EVA (50): Po třiceti letech jsem si vzala spolužáka ze základní školy

6. 11. 2018
EVA (50): Po třiceti letech jsem si vzala spolužáka ze základní školy
Eva žila ve spokojeném manželství, ale tu pravou lásku potkala až ve chvíli, kdy jí osud přivedl do cesty starého kamaráda.

V mládí jsem si vlastně nic moc neužila. Svého prvního muže Láďu jsem potkala, když mi bylo osmnáct. Začali jsme spolu chodit, asi po půl roce jsem otěhotněla, a tak jsme se vzali. Narodila se nám dvojčata – holčička a chlapeček – a my jsme žili životem normální rodiny.

Když byly našim dětem Aničce a Vojtíškovi dva roky, přestěhovali jsme se do Plzně. Do práce jsem pospíchat nemusela, můj muž vydělával slušné peníze, a tak jsem si užívala chvíle s dětmi. Vyráželi jsme na výlety, do zoologické zahrady, do divadla na dětská představení. A na jednom z nich se to stalo.

Něco jsem zaslechla, když jsem oblékala svým dvojčatům u šatny kabátky. Otočila jsem se a zůstala úplně zkoprnělá. „Pavle, co tady děláš?“ zeptala jsem se a stále nevěřila svým očím, že přede mnou stojí kamarád ze základky. Vedle něho byla pětiletá holčička. Slovo dalo slovo a za hodinu jsem věděla všechno – kde pracuje, kolik má dětí atd.

Když jsem přišla domů, vše jsem vyprávěla svému muži. S Pavlem jsme si vyměnili telefonní čísla a dohodli se, že občas se můžou obě naše rodiny někde potkat. Čím víc jsme se potkávali, tím víc mi docházelo, že jsem se do Pavla zamilovala. Snažila jsem se tomu bránit, ale nešlo to.

Nevím, jak to měl tehdy on, ale já, kdykoli jsme se někde viděli, jsem se cítila jako čerstvě zamilovaná puberťačka. Vůbec jsem nechápala, co se se mnou stalo. „Vždyť se ti Pavel nikdy jako kluk nelíbil, vždycky jsi ho brala jako kamaráda, tak co blbneš?“ opakovala jsem si pořád dokola. Bohužel zbytečně.

Jednou jsme měli zase společně s mým Láďou a Pavlovou ženou Naďou jít do divadla. Bohužel Naďa onemocněla a Láďa musel odjet na služební cestu. Vzhledem k tomu, že u nás byla na návštěvě tchyně, nabídla mi, ať divadlo neruším, že dvojčata ráda pohlídá.

S Pavlem jsme si dali sraz před divadlem, tentokrát byl nervózní on. Po divadle mě pozval na skleničku a vyznal mi lásku. V tu chvíli jsem si uvědomila, že nechci být s nikým jiným, a ještě ten večer jsem s Pavlem skončila v hotelu. Druhý den mi ale spadly z nosu růžové brýle a dostavily se výčitky svědomí. Snažila jsem se s ním nevídat.

Manžel dostal pracovní nabídku do jiného města, my se přestěhovali a já na Pavla postupně zapomněla. Uběhlo spoustu času, já se mezitím rozvedla. A pak se to stalo, po dalších deseti letech jsem Pavla, tehdy už také rozvedeného, potkala podruhé.

Začali jsme se zase scházet a já rozkvetla jako dobře zalévaná kytička. Najednou jako bych znovu ožila a měla jsem pocit, že všechno je možné. S Pavlem jsme se vzali už po dvou měsících, i když nám to okolí rozmlouvalo. Nikdy jsme nelitovali a dodnes jsme spolu.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Vztah, jenž neměl pevné základy, se teď začíná bořit. Může vám připadat, že vám to pomohlo k větší svobodě, ale neradujete se předčasně. Záležitosti se musí řešit důsledně a do hloubky,…

Nejčtenější články