EVA (42): Moje třináctiletá dcera chodí s dvacetiletým, nevím, jak situaci řešit

Málokdo z rodičů by v téhle situaci skákal nadšením. Bez ohledu na to, že někde mají sňatky desetileté holky. Co nám je do toho. A taky kolikrát, jak to dopadá. Onehda se mihl článek o nevěstě snad 12 leté, jejíž novomanžel se neudržel na uzdě a ona pak na následky svatební noci zemřela na vnitřní zranění. Takže ohánět se tu tím, že holka už není dítě, myslím není až tak na místě. Protože tak nějak cítíme asi všechny, že holka spíš to dítě je, že.
Jaké má matka šance? Zdánlivě malé. Dcera by jí mohla říct, ty mi máš co povídat, sama sis pořídila dítě neuváženě s člověkem, který tě hned opustil. Zákazy nic nevyřeší, zejména když dcera nechodí za školu, nepije, nefetuje, matka na ní nemá páku. Holka by se jen zatvrdila a při první legální příležitosti by se odstěhovala. A už by se nevrátila.
Co ale lze ovlivnit, je průběh známosti. Asi bych holce řekla, že mě mrzí, že jsem se to dověděla od jiných lidí, než od ní. A brala bych tu známost jako fakt, jakoby šlo o třináctiletého spolužáka. Sem tam bych asi utrousila poznámku, výchovnou, cílenou, ale známost jako takovou bych nekritizovala a nenapadala. A doufala bych, že toho mladíka časem přestane bavit vodit se za ručičku s nedospělou holkou. Že mu přijde do cesty dospělejší známost. A třeba bych k němu zrovna zaskočila do práce a řekla dobrý den, já jsem Nováková, matka naší Jany, Vám jsem nestála za to, abyste se mi přišel představit, tak jsem se tu tedy zastavila. Dám si kafe, děkuju.
Jako soupeře bych okoukla bez komentářů, co on je zač a taky mezi námi, mně by dospělý kolega se známostí s holkou ze základky byl teda k smíchu.
Jak říkám, doufejte, že to přejde jeho. Holka je samozřejmě pyšná, poněvadž spolužačky jí ho asi závidí. Mají stejný rozum jako ona...není třeba se tomu divit.
Mezi námi,