že se to posunuje spíš kupředu. Že nevěsty jsou dnes krapet starší, než bývávaly. Rozhodně dnes není zrovna obvyklé, aby se slečny musely nechat úředně zplnoletnit, aby se mohly provdat, protože byl potomek na cestě, a to se přitom před těmi 40 lety dělo běžně.

@Elynor: Myslím, že tohle se v průvěhu let měnilo hodně rychle a já jsem přeci jenom starší.

@j66: Já myslím, že nikdo z nás nenapsal, že mu vadí povolání chlapce. Pokud je někdo zmínil (jako já), pak pouze proto, že máme pocit, že se Eva o této skutečnosti v článku naprosto zbytečně a irekevantně zmínila. Z čehož máme dojem, že ji vadí spíše skutečnost, že je číšník, než jeho věk.

Já nechápu, co vidíte špatného na tom, že kluk je číšník? Je mu dvacet, může se stát v budoucnu provozním v restauraci, sám si časem třeba otevřít hospodu apod., přece jen je to dost fyzicky náročné povolání a málokdo to vydrží do důchodu. Ale jinak na oboru číšník/kuchař nevidím nic špatného.

No, asi to není situace, ze které by nějaký rodič byl na větvi, že jejich 13leté dítko má známost. Bohužel je to jedna ze situací, kde nějaké zákazy, příkazy vše jen zhorší. Je to těžké, ale asi by měla Eva zatnout zuby, a snažit se hocha dceři nijak neošklivit. Spíš naopak, snažit se ho poznat a mluvit s nimi na rovinu. Že on se může sexem s ní dostat do pořádných potíží, a s dcerou o tom mluvit, i když se tváří, že všechno ví a zná. A možná je to lepší, že je o tolik starší, možná si fakt dá víc pozor než nějaký stejně starý spolužák. A třeba on nevydrží ten další rok čekat a rozejdou se, děvče třeba zjistí, že je "moc starý"...a nebo jim to vydrží. Kdo ví? Jo, a on je pingl...hezky zdůrazněno.

@helza: Neřekla bych, že to je dobou. Tohle bylo vždycky. Měla jsem spolužačku, která taky měla už ve škole známost s pánem výrazně starším, ta o něm mluvila jako o "strýčkovi", aby to nebudilo pozornost, když je někde někdo viděl spolu. A provdala se za něj, co nejdříve to šlo. Její rodiče to podporovali, věděli, že se s ním nebude mít špatně. A bylo to jedno z dlouhodobých manželství, kde nikdy nedošlo na rozvod, až dokud je smrt nerozdělila. Sama jsem na maturitním plese dostala vážnou nabídku k sňatku od pána kolem 40 let. Mně bylo čerstvě 18 let, a měla jsem jiné plány než manželství, tak jsem ho odmítla, ale jiné slečny to nechápaly, a pravily, že jsem úplně hloupá, a kde ten pán je, že ony to berou a pak jsem ho viděla se tulit k jiné mé spolužačce, takže u ní asi uspěl.

Málokdo z rodičů by v téhle situaci skákal nadšením. Bez ohledu na to, že někde mají sňatky desetileté holky. Co nám je do toho. A taky kolikrát, jak to dopadá. Onehda se mihl článek o nevěstě snad 12 leté, jejíž novomanžel se neudržel na uzdě a ona pak na následky svatební noci zemřela na vnitřní zranění. Takže ohánět se tu tím, že holka už není dítě, myslím není až tak na místě. Protože tak nějak cítíme asi všechny, že holka spíš to dítě je, že.
Jaké má matka šance? Zdánlivě malé. Dcera by jí mohla říct, ty mi máš co povídat, sama sis pořídila dítě neuváženě s člověkem, který tě hned opustil. Zákazy nic nevyřeší, zejména když dcera nechodí za školu, nepije, nefetuje, matka na ní nemá páku. Holka by se jen zatvrdila a při první legální příležitosti by se odstěhovala. A už by se nevrátila.
Co ale lze ovlivnit, je průběh známosti. Asi bych holce řekla, že mě mrzí, že jsem se to dověděla od jiných lidí, než od ní. A brala bych tu známost jako fakt, jakoby šlo o třináctiletého spolužáka. Sem tam bych asi utrousila poznámku, výchovnou, cílenou, ale známost jako takovou bych nekritizovala a nenapadala. A doufala bych, že toho mladíka časem přestane bavit vodit se za ručičku s nedospělou holkou. Že mu přijde do cesty dospělejší známost. A třeba bych k němu zrovna zaskočila do práce a řekla dobrý den, já jsem Nováková, matka naší Jany, Vám jsem nestála za to, abyste se mi přišel představit, tak jsem se tu tedy zastavila. Dám si kafe, děkuju.
Jako soupeře bych okoukla bez komentářů, co on je zač a taky mezi námi, mně by dospělý kolega se známostí s holkou ze základky byl teda k smíchu.
Jak říkám, doufejte, že to přejde jeho. Holka je samozřejmě pyšná, poněvadž spolužačky jí ho asi závidí. Mají stejný rozum jako ona...není třeba se tomu divit.
Mezi námi,

@banany: Myslím, že je i jiná doba. My jsme v 18. letech měli na gymplu jednu spolužačku, která nám holkám vykládala, že "už to dělala". Měly jsme ji za exota a nevěřily jsme ji.

Ve světě jsou země,kde se dělají svatby devítiletých nevěst a třeba 40 letého mužů,a připadá jim to asi normální. U nás bývalo časté,že se nechávala zplnoletnit např. 17 letá nevěsta, neb bylo dítě už na cestě.To,že hoch je o tolik starší,možná nehraje až tak velkou roli,on může být v jádru duchem dětštější,než ona. Sama jsem věděla na ZDŠ o spolužačkách,bylo jim 14,jak si začaly s mladými muži,kterým bylo 23 let.Nijak se to neřešilo,ani když ta jedna měla v 15 letech s jedním dítě.Dnes jsou možnosti antikoncepce široké,tehdy ne.Rozhidně bude lepší ,když mladí budou chodit do rodiny a budou trošku pod dohledem,než aby se šlo po zlém,zakazovat,a pak se just stane něco nemilého.

Každá dívka je v 13ti jinak vyspělá jak fyzicky tak psychicky. Já si neuměla vůbec představit v tak dětském věku už mít známost. Byla jsem hodně stydlivá a když jsem v 16ti začala chodit na rande tak jsem chlapci dovolila max. chytit mně za ruku více ani omylem. Int.poměr jsem měla až když jsem byla plnoletá. Ale jak píši, u každé dívky je to jiné, já měla své zásady a nelituji toho.

@Elynor: Což mě taky napadlo. A nejenom že se může k dceři chovat hůř, ale i to miminko ji může uplést mnohem pravděpodobněji, než dospělý muž, který už nějakou zodpovědnost cítí.Moje sestřenice podstoupila ve 13. letech potrat, otěhotněla se spolužákem. Nakonec to dopadlo dobře, potrat se utajil, oba dostudovali a v r. 1968, když byli spolu na dovolené v Rakousku a k nám zavítali Rusi, tak se nevrátili a skončili nakonec v USA, kde se mají skvěle. A hlavně - přes interupci v dětství (jak jinak 13 let nazvat), měli bez problémů 2 děti. Ale to nemusí vždy vyjít.

Dodatečně jsem si vzpomněla, s kým jsem chodila, když mi bylo 13 let. Se spolužákem, který byl ale o rok starší, anžto k nám do třídy propadl. Největší sígr a pětkař, takže mí rodiče vskutku nebyli nijak nadšení. Ale nic mi nezakazovali, asi tiše doufali, že to nemůže vydržet dlouho, a taky nevydrželo. To jen tak na okraj, aby si paní Eva z článku uvědomila, že chodit se spolužákem nebo s o rok starším chlapcem by taky nemusela být žádná výhra, a že ten dvacetiletý pingl se může k její dceři nakonec chovat lépe, než 15letý puberťák.

@Elynor: Naprostý souhlas i s tím pinglem. Přesně to mě při čtení napadlo a i když téma pingl nakonec v článku vyšumělo, mám ten pocit taky

Dodatek - mám jakýsi neurčitý dojem, že Evě z článku vadí hlavně to, že mládenec je pouhý "pingl". Že kdyby byl "něco lepšího", možná by i ona měla poněkud jiný přístup.

Zažila jsem to "z druhé strany", když si můj tehdy 20letý syn přivedl domů nezletilou slečnu, které, pravda, už bylo víc než 15 let, ale zato mi sdělil, že slečna nemá kam jít a bude u nás bydlet. Ani na minutu ho nenapadlo, že bych mohla mít nějaké námitky. Byl dospělý, pracoval, vydělával si a věřil si, že se o slečnu dokáže postarat. Šla jsem k rodičům té slečny a ptala jsem se, jestli jim nechybí dcera. Nechyběla. Matka té dívky měla ještě mladšího syna, měla s ním fůru práce, a byla ráda, že holku má na krku někdo jinej. Otčím té dívky se netajil názorem, že je rád, že holka vypadla z baráku. Pochopila jsem, že mám černého Petra a že to za mě nikdo jiný nepořeší. Takže jsem prvně učinila tu osvětu, ani ne tak z hlediska sexu, jako z hlediska sociálního - objasnit mládeži, co se stane, když si neopatrně upletou potomka. Do jakého průšvihu se dostanou a do jaké míry se já osobně hodlám angažovat. Pak jsem navštívila poradnu pro ženy v krajském městě, kde se mi dostalo úžasné rady mít trpělivost, nic mladým nezakazovat, nechat to přirozenému vývoji, jenom sledovat, aby to nepřekročilo meze zákona. Plus kontakt na sociální pracovnici, která rodinu té dívky už dříve sledovala, neb, jak jsem zmínila, slečna nebyla z "dobré rodiny". Nebudu popisovat detaily, trvalo to rok, co slečna u nás bydlela, pak si ji vzal k sobě do své rodiny její biologický otec, který do té doby netušil, co se s jeho dcerou děje. S mým synem chodila ještě další rok, pak se s ní rozešel, sám a bez mého přispění, naštěstí měl dost rozumu, aby si dával pozor a ty dva roky používali důsledně kondom, takže z toho nevznikl nežádoucí následek. Nikomu tohle nepřeju ani nezávidím. Matce z článku bych doporučila dotyčného mládence osobně poznat, a tu "osvětu" jim taky udělat, i když se budou tvářit, jako že je to zbytečné a že všechno vědí. Hlavně ona si musí ujasnit, co by udělala, kdyby jí dcera přišla domů s outěžkem, byť to i bylo po patnáctém roce. Jestli by byla s jejím dítětem na mateřské, aby dcerunka mohla studovat na tu učitelku. Já rovnou říkám, že ani náhodou - jejich dítě, jejich problém. Včetně bydlení, a toho, jak ho uživí.