EVA (49): Budu se potřetí rozvádět. Pořád přemýšlím, co dělám špatně

28. 12. 2021
Foto: iStock
EVA (49): Budu se potřetí rozvádět. Pořád přemýšlím, co dělám špatně  | Foto: iStock
Eva se potřetí rozvádí, všechna její manželství nedopadla. Všichni tři partneři byli totiž velmi problematičtí muži. Pro Evu ale není lehké mít punc třikrát rozvedené ženy a přemýšlí nad tím, kde dělá chybu.

Jsem ve třetím rozvodovém řízení, jsem v rozjetém vlaku, který se nedá zastavit. Ne že bych to plánovala, avšak situaci, z níž odcházím, nešlo vyřešit jinak. Rozvádět se už potřetí není žádný med!

I přestože moji blízcí a známí povětšinou znají všechny mé manželské peripetie a útrapy, z náznaků je patrné, že si někteří z nich říkají, že budu v něčem divná, protože jsem si žádný vztah nedokázala trvale udržet. Popravdě – někdy si to myslím také.

S prvním mužem jsem vydržela dva roky, od mých dvaceti let do dvaadvaceti. Ivan byl regulérní psychopat. Na první pohled to byl uhrančivý a mou osobou naprosto uhranutý muž, schopný svým šarmem a vytrvalostí získat dle mého jakoukoliv ženu. Ivan mě zahrnul tsunami pozornosti, dárečků, překvapení i velkých gest a slov.

Po svatbě jsem ale bohužel poznala i jeho druhou tvář. Ivan byl chladným, bezcitným netvorem, který mě začal brzy po svatbě fyzicky ubližovat, omezovat mě, a dokonce i zamykat doma. Tehdy mi pomohl otčím, kterému jsem nesmírně vděčná.

Když si na poslední týdny mého soužití s Ivanem vzpomenu, mám pocit, že kdyby mi otčím nepomohl, byla bych už nyní mrtvá. Mimochodem Ivan je dnes zavřený za ublížení, nebyla jsem zdaleka poslední žena, kterou tyranizoval.

Druhého manžela jsem si pečlivě vybírala, tedy alespoň jsem měla ten dojem. Se Štěpánem mám dvě, nyní již dospělé, dcery. Nevím, kdy k tomu přesně došlo, ale po pár letech manželství jsem už nebyla Eva, ale „to“. Nebyla jsem žena a partnerka, ale pouze cosi, co muž z určitých důvodů trpěl a toleroval.

Můj druhý manžel byl velmi úspěšný businessman, byl zvyklý vše řídit, všemu velet. Nesnesl a vlastně ani nepočítal s jakýmkoliv odporem či nesouhlasem. Štěpán mi v začátcích vztahu velmi imponoval, obdivovala jsem ho. Byla jsem nesmírně naivní a nezralá. První prozření přišlo ve chvíli, kdy mi došlo, že mě manžel už ani neoslovuje jménem.

Byla jsem automat; hodil do mě minci a zmáčkl knoflík, a pokud vypadlo, co chtěl, měla jsem klid. Pokud se tak nestalo, deptal mě a trestal jak cirkusové zvířátko. Nakonec mě začal podvádět, čímž se vůbec netajil! Naopak se tím chlubil a vyzdvihoval přednosti svých milenek a porovnával je se mnou.

Skončila jsem tehdy na psychiatrii. Pomohly mi dcery. Obě mi řekly, a to dost tvrdě, ať už se koukám sebrat a odejít. To mi dodalo sílu. Ze vztahu jsem odešla s „holým pozadím“, chtěla jsem co nejrychleji pryč, a tak jsem ve svých třiceti sedmi letech začínala od nuly.

Potřetí jsem se vdávala dva roky po čtyřicítce. Měla jsem pocit, že o osm let mladší Jakub je anděl, že mi ho pánbůh poslal, abych nezanevřela na život. Rok po svatbě se mi narodil zdravý a krásný syn. Adámek byl pro mě potvrzením toho, že se vše v dobré obrátilo.

Měla jsem dvě hodné dcery, pohledného mladého muže a přenádherné zdravé miminko. Adámek byl navíc hodný a já stíhala celou domácnost levou zadní. Měla jsem ostatně letitou praxi! Zvládala jsem i rozjet podnikání a vydělávala docela pěkné peníze.

Zatímco já kvetla, starala se, vše zařizovala a podporovala dcery i muže, Jakub se začal chovat zvláštně. Rád přijímal mou péči a lásku a později i peníze, ale sám nedával nic. Přestal pracovat, přestal se starat o rodinu i syna, přestal se mnou spát. Jen ležel na gauči a přepínal televizi, konzumoval obrovské hory jídla, morbidně ztloustl a tvrdil, že má deprese.

Snažila jsem se ho chápat, vyrostl bez maminky, doma se mu střídaly různé tety. Některé ho měly rády, jiné ne. Otec k němu byl chladný, neuměl syna pochválit, pohladit nebo dát najevo lásku. Jakub měl tedy nárok na to, nosit v sobě stíny a bolest.

Bohužel jeho stíny, kterým se poddal, začaly tvrdě dopadat i na mě. Manžela jsem živila tři roky. Bylo to vyčerpávající. Jen ležel, sledoval televizi a časem mě začal také hrubě urážet. Sprostě mi vyčítal, že jsem stará, moc hubená, že šedivím, že se špatně starám o syna a mé dcery jsou rozmazlené.

Když mě pak jednoho dne v afektu uhodil, a bohužel nešlo o pouhou facku, nedokázala jsem ani plakat. Byl to okamžik, kdy mi zkamenělo srdce. Tehdy se ve mně nasčítalo úplně všechno – Ivan, Štefan i Jakub. Tu noc jsem se rozhodla, že se rozvedu.

Nyní za sebou máme soud o syna, pochopitelně bude v mé péči. Jakub o něj příliš zájmu neprojevuje. Termín rozvodu už mám na papíře, majetek jsme si vyrovnali celkem rychle. Byt byl můj a o nic jiného mi vlastně ani nešlo.

Za měsíc budu pravděpodobně potřetí rozvedená, doma mám malého školáka, padesátku za necelé dva roky na krku, ale cítím se na sedmdesát. Najdu vůbec ještě někdy muže, který mě nezklame? A nebudou se muži bát třikrát rozvedené ženy? Občas si říkám, že je to všechno má chyba, že muže něčím ponoukám k tomu, aby se ke mně chovali hrubě a přezíravě.

VIDEO: Co je důležité ve vztahu? Je to tolerance?

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Milí Střelci, ani po úplňku nenajdete duševní klid, protože vás potrápí nespavost. Vlastně už ani nevíte, jak chutná kvalitní a ničím nerušený spánek. Na úplněk se však nedá svádět…