Přesně to samé jsem zažila já, s tím rozdílem, že jsme se o domácí práce podělili, stykali se s přáteli, chodili na pivo, tancovat, jezdili na dovolené, prostě léta vybudovaný vztah, nový dům jsme si koupili až když děti odešly z domu, bez mé ruky neusnu mi řekl večer,, a druhý den, že někoho má - byla jsem v šoku, vysvětlil mi to tím, že nechce stárnout, bylo mu 49 a tvrdil, že mu nikdy nebude 50. Řekl mi, že proti mě nic nemá, že má zázemí se mnou a s ní ten adrenalin. Ta mladá paní byla urputná, protože to manžel s ní chtěl ukončit a já, protože jsem ho milovala jsem mu dala šanci. Ona stále volala vyčítala, naháněla a on ji neuměl poslat rázně do patřičných mezí, po půl roce jsem náš vztah nakonec ukončila já. Bylo to těžké v 52 letech jsem musela prodat náš dům, který mi zůstal abych ho vyplatila, začít znova s čímž člověk nepočítá, ale zjistila jsem, že zvládnu všechno - zjistila jsem, že muži jsou jak vosi, lepili se se mnou stále víc snad než v mládí, pomohli mi děti a přátelé. Koupila jsem si jiný dům a přítel rekonstruuje, má rád moje děti a jeho syn chodí víc pro rady za mnou než za ním, život po manželství mi hodně otevřel oči a já si uvědomila, že vždycky je cesta.
ono,je to uplne fuk,co delate nebo ne.Pokud bude chtit,tak sí vzdy najde hul a bude bit..ptz tam jinde to je lepsi...mysli si,ze jim ujel vlak a chtej znicit,co se leta budovalo...a nebo veta,jsem s Tebou jen kvuli detem,je taky fajn.
Tak trochu mi to připomíná film Teorie tygra. Obětovala jsem ti celý svůj život...Zkrátka i ochočení chlapi umí pořádně zvlčit...
Tak si myslím, že jste docela kleply hřebíček na hlavičku. Každá odpověď v sobě má kus pravdy i řešení. Přišla šance na změnu - a pán se jí chopil. Lhostejno, jak to zdůvodnil. Kdyby měla svoje koníčky, řekl by jí, že není věčně doma, kdyby byla vážná, že s ní není legrace, kdyby vymýšlela rodině aktivity a překvápka, že ho unavuje, kdyby měla pevné vazby se svou minulou rodinou, že se bez rodičů a sourozenců neobejde. Znám manželství, kde partneři mají koníčky a díky tomu upadají v nemilost druhého, ale i taková, kde jediným koníčkem je servis rodině a oni to vnímají jako zátěž. Paní je v ideálním věku, ne už dost mladá na to, aby opakovala chyby, na druhou stranu už nasbírala nějaké zkušenosti a jistě se z nich poučila. Po mé známé se chtělo, aby se jen a jen věnovala rodině. Dělala to, aby byl klid. Manžel na její nápady, jak si zpříjemnit a oživit manželský a rodinný život jen mrzutě říkal, že ji napadají samé blbosti. Za 25 let toho měla dost. Uklízečka, zahradnice, kuchařka, pradlena, podepisovačka školních úkolů, společnice pro návštěvy rodičů. Říkala mi - a co nás čeká potom? Až děti odejdou? To, že si u televize budeme libovat, že něco dávají nebo hlídat jeden druhého, zda dýchá? Na co budu vzpomínat? Nikde jsme nebyli, nic nezažili, kvůli jeho věčným řečím jsem časem skončila s kontakty svých přátel. To, že umím vařit a se vším si poradím, bral jako samozřejmost. Tak si jednou dupla a nechala ho, aby u té televize tedy dřepěl sám. Ona prostě chtěla vidět Tatry, Šumavu, jít na muzikál, vylézt na nějaký kopec, atd. A pána to přestalo bavit. On potřeboval na to společnost, na ten stereotyp. Začal vyvádět, nešlo s ním žít, tak si řekla dost podruhé. Myslel, že se bez něj neobejde. A ona je spokojená i sama. Na rozdíl od něho, který je nadále nespokojen i se svou další partnerkou. Proč asi? Nejde s ním asi žít....
Myslím si,že se pán jenom vymlouval,skutečná příčina jeho odchodu byla jiná: chtěl změnu a tu teď má.Může si pak jednou marně vzpomínat,jak se měl,a co má nyní za "povyražení".Paní by se měla přestat trápit,ještě ji určitě čeká něco krásného v životě,a co bylo,nevrátí se více....
Ono je to těžký... strýc kdysi opustil tetu a dvě děti, která na ty úklidy, vaření a opečovávání moc nebyla a vrhnul se do spárů přesně takovéhle pečovatelce a prašidečce... a tetě (a sobě a celému okolí) to zdůvodnil tím, že odchází, protože mu někdy ani košile nevyžehlila, že je jako manželka úplně nemožná. V obou případech si myslím, že kdyby se pánům nezapálily lejtka (a v období druhé mízy nenarazili na partnerku, která s nimi chtěla začít nový život), že by si spokojeně seděli jeden v bordlíku, druhej by se nechal opečovávat a neřešili by.
Dobrovolně a sama se všeho vzdát, absolutně přizpůsobit svůj život druhému a pak mu to ještě vyčítat, to je hustý. On to po ní nechtěl. Sama se lehce všeho vzdala. Co mělo manžela na ní přitahovat, když pokaždé stála doma v pozoru s připravenými papučkami pro manžela? Bez svých aktivit, bez svých zájmů, absolutně jemu podřízená. To nemůže imponovat nikomu. Souhlasím, měli o tom mluvit dávno...manžel měl dávno vybouchnout, že takhle se mu to nelíbí. Otázka je, jestli by to v danou chvíli paní pochopila. Takhle to bylo drsné, ale snad jí to došlo. Je jí 45, má obrovský kus života ještě před sebou, tak hlavně ať se zase nenaverbuje k někomu "do služby".
@Mata69: Vsiml/a jste si, že tu jeho novou známost manžel opustil, protože mu ani neuvařila? 😁
farah.farah: Mně připadá, že je to vymyšlený. Kdyby muž řekl, že mě má přečtenou, tak bych mu připravila překvapení. Jedna dobře mířená mezi oči by to spravila. :-P
Mne to nepřekvapuje, nevím kde se vzala tahle představa že když ze sebe ženská místo partnerky udělá chlapovo matku, služku a nebo jakousi podivnost zcela přizpůsobenou jemu bez vlastních zájmůa a osobnosti, že on bude spokojený. Ale je samozřejmě škoda že o tom nemluvili dřív aby paní docvaklo že by ji měl milovat kvůli tomu jaká je a kdo je a né kvůli tomu že se o něj stará. Vše má mít své hranice a paní to dle všeho s tou péčí prostě už přeháněla...........myslím že jí manžel řekl naprosto přesně kde je problém akorát prostě v době kdy už s tím nešlo nic dělat protože on už byl rozhodnut že končí.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.