Fast fashion versus slow fashion a udržitelná móda

Fast fashion versus slow fashion a udržitelná móda

Milujete módu, rádi chodíte po obchodech a prohlížíte si nejnovější módní výstřelky? Možná máte pocit, že jsou všechny ty věšáky a regály v módních obchodech přeplněné a vy si nemůžete vybrat ten pravý kousek pro vás. Měli byste tedy co nejdříve pochopit pojmy fast fashion, slow fashion a udržitelná móda. Jejich objasněním možná změníte svůj pohled na textilní průmysl jako takový a při nákupech začnete uvažovat jinak.

Jak poznat fast fashion a co to vlastně je?

Fast fashion (rychlá móda) na vás číhá v téměř každém běžném obchodě s textilem. Jde o zboží, které se vyznačuje nízkou cenou, s níž velice úzce souvisí také nízká kvalita. Toto oblečení kopíruje módní trendy světových značek a je vyráběno v afrických a asijských textilních továrnách. Výroba probíhá většinou v nelidských podmínkách, kde pracují také děti, a to s minimální odměnou.

Vždy jde o masovou výrobu a obchody pak mají zaplněné všechny regály velmi podobným zbožím. Pro fast fashion je také typická vysoká četnost nových kolekcí. Za rok se na věšácích vystřídá až padesát různých kolekcí. Neprodané zboží potom ve většině případů končí na skládkách a zbytečně zatěžuje životní prostředí.

Při nákupech si často řeknete, že daný kus oblečení stojí jen pár korun, tak proč si neudělat radost a částečně si neobměnit svůj šatník. Oblečení však brzy vybledne, roztáhne se, srazí nebo se na něm udělají žmolky. Kvantita tady převládá nad kvalitou.

Jak kupovat módu z druhé ruky? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 6

Fast fashion módní značky

Bohužel jde o většinu módních obchodů, které zřejmě běžně navštěvujete. Jsou to značky jako Zara, H&M, Primark, C&A, Pepco, Quess, GAP, Mango, Hollister, NEXT, Benetton atd. Větší módní řetězce si uvědomují tlak společnosti na kvalitu životního prostředí a s tím související jejich masovou výrobu. Začínají proto na své zákazníky cílit tzv. zeleným marketingem, na který upozorňuje i známá aktivistka Greta Thunberg. Lákají na recyklovatelné materiály a výrobu ohleduplnou k životnímu prostředí, ale koncept jejich fast fashion se v zásadě nemění.

Pokračování 3 / 6

Dětská práce, oblečení končící na skládkách

V roce 2014 se ročně vyrobilo více než 100 miliard kusů oděvů za rok. Toto číslo každý rok stále roste a až 85 % těchto oděvů končí na skládkách. Pouhých 12 % z textilních přebytků lze opětovně recyklovat a použít.

Oblečení se vyrábí ve velkých továrnách, kde jsou zaměstnanci vykořisťováni. Pracují v nelidských podmínkách, nemají přestávky, přístup k čerstvému vzduchu, často se pohybují v toxickém prostředí bez potřebných ochranných pomůcek. Pracují také děti. Cílem je zaměstnávat co nejlevnější pracovní sílu, aby zboží mohlo být dostatečně levné a řetězec měl i tak z prodeje pěknou marži.

Používané materiály, jako je např. polyester, viskóza, polyuretan, konvenční bavlna, akryl nebo syntetická vlna, stráví na skládkách stovky let, než dojde k jejich rozložení. V mnoha případech jde o nekvalitní materiály, které nepohlcují pot a nemají žádné regulační vlastnosti.

Textilní průmysl se podílí na celkové emisi skleníkových plynů 10 %, tzn. má na životní prostředí větší zatížení než letecká a námořní doprava dohromady. Kvůli složitým procesům barvení, bělení a tisku na látky dochází k velké spotřebě vody. Množství vody, které je zapotřebí k výrobě jednoho trička, postačí člověku na 2,5 roku. Navíc praním syntetických vláken končí až 0,5 milionu tun mikrovláken v oceánu a znečišťuje jej.

Pokračování 4 / 6

Protichůdcem je slow fashion

Ekologická, etická a kvalitní výroba je přesným opakem fast fashion. Jde o tzv. slow fashion (pomalá móda, udržitelná móda). Výrobci, kteří se ubírají tímto směrem, představují svým zákazníkům pouze omezené množství zboží a jen několik módních kolekcí v roce. Někteří zboží šijí až podle konkrétní poptávky.

Módní značky jsou ke svým zákazníkům otevřené a upřímné. Chtějí, aby zákazníci znali původ jejich textilu a celý výrobní proces. Cílem je také vysvětlit, že nákup nového kousku do šatníku má být pro každého spotřebitele dlouhodobou investicí. Zákazník si má se svým šatníkem budovat vztah a počítat s tím, že mít ve skříni pouze několik kvalitních věcí je lepší než hromada těch nekvalitních.

Módní kousky ve stylu slow fashion se vyznačují vysokou kvalitou. Díky správné údržbě a uložení vám budou sloužit několik let. Nejde tedy o poslední módní výstřelky, ale spíše o nadčasovou módu. Používanými materiály bývají např. bambus, bio bavlna, tencel, organická bavlna, banánové vlákno, lyocell, modal, konopí, rostlinně barvená kůže nebo vlna.

Výroba textilií probíhá většinou v rámci Evropské unie nebo v kontrolovaných továrnách, kde jsou pracovní podmínky a mzdy férově nastavené. Výrobní proces by neměl přesáhnout rádius 5 000 km. V průběhu života každé textilie nesmí dojít ke škodám na lidech, zvířatech a planetě. V ideálním případě by výrobní podniky měly být poháněny obnovitelnými zdroji – sluncem a větrem. 

Pokračování 5 / 6

Udržitelná móda jen pro bohaté?

Někdo může namítnout, že jde o velmi drahé kousky od menších lokálních a značkových výrobců. Svým způsobem je to pravda. Pokud se ale na slow módu díváme jako na investici do sebe a také životního prostředí, pak jde o holý nesmysl. Koupit si deset nekvalitních triček, které za dva roky vyhodím, je mnohem nákladnějšínež si koupit jedno kvalitní a nadčasové za cenu zmíněných deseti triček.  

Tradiční řemeslnou a respektující módu nabízejí značky jako např. Textile Mountain, Sutu, Nila, Lokala, Leeda, Ty Indentity, Sophistic, Harddecore, Liběna Rochová, Estampada, Zašívárna, Veja, One Village, Freitag, Dedicated, Keep Cup a P&T.

Pokračování 6 / 6

Second handy, SWAP, darování – druhý život textilií

Maximální ohled na životní prostředí se poslední dobou tlačí do popředí textilního průmyslu. Oděvy, které už nechcete, nabídněte někomu jinému, nechte si je přešít nebo je s někým jen vyměňte. To, co se už vám nehodí, upotřebí třeba někdo jiný.

Udržitelná móda navrací život pro nás nepotřebným kusům oblečení. Nabádá k tomu, abyste se nestranili second handů, protože i tam najdete zboží, které se vám může líbit, a díky tomu tak neskončí ve spalovně nebo na skládce. Některé second handy nabízejí také značkovou a kvalitní módu. Obdobnou funkci plní také obchodní portál Vinted, kde jednoduše koupíte textil z druhé ruky nebo prodáte to vaše již nepotřebné.

Trendem posledních let jsou také SWAP bazary a ve městech se konají stále častěji. Cílem je vyměnit své oděvy (i jiné věci) za jiné od druhé osoby. Možností, jak oživit svůj šatník, je také tzv. upcycling oblečení. Nevzhledné nebo okoukané oděvy můžete vylepšit nášivkou, malbou, batikou nebo jinou uměleckou technikou.  

Pokud se vám vaše nepotřebné oděvy nepodaří vyměnit nebo vylepšit, nabídněte je zdarma potřebným lidem. Starší textilie najdou své uplatnění u Armády spásy a v azylových nebo dětských domovech.

Doporučujeme

Články odjinud