EVA (44): Pomáhala jsem kamarádovi a zamilovala se. On si ale našel jinou

Jediná možnost je,smířit se se skutečností.Je hezké,že jste mu pomohla v těžké situaci,ale člověk by měl pomáhat s tím,že nic neočekává.Smirte se s tím, že on má svůj život a vy si zaridte ten svůj,třeba by to mezi vámi dvěma zrovna neklapalo.Veci se dějí tak,jak mají,nic se nedá lámat přes koleno a už vůbec ne láska.Lide se scházejí a rozcházejí,tak to v životě je a ne vždy můžeme mít to,po čem v životě toužíme a občas se i stane,že toho dosáhneme a časem zjistíme,že to byl omyl.Preji hodně štěstí a vítězství rozumu nad srdcem.

Tak co na to povědět?? Pravdu, nikdy o ní nestál, pokud je pravdou, že celé dva roky proběhly bez doteku. Na počátku byl zoufalý, potom prostě jen přijímal, bez ohledu, jestli vrátí. A na tom se vztah, stavět nedá, je to prostě panova sobeckost, on teď šťastně vtrhne do života, bez pocitu, že jiný člověk, mu kus svého života dál a nemusel. Ale je také možné, že dával na jevo opak a to, že s paní chce být ,,pouze,, kamarád, prostě ho jako žena neoslovila. Ale i tak je sobecky, když přijímal a muselo mu být jasné, že ta žena, musí něco cítit. Smutné, ať ho nechá té druhé, když necítil nic ,,víc,, v její blízkosti

Ovdovělý kamarád má právo žít svůj život a ne dát se z vděčnosti dohromady se starší kamarádkou, která mu pomáhá. Možná proto, že zrovna neměla po ruce věkově přiměřenou známost, se upnula na Tomáše a jeho malého synka. Měla by ho nechat žít po svém. Chápu, že jí na něm záleží a že si zvykla i na toho malého. Je to rána, když člověk přijde o toho druhého takhle brzy a když navíc potřebuje pomoct s malým dítětem, na které zůstane sám. Ale je rozdíl mezi přátelskou nezištnou pomocí a tím, že se dva potkají a zamilují. To nejde ani naplánovat, ani s postranními úmysly naaranžovat, ani vynutit. Nemuselo by se to povést. Lépe, když zůstanou u toho přátelství. Než aby došlo k nevydařenému pokusu o vztah, který by všem mohl jen uškodit. Starší kamarádka, i v roli nové partnerky, by mu mohla moc připomínat jeho bývalou ženu. On se potřebuje odrazit a žít dál. Právě se mu to daří a správná kamarádka by mu to měla přát zrovna tak nezištně, jako mu pomáhala.

no co na to říct, paní má dvě možnosti, buď nic neříkat a nějak se s tím popasovat. Časem si dost možná uvědomí že vlastn nestojí o to být s mužem, který nestojí o ni. Myslím, že kdyby on zájem měl tak se už za tu dobu něco stalo,. Jako ano vždy tu bude možnost že se styděl a nechtěl dát najevo zájem ze strachu že přijde o kamarádku a podobně, ale ta šance je hodně malá. Otázkou je jak moc je to u samotné paní skutečné a na kolik si to do něj vlastně jen projektuje, protože jí byl prostě blízko a když není dlouho "nic" tak člověku stačí i málo a upne se na to.

No,dalo se to čekat,že on ve vás viděl jen pomoc v nouzi a nic víc....Nezbývá nic jiného,než se s tím smířit,poplakat si a jít dál! Určitě si ještě najdete někoho,a na to,co bylo hezké,vzpomínejte s radostí,že to vůbec bylo. Láska s nedá vynutit,přátelství mu bylo asi málo,možná bude hoch později litovat,ale to už se vás týkat nebude.

Chápu, že Vás situace zaskočila, ale nebuďte smutná. Pokud jste Vasěho přítele, tady sedí slovo přítel, měla ráda a je jisté, že ano, jinak byste mu nepomáhala, bude Vás časem těšit, že má ženu a pro klučíka maminku. Ten malý Maty na Vás jako na hodnou tetu bude jednou vzpomínat a Vás může těšit, že jste mu opravdu pomohla. Až se budete jednou dívat zpět na svůj život, teď jste ještě mladá,to přijde až tak za 20 let, tak budete na sebe hrdá.

Milá paní, bohužel, tak to v životě bývá. Máte můj obdiv, jak jste se doslova obětovala kamarádovi a jeho dítěti, ale je jasné, že on ve vás vždycky viděl jen úžasnou kamarádku. V jeho věku je sex (patrně i ve vašem) velmi důležitý a podvědomě chce založit novou rodinu . Je to jediné správné východisko. Vy si určitě najdete vhodného partnera a pochopíte, že v určitých životních situacích má prostě perspektivní mládí zelenou.