Mimořádnou slavností a jedinečným zážitkem by se měl stát 21. a 22. listopadu v pražském Národním divadle výpravný romantický balet SNĚHURKA. Náhle totiž vkročíme z šedé všednosti do znepokojivě temného lesa symbolů a vzrušujících tajemství lásky a smrti. Vyjádří je přitom precizní prchavý tanec...
Originální představení jednoho z předních francouzských souborů, Balletu Preljocaj, patří k vrcholům Francouzské sezony pořádané u příležitosti předávání předsednictví Evropské unie z Francie do České republiky.
„Zachtělo se mi riskovat,“ prohlásil proslulý choreograf Angelin Preljocaj, „vytvořit velký balet zároveň současný a romantický.“ Tak vznikla na hudbu Gustava Mahlera jeho velkolepá Sněhurka, oblékaná do vyzývavých průsvitných kalhotek exkluzivním salonem Gaultier a ztracená v lese scénografa Thierry Leprousta.
Diváci se mohou těšit na dokonalé baletní provedení velkých plesových scén se sborovými výstupy 26 tanečníků i na pas de deux, ale také na Preljocajův svébytný rukopis moderního tvůrce nepostrádající humor. Trpaslíci se jistě stanou jedním ze zdrojů osvěžení, aniž bychom se přitom propadli do Disneylandu!
Po prvním uvedení Sněhurky letošního září na Bienále tance v Lyonu a poté v Paříži nešetřili kritici superlativy. Sněhurka prý uvedla zhýčkané publikum „v čiré nadšení“ svou průzračností a působivostí a stala se událostí začátku sezony.
O předním choreografovi francouzský tisk píše: „Naivní z vlastního rozhodnutí, dopřává si dětského okouzlení příběhem a ověřuje si po mnoha abstraktních performancích, že jej vždycky může převyprávět prostřednictvím tance. Jeho obrazové ztvárnění skrývá sled jedinečné krásy.“
Preljocaj převyprávěl pohádku bratří Grimmů ve freudovském duchu Bettelheimovy psychoanalýzy pohádek, podle níž jsou pohádky mytickým vhledem do poznání archetypálních vzorců jednání. „Porozumění symbolům náleží jak dospělým, tak dětem; jsou pro každého, proto mám rád pohádky,“ přiznal významný tvůrce. Přitom se však zřejmě obloukem vyhnul lascívnosti někdejšího vtipu o Sněhurce v sedmi postýlkách... Nicméně obnaženost těl v inscenaci naznačuje, že se ve Sněhurce dostává do centra dění erotická přitažlivost i sexualita (podle Le Monde): „Zlá královna ví, že spíše než svoji krásu ztratí svoji sexuální přitažlivost. Musí se smířit se stárnutím. Čas je neúprosný...“ Jiný kritik zase vidí macechu jako narcisistní ženu a majestátně ovládající sadistickou Dominu...
Choreograf odkazuje ve vztahu prince a Sněhurky na svou vlastní slavnou inscenaci Romea a Julie vzniklou ve spolupráci s tvůrcem komiksu Enki Bilalem. Jak připomíná francouzský tisk: „Sněhurka... má v rukou stejné trumfy a mnoho společných rysů: je nesena lyrismem, jenž se opírá o hudbu skladatele Mahlera. Výstup prince objímajícího otrávenou Sněhurku připomíná podobný výstup Romea držícího v objetí mrtvou Julii.“
Angelin Preljocaj je jedním z předních choreografů moderního tance, jehož osobitý styl vychází z neoklasické i moderní taneční techniky. Pro scénický účinek využívá nejnovějších technologií. Je ředitelem a zakladatelem Národního choreografického střediska v Aix-en-Provence, který už má od roku 2006 k dispozici vysněné prostory efektní architektury Černého pavilonu...
Preljocaj se narodil albánským přistěhovalcům v Paříži v roce 1957, studoval klasický tanec, později též současný tanec u Karin Waehnerové na Schola Cantorum v Paříži. Po absolvování kursu u Merce Cunninghama v roce 1980 se stal členem souboru Quentina Rouillera v Caen, pracoval v Národním centru současného tance v Angers vedeného Violou Farber i v souboru Dominiquea Bagoueta v Montpellier.
Po ocenění vlastní choreografie Marché Noir založil v roce 1985 soubor Ballet Preljocaj. Vytvořil 38 choreografií, z nichž mnohé jsou na repertoáru světových scén. Mezi poslední díla vzniklá ještě před Sněhurkou patří Les 4 saisons...(2005), Empty Moves (Part I and II), Eldorado (Sonntags Abschied, 2007). I jeho vynikající soubor již byl ohodnocen: cenou Bessie Award v New Yorku a cenou Victoire de la Musique.
Foto: JC Carbonne
zdroj: 2media.cz, s.r.o.