Nemohlo to dopadnout jinak, musela jsem s tím počítat, ale přesto se s tím nedokážu smířit. Rozvedla jsem se a můj bývalý muž si po čase našel novou partnerku, se kterou se i oženil. To by mi nevadilo, horší je, že se nedokážu srovnat s tím, že ona a její rodiče mají vliv na našeho syna. Exmanžel je hodně zaměstnaný, a ve dnech, kdy má syna u sebe, většinu péče o něj nechává na nich.
Rozvod dneska čeká polovinu párů, co se vezmou. Když jsme do fáze, kdy jsme neviděli jiné řešení, dospěli i my, snažila jsem se být realista a nehroutit se. Byli jsme manželé patnáct let a určitě polovina té doby byla krásná. Hroutit se to začalo až po narození syna. Tím nemyslím, že by za to mohl jeho příchod na svět, to ne. V té době se ale manželovi začalo dařit v podnikání. Svou firmu rozjížděl krátce po svatbě a teď se mu všechno konečně začínalo vracet. Do naší rodiny se tak sice najednou dostávaly velké peníze, ale s nimi také čím dál víc zaměstnaný a nevrlý manžel.
Když byla jeho společnost malá, moc starostí si nedělal, uklidňoval se tím, že vždycky se může vrátit na pozici zaměstnance. Ale jakmile začala být jeho firma perspektivní a vydělávat mu, propadl strachu, že to ze dne na den skončí, a že když se nebude starat úplně o všechno, zkrachuje. Trávil v práci celé dny, domů se vracel v deset večer a v sedm ráno už byl zas pryč.
Zpočátku mi to vadilo hlavně proto, že jsem si říkala, jak mu utíkají chvíle se synem, který tak rychle rostl. Na sebe jsem zas tolik nemyslela. Postupně jsem ale vnímala, jak kamarádky jezdí na rodinné výlety, zatímco já pořád sama tlačím kočárek. Sice mi záviděly, že si můžu dovolit to, co ony ne, ale já bych s nimi hned měnila! A tak jsme se začali hádat. Oba jsme byli nespokojení a oba jsme si mysleli, že za to může ten druhý. Manžel nechápal, co mu vyčítám, když mě zahrnuje penězi, v ničem neomezuje. Když jsem se mu snažila vysvětlit, že víc než peníze potřebuji jeho čas, křičel, že si nevážím toho, co mám.
Trápili jsme se ještě dalších pět let, než to slovo poprvé padlo: rozvod. Váhali jsme jen kvůli synovi, ale pak jsme se shodli, že radši ať je v klidné domácnosti s jedním z nás, než aby viděl věčně se hádající rodiče. Manžel si aspoň uvědomoval, jak je zaměstnaný, a sám navrhl, ať je Péťa svěřen jen do mé péče, že by se mu ve střídavé nemohl věnovat, jak by chtěl. A já byla ráda. Dohodli jsme se, že si ho bude moci vzít, kdykoli bude chtít – věděla jsem, že když si na něj najde čas jednou za dva týdny na odpoledne, bude to maximum.
Když se znovu oženil, najednou ho syn začal zajímat
První rok to tak opravdu bylo. Pak se exmanžel seznámil s Gabrielou a už po půl roce si ji vzal. Byla to jeho nová asistentka ve firmě, klišé nad klišé. A začali se dít věci. Najednou ho začal Péťa zas hrozně zajímat – místo jednoho odpoledne ho chtěl třeba dvakrát do měsíce na celý víkend. Asi se chtěl před mladou manželkou předvést, jaký je starostlivý otec. Zpočátku jsem byla i ráda, protože jsem měla trochu víc času pro sebe. Jenže to jsem ještě Gabrielu neznala.
Exmanžel se o ní zmiňoval jen stručně, když jsme si syna předávali. Po několika měsících jsem si ale všimla, že do té doby bezproblémový Péťa začíná poněkud divočet. Bylo mi jasné, že u exmanžela má asi volnější režim, ale začal být na mě i drzý a občas se choval jako vyloženě rozmazlený spratek, což je hrozné říct o vlastním dítěti. A tak jsem bývalému muži oznámila, že bych se ráda seznámila s jeho ženou, abych věděla, s kým mé dítě tráví čas.
Dost dlouho prskal, ale nakonec se uvolil, že ji na některou „předávku“ vezme s sebou. Nakonec mi jednou Péťu přivezli na chatu, kde jsem byla s mými rodiči. Jeho žena byla přesně taková, jak jsem čekala – mladá, štíhlá blondýna, které bylo všude plno, ale na mém muži visela zbožnýma očima. Nicméně když promluvila, nemusel by se stydět ani dlaždič, a ačkoli nejsem žádný Einstein, připadala mi opravdu hloupá. Říkala jsem si, že jsem třeba zaujatá, nicméně když odjeli, moji rodiče ji také nešetřili.
Asi měsíc na to jsem si chtěla Péťu převzít, ale nějak jsem se zpozdila. Exmanžel musel odjet do práce, a tak jsem jela k němu domů. Otevřela mi Gabriela v krajkové noční košili (bylo jedenáct dopoledne), a Péťovi se tam odtud nechtělo. Mohl totiž pořád hrát hry na počítači a dívat se na televizi. Do toho se tam najednou zjevili Gabrielini rodiče, kteří se tvářili dost překvapeně. Ukázalo se, že se někdo z nich spletl a mysleli si, že budou mít Péťu u sebe.
Syna si bere často, ale přitom s ním vůbec není
Až z celého toho dohadování jsem pochopila, že kdykoli je Péťa u mého bývalého muže, není většinu času s ním, ale s Gabrielou nebo jejími rodiči! Nikdo z nich si ho ale přitom nijak moc nevšímal, zkrátka ho posadili před počítač nebo televizi a měli klid. Dokonce se ukázalo, že exmanžel tchýni s tchánem za hlídání platí! Okamžitě jsem mu telefonovala a řekla mu, že takhle tedy ne, že tak jsem si to nepředstavovala. Ale bývalý se mi do telefonu vysmál, že si něco vymýšlím, že s Péťou tráví spoustu času a jen když se stane, že se JÁ opozdím jako dnes, musí ho nechat s někým jiným. Nevěřila jsem mu ani slovo, ale co jsem mohla dělat?
No a od té doby nemám klid. Nechci synovi zakazovat kontakt s tátou, jenže mám pocit, že se mu vůbec nevěnuje. Bývalý muž si pro něj sice přijede nebo ho přiveze, ale pak ho téměř vždy předá do péče dál a jede pracovat – nic se nezměnilo! Nechápu, proč to tedy dělá, skoro se mi zdá, jako by to byl nějaký jeho naschvál vůči mně.
Zkoušela jsem s ním mluvit i po dobrém, v klidu a rozumně, ale je to zbytečné. A mně to vadí čím dál víc. Nevím, jako matka snad mám právo rozhodovat o tom, v čí společnosti mé dítě tráví volný čas. A i když mu jeho macecha i nevlastní děda s babičkou nijak neubližují, myslím, že by dítě v jeho věku mělo trávit čas jinak než u televize a počítače. Kvůli tomu tam chodit nemusí!
Když jsem exmanželovi zkusila pohrozit, že jestli se Péťovi nebude věnovat on sám, přestanu mu ho půjčovat, obratem zaútočil tím, že pak se bude soudit o střídavou péči a vzhledem ke svým finančním možnostem určitě vyhraje. Tím mě vyděsil. A tak nevím, co mám dělat. Napadlo mě, že bych si snad promluvila s Gabrielou a jejími rodiči, ale bojím se, aby to exmanžela ještě víc nenaštvalo a nezačal mi opravdu dělat problémy.
Kamila, 42 let