Ta Eva prostě hodně věřila ,že se jí ten Václav zcela uzdraví...V té době zřejmě neměla vůbec nikoho blízkého,nic se nepíše o dítěti ani o jejích rodičích.Víra v zázrak překonala její pochybnosti,proto žila tak nějak ze dne na den.Jenže rakovina plic nemá moc naději na úplné uzdravení,což ona asi nevěděla/nechtěla vědět.Dnes je ona zase sama ,snad je na tom lépe s její diagnózou,než byl ten její druhý manžel. Zase má naději,že ještě někoho potká,kdo jí bude blízký,a že ona sama zůstane v remisi co nejdéle....
poznámka k jazykové části ;-) :také mi často vadí chyby, ale víc když se někdo snaží být spisovný (klasicky "by jsem" :-( ), ale tady mi to nějak nevadilo, tak jsem se podívala do své oblíbené příručky...viz níže... a musím říct, že "krůtí prs" bych asi nedala :-Dpoznámky k heslu: Slovo prso (v jednotném čísle) jazykové příručky (s výjimkou PMČ) neuvádějí, zachycují jen mužský tvar prs a pomnožné jméno prsa (s více významy).Doporučujeme tvary jednotného čísla neodmítat a hodnotit je jako hovorové, a to nejen ve spojení s drůbežím masem (krůtí prso apod.), ale i ve významu části lidského těla (přišla o druhé prso, černými šaty prosvítající prso). V odborných textech je za základní považována podoba mužského rodu. Tvar prse v 6. p. jed. č. se užívá jen řídce.
@Anonymizovaný: Tak ve spojením s drůbežím masem jsem to snad ještě ani neviděla. Kuřecí a krůtí obvykle bývají "prsa", v některých restauracích i zdrobněle prsíčka, podle toho, kdo tvořil jídelní lístek. Výraz "krůtí prso" mi nahání husí kůži úplně stejně. Jako hovorové to hodnotím, ale to neznamená, že to nezní příšerně :-)
Elynor,když bych se snažila vžít do situace paní,tak za prvé-pokud mám manžela,logicky očekávám podporu z jeho strany,protože je to má nejbližší osoba,slíbili jsme si oporu v dobrém i zlém.Život není jen o tom dobrém,to ví snad každý,a očekávat že život poplyne až do smrti bez problémů,je pošetilost.Já si naopak myslím že ten co nezvládne být oporou,hodí vše na toho co tu oporu potřebuje,a toho druhého to naopak posílí.Můj manžel nezvládl tragickou událost co se stala mému synovi,nebyl mi oporou,měl problém jak zvládnout svůj život už před onou událostí.Nechal vše na mně,takže jsem musela fungovat za oba rodiče.K tomu ještě sem tam poslouchám blbé kecy ze svého okolí"bože bože ty jsi se obětovala,to je obět,to je obět".Toto je věc kterou naprosto nesnáším a rozzuří mne jako málokterá věta.Přitom žiju hezký život dle svých možností,a hlavně:mámčisté svědomí.
@Anonymizovaný: Ono je potřeba umět rozlišit, kdy je to ještě podpora a opora, a když už člověk směřuje ke sebezničení, aniž by to mělo nějaký pozitivní dopad na situaci. A druhá věc - mohu poskytovat podporu a oporu, pokud je to moje svobodné rozhodnutí, že to budu a chci dělat. Ne proto, že se to jaksi automaticky očekává, a jsem k tomu nucena postojem okolí. A i když se rozhodnu, že budu tu oporu poskytovat, pořád mi to nebere právo toto rozhodnutí případně i změnit. Samozřejmě že život neplyne bez problémů, ale do některých problémů se nemusí lézt, když o nich vím. To je případ Evy z článku - sama nebyla zdravá a vdá se přitom za těžce nemocného muže, u kterého bylo celkem jasné, že nic moc prognóza. Nemohla čekat růžovou budoucnost, a zkomplikovala si tím život vědomě a dobrovolně. Do toho bych nešla ani za zlaté prase, na to se mám moc ráda. A člověk by měl mít rád i sám sebe, aby mohl případně jiným pomáhat, aby měl z čeho rozdávat, musí sám nějaký základ mít. Kdo neumí plavat, nemůže zachraňovat tonoucí, a to platí přeneseně i v těchto případech - kdo neumí podržet sám sebe, nemůže být oporou druhým, protože by ho to zničilo.
Za prvé - člověk, který nepřijme nemoc partnera za svou, ještě proto není slaboch. Možná že je naopak silnější, než by se zdálo, protože se nebojí odmítnout poskytovat tu očekávanou podporu a pomoc. Za druhé - ne, kdybych měla jakoukoli povážlivou chorobu, tak bych neměla myšlenky na vdavky, a už vůbec ne za člověka, co má tu chorobu taky. To mi připadá jako dobrovolně strkat hlavu do oprátky. Za třetí - vždycky, když vidím někde napsáno "prso", tak je to jako pecka mezi oči. Ženy mají dva prsy, rod mužský, jednotné číslo je jeden prs. Prsa jsou podstatné jméno pomnožné, stejně jako kamna, játra, ústa. Stejně jako není jedno játro, jedno kamno, jedno ústo, tak není ani jedno prso. Ano, vím, že se to často používá, ale je to podle mého gramatické zvěrstvo, a ano, jsem "pravopisný křižák", jak se často píše na internetech. 8-)
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.