Ačkoliv muži nedokáží řešit dvě věci najednou, dva vztahy naráz kupodivu zvládnou bez problému. Jako Petr, který je spokojený doma se ženou i v náručí milenky. Nic měnit nehodlá. Ale jeho ženě Evě už dochází trpělivost.
Donedávna jsme si s mužem žili vcelku pěkně. Když jsem viděla, jak se kolem mě kamarádky rozvádějí, říkala jsem si, jaké mám štěstí. Sice už mezi námi s Petrem nebyla ta prvotní vášeň, ale nejsem malé dítě, abych toužila pořád hořet láskou. Vážila jsem si toho, že spolu fungujeme bez větších hádek, jsme schopni jet na dovolenou, večer si dát skleničku. Samozřejmě jsme se s manželem občas pohádali a i s dětmi to teď není jednoduché, jsou v kritickém věku, takže jsme často řešili jejich pubertální záchvaty, ale jinak jsme fungovali celkem normálně.
Žádné větší problémy jsme v poslední době nemívali, ani co se týče sexuální stránky. Horší to se mnou bylo během obou těhotenství, kdy jsem na sex neměla absolutně náladu a byla jsem neustále podrážděná a nepříjemná. Petr si se mnou asi užil svoje, ale já jsem si nedokázala pomoct ani se přemoct. Příliš se to nezlepšilo ani v době, kdy byly děti malé. Byla jsem pořád unavená z péče o ně, povinností a také z práce, do které jsem se vrátila, takže jsme spolu měli sex opravdu jen velmi málo.
Chtěla jsem sex a on ne
Kupodivu tehdy si Petr žádnou milenku nenašel. I když – co já vím, možná se to ke mně jen nedostalo nebo jsem prostě byla slepá a hluchá. Ale na druhou stranu si říkám, že takovéhle věci dřív nebo později prasknou. U nás však bylo ticho po pěšině a dodnes se ke mně nic nedoneslo.
V posledních letech, co už jsou děti poměrně soběstačné a mně odpadla hromada povinností, jsem v sobě ale opět našla vzrušení a chtíč a s manželem jsme sexuální život poměrně úspěšně obnovili. Já jsem si tedy rozhodně nestěžovala, ale zřejmě něco špatně bylo. V posledních měsících totiž Petrův zájem o sex ochladl a vše se pomalu vracelo do starých kolejí. Nechápala jsem to, nebyla jsem si vědoma žádné chyby.
Když jsem se ho na to několikrát přímo zeptala, vždy se vymlouval na únavu nebo nemoc. Samozřejmě jsem po čase začala být podezřívavá a trochu jsem pátrala. Má domněnka se mi bohužel potvrdila, když jsem udělala klasickou věc, o které jsem si myslela, že se k ní nikdy nesnížím: projela jsem mu mobil. Zjistila jsem, že už je mi nevěrný víc než rok! Srazilo mě to na kolena a vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Trvalo několik týdnů, než jsem se trošku sebrala.
Nechce se rozvést ani ji opustit
Nakonec jsem sebrala odvahu a manželovi jsem řekla, že o milence vím. Nedávala jsem mu nůž na krk ani jsem nebyla rozhodnutá se hned rozvádět, ale chtěla jsem situaci nějak řešit. Tady jsem ale tvrdě narazila. Petr se o celé záležitosti se mnou odmítá bavit! Jediné, k čemu se vyjádřil, je to, že se rozhodně nechce rozvádět. Zároveň se ale nechce vzdát milenky! Prohlásil, že nechce ničit manželství, které funguje, a navíc si nepřeje, aby to odnesly děti. S tím sice souhlasím, ale ne za situace, kdy budu beze slova přihlížet jeho mileneckému vztahu!
Podívejte se, jak se měnil ideál ženské krásy:
Manžel zároveň odmítá jít do poradny, prostě mu tento model vyhovuje a je mu jedno, že já se trápím. Vlivem celé situace samozřejmě naprosto vyhasl i náš milostný život. Sice jsem se přes to všechno pokusila o jeho vzkříšení, říkala jsem si, že pokud bude Petr mít sex i se mnou, možná budu schopná nad jeho poměrem přivřít oči a nějak se s tím vyrovnat. Jenže on o mě úplně ztratil zájem. O rozvodu nemůže být řeč, o tom, že se s milenkou rozejde, také ne. Pokusila jsem se to řešit i s ní, ale odmítá se se mnou bavit. Takže si mám také najít milence a žít vedle svého manžela, jako bychom byli dva cizí lidé, které spojují „jenom“ děti?