Komentáře k článku zpět na článek

Petr 1. 12. 2021 | 15:32

Pořád platí staré pravidlo "chceš li, aby ze starého člověka nebyl starý otrava a nelida, dej mu práci "...i kdyby chodil celý den a hledal, kde prodávají nejlevnější jogurt, i to je práce. Rozumím Vaší situaci s maminkou...ale v tento okamžik jste Vy, kdo určuje pravidla...neptejte se, rozdávejte úkoly...

aa 20. 10. 2021 | 14:52

@Elynor: Dobrý deň,
príbuzná po manželovej smrti 2 roky len šúchala nohami a potrebovala POZORNOSŤ. Stačilo prísť, zatelefonovať, spýtať sa čo potrebuje. Dala sa dokopy. Až po vážnej operácii po asi 10-tich rokoch potrebuje opäť pomoc. DD pre ňu nie je, to by už dávno nebola... , poznáme si najbližších. Nie je ani ľahké nájsť empatickú opatrovateľku.
Domovy, kde má každý vlastný aj keď malý bytík, a objedná si len služby, ktoré potrebuje sú zriedkavé.
Neviem, koľko má matka pani Evy rokov a aké má možnosti. S komentármi diskutujúcich súhlasím. Verím, že to pani Eve pomôže pri rozhodovaní.

Elynor 15. 10. 2021 | 10:13

No, já odhaduju, že tady ta matka nejspíš ani tu péči nepotřebovala. Že si to Eva naložila sama. Možná pár dnů po návratu z nemocnice, ale tím to taky mohlo skončit. Ona sama píše, že považovala za samozřejmost věnovat matce všechen svůj volný čas a veškerou péči. No tak teď má, co si sama vymyslela. Teď je potřeba postupně začít ubírat, ať si matka pomalu zvykne, že musí i ona něco dělat, a ne čekat, až ji někdo obstará, a co se dá, tak delegovat na jiné. Jestli je na tom matka opravdu tak špatně, že se neobejde bez každodenní pomoci, tak holt to jinak nepůjde, než že tam bude chodit pečovatelka, nebo podat žádost o místo v pečovatelském domě. Čím dřív, tím líp.

SandraN 14. 10. 2021 | 20:09

Už jenom manžel a tři děti zaberou hodně sil a času. Přidat si k tomu každodenní péči je poukázka na brzké zhroucení. Paní bude muset skutečně ubrat. Než se z toho sesype. Zaprvé pokud není možnost prostřídat se s jinými příbuznými, bych obden mamince zajistila pečovatelku, pokud je na tom nějak hůř a potřebuje denně kontrolu. Pokud ne, chodila bych například třikrát týdně. Třeba úterky, čtvrtky a soboty. Dopoledne s tou malou, co je s ní na MD. Aby byla odpoledne doma s rodinou. Zajistila bych dovážku teplých obědů, prádlo si brala v sobotu, nakoupila bych mamince úterky a čtvrtky a pak třeba jí v sobotu poklidila. Pečivo do zásoby lze nakoupit do mrazáku. Paní mamince sebrala veškerou snahu a motivaci aspoň něco si dělat sama, to není taky dobré, aby se starý člověk plně spoléhal úplně se vším. A pro psychický stav už vůbec ne. Tady čtu, že se paní zhoršila, když ovdověla. Tedy žádná nemohoucnost fyzická. Jasně, že starý člověk, když si na týden či měsíc lehne, že se to hodně na kondici podepíše. Ty tři děti mámu potřebují a dlouho potřebovat budou. Taky bych se s manželem domluvila, že jeden den, třeba v sobotu ty holky někam vezme, k mamince bych zašla dopoledne, až by se odpoledne vrátili, bylo by vypráno, přitom bych uvařila něco teplého mezi obědem a večeří. Nelze denně lítat k matce, být tam x hodin a myslet na to, co proboha doma, jak to zase stihnu. Není potřeba, aby obě domácnosti byly pígl nágl. Ubrat v úklidu. Mít vše hotovo je pěkná věc, být ze všeho hotová už je jiné kafe. Taky podotýkám, že pečovatelák nemusí být konečná štace. Nikdo ty klienty nenutí, aby předtím prodali barák či byt. Vždy se lze vrátit. Není to vězení. Zrovna tak by šlo maminku přestěhovat do stejné ulice, do stejného vchodu. Vyměnit ten byt. U nás lidi v okolí mají děti blízko, i rodiče. Je to obrovská výhoda, než cestovat MHD přes celé město! Ušetří se kupa času. Chce to s tím něco udělat hned. Až půjde paní do práce, to se zblázní. A pokud do práce nechce, pak malou do školky, vzít si na maminku péči, dává se myslím 12 tisíc, pokud se paní bez pomoci neobejde, a pokusit se tedy vyžít s jejím důchodem a tímto příspěvkem. Znám paní, co měla v domě dvě babičky, obě nemohoucí. Hospodařila s tím velice dobře. Bohužel lépe, než potom se svým podstatně menším platem. Jenomže ona měla děti dospělé a samostatné. Které jí pomáhaly. A obě babči se do baráku vešly, je tam x pokojů. Je to na zváženou. Roků bude přibývat, sil oběma ubývat. Svůj byt bych za větší asi neměnila...zůstanou v něm jednou dva bez holek....v horším případě ...zadlouho...jeden....zase by byl problém. Taky nevíme, jak staré jsou ty dvě, jestli teprve na základce, další mínus, pokud na SŠ, mohly by jednou týdně místo mámy za babičkou zaskočit ony...

Mata69 14. 10. 2021 | 15:19

@helza: Asi každá máme trochu jinou zkušenost, a možná to jsou rozdíly mezi jednotlivými zařízeními - záleží jak jsou nová a pro koho určená. Každopádně všechno je super, pokud je ten senior ochotný do takového zařízení jít. Člověk si to může stokrát říkat, že na stáří půjde do "pečováku" a pak když by měl jít, nechce se z domu. Každý by rád dožil v klidu doma. A když matka té hrdinky z článku o tom sama mluví, že by do toho domova šla, tak si myslím, že by to měli zrealizovat. Uleví se všem.

helza 14. 10. 2021 | 07:42

@Mata69: Máš pravdu. Pro seniora je to tristní. Ale manželova maminka i prateta byly nakonec obě velmi spokojeny. A pravdu máš i v tom, že všude může být problémový perzonál. Já nevím. V Olomouci jsou domy s pečovatelskou službou, ale to jsou normální činžáky, ve kterých funguje pečovatelská služba - o těch opravdu nemluvím. Mluvím o normálních domovech důchodců. Takových, kde se přihlásíš, pak se uvolní místo, nastěhuješ se (jak babička, tak teta mohly mít i svůj nábytek) a žiješ tam, ... no neumím to popsat. Velký olomoucký DD fungoval už když jsem byla děcko. Spíše je dnes problém sehnat v nějakém místo.

Mata69 13. 10. 2021 | 21:51

@helza: Helzi, mě to připadá, že popisuješ dům s pečovatelskou službou, nikoliv domov důchodců. A protože jsme podobné situace v posledních 5ti letech řešili v rodině několikrát, vím, že vůbec to není taková selanka. Je to o tom místo v nějakém zařízení vůbec sehnat, je to o financích, které to stojí a je to o ochotě toho seniora opustit svůj domov a odstěhovat se na sklonku života do cizího prostředí. Notabene když už ten člověk nemá zcela jasný úsudek. A bohužel poslední zkušenost taková, že ani drahé, velmi nové a pěkně zařízené soukromé zařízení nezaručí skvělou péči.

Elynor 13. 10. 2021 | 14:36

Jako výjimky, kde jsem naopak získala pozitivní dojem, můžu jmenovat konkrétně dům s pečovatelskou službou ve dvojměstí Brandýs n.L. - Stará Boleslav, kde měli klienti maličké, leč samostatné bytové jednotky , a pak domy s pečovatelskou službou v Kralupech n.V., kde jsou taky samostatné pidibyty. Ale například domov pro seniory (jeden z těch "lepších")v Roudnici nabízí jen jedno a dvoulůžkové pokoje, už jsou vybavené nábytkem, foto lze najít na internetu (nic moc útulného to není). Jen pro manželské páry jsou apartmány s kuchyňským koutečkem. Na jídlo se chodí do společné jídelny v určeném čase, a jinak režim stejný, jak jsem už psala níže.

Elynor 13. 10. 2021 | 14:17

@helza: Moje máti to řešila v roce 2016. Moravu jsme neobjížděli, pravda. Ne, nebyly to LDN, byly to domovy důchodců, zřizovatel buď kraj nebo obec. Do církevních jsme nešli. Následuje citát:
"Práva a povinnosti obyvatel domova pro seniory jsou zakotveny v domovním řádu každého domova. Základními údaji v něm jsou: v jaký čas a komu je domov přístupný, místo a čas programů a zda jsou dobrovolné či povinné, kdy má klient volný čas, čas nočního klidu, čas hygieny, jakým způsobem a kdy se projednávají záležitosti ohledně provozu domova, normy ohledně kouření, alkoholu a jiných drog, pravidla ohledně návštěv, způsob oznamování nemocí a nároků na léčbu, jakým způsobem mohou klienti používat věci a zařízení, která mají v domově k dispozici, způsob hrazení případných škod, které způsobí klient, sankce za porušení pravidel a podmínky ohledně opuštění domova."
Konec citátu. Jestli tohle není kasárenský režim, tak já teda nevím. Ještě abych tam dostávala sankce! Jak říkám - pro mě je takovýhle DD poslední štace, a hodně pesimistická, to už bych musela být ve stavu, že mi to bude všechno jedno.

helza 13. 10. 2021 | 13:54

@Elynor: Člověče já mluvím o DD, které tady stály a fungovaly už i za totáče. I manželova maminka v jednom takovém těsně po roce 1990 bydlela a měla tam svůj byt s kuchyňkou a koupelnou. Dokonce na pidivesnici - měla i svůj kousek zahrádky. Někteří si pěstovali kytky, někteří něco na zub, ona si tam nechala vyset trávu a opalovala se tam. Moje prateta bydlí taky v DD někde poblíž Brna, ta si právě přála byt se dvěma pokoji a společnou kuchyňkou, aby nebya sama. A jsou to úplně normální DD, bez toho, že by babička, či prateta potřebovaly nějakou finanční pomoc. To měla babička navíc placený úklid a praní.
A co vím, olomoucký DD to má taky tak, byty, dvoubyty, kuchyňky - klienti si mohou vařit, nechat si uklidit, nakoupit, vyprat, některý dny si uvařit a když mají jiné plány, tak poobědvat v jídelně domova. A taky píšu o zcela normálním DD, žádném soukromém sanatoriu, či o nějakém speciálním a finančně těžko dostupným. A v okolních dědinách jsou taky takové, provozované obcemi. Ve vedlejší je pečovatelák, provozozovaný Maltézskými Rytíři, kde se platí opravdu směšný poplatek i při plné péči.To co popisuješ mi připadá spíše jako LDMkaMožná je rozdíl v českých a moravských krajích, nebo možná tvoje maminka tu situaci řešila hodně dávno. Nebo jste měli velikou smůlu.

Elynor 13. 10. 2021 | 10:58

@helza: Jeden takový stál přes ulici, ve městě, kde jsem žila 25 let. Znala jsem pár lidí, co tam bydleli, navštěvovala jsem je a s jinými tam žijícími lidmi jsem se potkávala venku, když "měli vycházky". Další takové DD jsem viděla před několika lety, kdy moje matka ovdověla a pojala myšlenku, že půjde do důchoďáku. Objeli jsme jich hodně. Většina vypadala tak, jak popisuju, a některé i hůř. Našli jsme i nějaké jakžtakž použitelné, ale máti si to rozmyslela a pravila, že dokud je soběstačná, tak zůstane doma, protože to, co tam viděla, pokládá taky až za tu poslední možnost. Ano, je to o penězích. Lepší bydlení a lepší péče stojí víc peněz. Penziony pro důchodce jsou ale dnes na pestré škále služeb i cen, musí se trošku hledat, ale to už je na každém konkrétním jedinci, co hledá, co by chtěl, aby ten penzion splňoval a kolik si může dovolit platit. To je jiná kategorie, než klasický domov důchodců.

helza 13. 10. 2021 | 10:30

Jinak souhlasím s tím, že znám spoustu starších žen, které v domově důchodců, případně v "pečovateláku" pookřály a začaly po měsících, možná i letech samoty a života stařenek žít a radovat se.

helza 13. 10. 2021 | 10:27

Problém je možná ve financích. Maminka Evy možná má nárok na nějaký příspěvek na péči, možná má nárok na domácí péči sester, hrazenou pojišťovnou, ale to nevíme. V každém případě pečovatelka i DD nemálo stojí. A jelikož Eva píše, jak je manželův plat pro ně důležitý, je možné, že DD by byl pro ně finančně nedostupný.

helza 13. 10. 2021 | 10:22

@Elynor: Myslím, že domov důchodců, jaký popisuješ, snad ani nikdy neexistoval. Pokud znám ony » klasické « domovy důchodců, tak v každém můžeš mít svůj byt, nebo dvojbyt se společnou kuchyňkou - což mnozí klienti požadují, aby nebyli sami, v nejhorším svůj pokoj. DD, kde bylo na pokoji 6 lidí jsem sice viděla v jakémsi televizním seriálu, ale v reálu ne.

Radna 13. 10. 2021 | 09:39
bojovníček 12. 10. 2021 | 15:13
Elynor 12. 10. 2021 | 14:28

Ono je dneska hodně na výběr a je velká spousta domů s pečovatelskou službou a penzionů. Dá se mezi nimi najít i celkem rozumná varianta. Není třeba mít předsudky v tomto směru. Ano, co bych opravdu nikdy nechtěla, to je domov důchodců. Mít společný pokoj s šesti dalšími babkami, kde jediné soukromí představuje miniaturní šuplíček u nočního stolku, kam stejně každej vleze. Mít kasárenský režim, kdy je v přesnou hodinu nástup na jídlo, návštěvy se musí hlásit, odchod ven se musí hlásit i s plánovanou hodinou návratu, člověk se musí účastnit různých aktivit, o které by třeba ani nestál, nemá chvíli klidu si třeba číst, nesmí mít ani kytku v květináči, neřku-li zvíře, byť by to byly jen dvě rybičky v akváriu. Nemůže se koukat ani na televizi, protože na pokoji ji nemá a ve společné místnosti mu ji v devět vypnou, páč je večerka. Většina personálu neumí pořádně česky, protože jsou to lidi z východu. A mají mizerné platy, takže se v té péči nepřetrhnou. Ano, to je štace, na které bych skutečně skončit nechtěla. Ale tomu se dá předejít, aspoň doufám. Taky nemládnu, plánuju se porozhlížet po příhodném bydlení hotelového typu, kde bych ovšem měla byt nebo aspoň pokoj jen pro sebe, a mohla využívat různé služby. Ne že by mě někdo hlídal jak policajt a personál mě šikanoval, když po něm budu něco chtít.

Kivča 12. 10. 2021 | 09:53

a ještě musím dodat - kamarádky máma šla do pečovateláku, někollik let nechtěla, ale jak ovdověla, nakonec šla, rok na vše nadávala, teď je tam pár let , má tam už své kamarádky, aktivity, je sama na pokoji a nemůže si to tam vynachválit. Pečovatelský dům není neštěstí, pro osamělého člověka který celý den jen čeká až ho navštíví někdo z rodiny, je to výhra....

Kivča 12. 10. 2021 | 09:50

dobrý den, já měla taky hodně všeho dohromady a zhroutila jsem se, nakonec jsem uznala, že měli pravdu, zamluvila jsem si pro mámu domácí pečovatelky - pomáhaly s jídlem, hygienou, a péči o mámu, sice to bylo hodně drahé, ale máma jedla, nechala se umýt, a taky si s nimi trochu popovídala a hodně nám to pomohlo

Darja 12. 10. 2021 | 08:35

Až se paní zhroutí, nebude moct pomoci nikomu. Moje tchýně se takhle starala 30 let a je z toho unavená a zklamaná. Ale žila sama a neměla doma manžela a děti a nechodila do práce! Určitě bych dala žádost na penzion (až bude nemohoucí, nevezmou ji tam) a co nejdříve využila pomáhající profese a sociální služby. Když máte tak pozdě poslední dítě, ani to jinak nejde. My jsme chodili na kroužky sami, rodiče nás nevodili. Dejte starším dětem důvěru aby se naučili spoléhat na sebe a nechte je chodit samotné. A manžel se vám také může nedostatkem času a energie vzdálit.....

Darja 12. 10. 2021 | 08:34

Až se paní zhroutí, nebude moct pomoci nikomu. Moje tchýně se takhle starala 30 let a je z toho unavená a zklamaná. Ale žila sama a neměla doma manžela a děti a nechodila do práce! Určitě bych dala žádost na penzion (až bude nemohoucí, nevezmou ji tam) a co nejdříve využila pomáhající profese a sociální služby. Když máte tak pozdě poslední dítě, ani to jinak nejde. My jsme chodili na kroužky sami, rodiče nás nevodili. Dejte starším dětem důvěru aby se naučili spoléhat na sebe a nechte je chodit samotné. A manžel se vám také může nedostatkem času a energie vzdálit.....

Elynor 12. 10. 2021 | 08:13

Málo informací. Prvně je potřeba vědět, nakolik je ta matka nesamostatná, a jak moc ji nemoc omezuje. Podle tohohle popisu se nedá nic říct. Nicméně budu vycházet z předpokladu, že je nemocná a není úplně soběstačná. Takže vyřídit příspěvek na péči, objednat dovážku obědů, objednat úklidovou službu a dovážení nákupů. Zahradu prodat nebo pronajmout, o plevel se nestarat. Byt upravit jako bezbariérový, pokud to nejde, případně ho taky prodat a pořídit něco menšího a bezbariérového, a paní matka ať se snaží dělat maximum možného, co sama zvládne. Nechodit tam každý den, ale stanovit konkrétní den, třeba středu, a to dodržovat (s výjimkou nečekaných situací, pochopitelně). Ona matka jistě pochopí, že děti a manžel mají přednost, a to by měli mít v každém případě. Poslat matku do lázní, a zařídit jí cvičení a rehabilitace, aby se z ní nestal ležák, protože jak člověk nic nedělá, má tendence "zlenivět" a pak mu všechno dělá čím dál větší problémy. Na pečovatelský dům se čeká dlouhé roky, takže by nebylo od věci o to umístění tam požádat už teď, protože jednou ta matka nejspíš bude potřebovat opravdu každodenní dohled a pomoc. No a zahodit to přesvědčení, že Eva je jediná, kdo se může postarat a jediná, která to udělá nejlíp a nejúžasněji, a nikdo jiný by to tak neudělal a jakékoli jiné řešení je nepřípustné. Tím si to komplikuje jen sama sobě, a navíc to není pravda.

Přečtěte si také

Horoskopy

Poslední zářijový den prožijete příjemně a tajně doufáte, že se ani v říjnu nic nezmění. Neklesejte…