Odpověď je těžká. To věčné dilema - mládí - věčnost - věčný život. co si kdo pod tím představuje? Všechno přece omrzí. Proto je náš život takový jaký je, ale jedině proto, že se musíme o něj prát. Co člověk měl snů a když se splnily, tak po čase omrzely. Věčný život je touha právě proto, že je to sen nesplnitelný. Žádná hračka vás nebude bavit do smrti. Krásně to popsal pan Čapek v dramatu "Věc Makropulos". Žena žije asi 400 let, je krásná ale nic ji nebaví. Pochopitelně, ti které milovala již dávno zemřeli a nové se bojí milovat, protože ví, že jí také odejdou. Vlastně už ani té lásky není schopna. Nic jí nebaví, protože všechno již poznala. Proto říkám: prodloužit život? Ano! Ale věčně? Ne! Pohádkou už by bylo odstranit utrpení ze stáří a smrti.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.