Flirtuje vám partner nestydatě přímo před nosem? Jak se s tím vyrovnat?

Jsa vdána chvíli /dávno již tomu/ a maje zkušeností asi jako telátko, které prvně vyšlo ze vrátek do světa, který vidělo jednou z okna, jsem při flirtování svého manžela /bývalého, jak jinak/ nevěděla, jak se zachovat. Doma mrzout již zamlada, ale příležitostně perlil jako těžký frajer všade, kde byla možnost. A tak jsem kolikrát přišla k situaci, kterou jsem nevěděla, jak řešit a velkoryse ji přehlédla, protože bych z toho stejně vyšla jako blbec já. Toho jsem si byla vědoma zcela bezpečně už tenkrát. A tak zatímco jsem dostávala pravidelně sodu za hlouposti, jako třeba že jsem se usmívala na člověka, který seděl proti mně, byl to šéf přítomného příbuzného ve mně vzdáleném oboru, kterého jsem neznala a tudíž s ním ani řeč nezavedla, že jsem na dovolené zjistila, že člověk vedle nás chodil do stejné školy jako já a jednou s ním při tomto zjištění mluvila o profesorech, že mi zvedli plat na úroveň partnera, čímž ho taky vytočili ad absurdum, že na nás soused volal přes vrata, ať se na tu zahradu vykašleme a jdeme taky k vodě nebo do lesa, což mě stálo asi čtvrthodinový perný monolog, že někdo takový by ke mně pásnul, protože kdybych neměla dozor, jistě bych pořád jen někdo lítala a NA ZAHRADĚ, NA KTERÉ ON NEDĚLAL a nic bych tím pádem nevypěstovala, no dneska vím, že jsem rozhodně neměla mlčet, ale občas aspoň pořádně zařvat. Abych se vrátila k tématu. Sám mohl flirtovat zcela bezostyšně. Jdu po chodníku směr sraz, jdu na čas, aby nebyly kecy, a koukám, manžel ve velice družném hovoru s nějakou dámou. Pozdravím, nic se neděje, pozdravím znova, dáma odpoví, hovor pokračuje, neboť moje maličkost přece může počkat. Dneska vím, že bych tam tu čtvrt hodinu jako blbec nestála ani omylem, tehdy jsem prostě čekala, až se pán vykecá. A to jeho NO BÓŽE, POTKAL JSEM ZNÁMOU jako reakci na to, že jsem nic neřekla........bych mu vrátila při první příležitosti i s úrokem. Na táboře, kde byl režim docela přísný, a já chytala každou minutu, jsem využila odpolední diskotéky pro děti, abych zkontrolovala chatky a přeprala si. Přijdu do hlavní budovy a ejhle. Můj zákonný partner, který měl patrně pocit lva salonů, tančil s nejhezčí vedoucí a předváděl se, jak jsem ho nikdy neviděla. Ejhle, pomyslela jsem si. Kdybych to tak udělala já. Aby on s jazykem na vestě někde měl práci a já takhle protáčela chlapy....a přišla jsem k němu a s milým úsměvem řekla, já bych dneska tancovala třeba s čertem, dovolíš, Jani...? Jana dovolila, neb byla normální, ale jemu jsem překazila zábavu....metal blesky, ovšem co mohl, nic...V současné době, kdy jsme dávno rozvedeni, kdykoli mluví s dětmi, nezapomene se zeptat, kde jsem a co dělám. Když volá mně, začne...ty jsi doma? ....odpovídám automaticky ne...poněvadž by ho mohlo napadnout, aby se stavil. A to je to, nač zvědavá už vůbec nejsem. Radu na flirtování, prověřenou letitými zkušenostmi se svým bývalým lvem salonů, mám asi jedinou. Vůbec se nevdat. Jakmile nás někdo má takzvaně jistou, máme po flirtování my. A pokud jsme si vzaly nějakého toho, však víme, bude nám předvádět, jak by byl žádaný, kdyby neměl na krku nás....