Gábině už povážlivě tikají biologické hodiny. Je jí pětatřicet a netouží po ničem víc než po stabilním partnerovi a miminku. Jenže už je opět sama. A opět se o to postarala její matka.
Když se to stalo poprvé, vlastně jsem byla ráda. Bylo mi sedmnáct a začala jsem chodit se Štěpánem, který patřil do partičky školních frajerů. Takových těch kluků, co už na střední mají sebevědomí a nebojí se bavit s holkou. Po třech týdnech jsem se pochlubila doma a to byl konec. Máma nenašla na Štěpánovi nit suchou. To, že chodil skvěle oblékaný, znamenalo, že je marnivý a utratí každou korunu. To, že chodil na koncerty, máma interpretovala, jako že jede ve drogách a určitě tam Gábinko pokaždé sbalí jinou naivní holku. Nenápadná vytrvalá masáž přinesla své plody, začala jsem Štěpána podezíravě sledovat a nakonec jsem se s ním rozešla.
Takhle to pokračovalo dál, jen s přibývajícím časem byla máma opatrnější. Když jsem jí představila nového partnera – ano byla jsem tak hloupá, že jsem své kluky chtěla seznámit s mámou, byla vždy nadšená, chovala se skvěle. Pak se rozjely nenápadné komplikace. Byli jsme třeba domluvení s Petrem, se kterým jsem chodila v pětadvaceti, že pojedeme na víkend s kamarády na chatu. A co čert nechtěl, máma zrovna na ten víkend koupila pro nás dvě zájezd do Drážďan. Tvrdila mi, že ho koupila už před dvěma měsíci, já jsem na to prostě jen zapomněla. Když jsme měli jet na festival Colours of Ostrava, museli ji hospitalizovat kvůli podezření na zánět slepého střeva, který naštěstí v pondělí po festivalu odezněl. Petr měl trpělivost, ale bohužel když začal trávit řadu víkendů beze mě, náš vztah šel do háje. Časem jsem pochopila, že je za tím pečlivě promyšlená strategie mojí mámy.
Jak si otestovat muže? Podívejte se na video:
V dalším vztahu jsem si začala dávat víc pozor, striktně jsem odjížděla na naplánované víkendy, když maminku hospitalizovali kvůli celkovému vyčerpání organismu při našem odjezdu na svatbu Martinova bratra, jen jsem jí sdělila, že se o ni v nemocnici určitě báječně postarají, a s klidným svědomím jsem odjela. Máma změnila strategii: Při našich návštěvách byla nesnesitelná. Když k ní Martin přestal chodit, nečekaně nás přepadávala doma, kde byla příjemná jak osina v zadku. Když ale zašla k Martinovi do práce a jeho šéfovi vyprávěla, jaký je Martin zlatíčko, že jí na nemocenské natřel plot na chalupě a opravil terasu, Martinovi došla trpělivost.
Bylo mi dvaatřicet, byla jsem sama a pevně rozhodnutá, že už mámě nedovolím ničit mi život. Zašla jsem dokonce za psycholožkou, která mi vysvětlila, že pro některé rodiče, zejména matky, je těžké odloučit se od dětí. Když nemají jiný smysl života a žijí samy tak jako moje máma, prostě nenechají své mládě vyletět z domova. Někdy za tím může být i žárlivost, což asi sedělo na moji mámu, protože táta ji opustil, když mi bylo osm, a ona se rozhodla, že svůj život zasvětí jen mně.
Prvním opatřením bylo, že jsem se odstěhovala do Brna. Mámě jsem pravidelně volala, jezdila za ní, návštěvy jsem ale omezila jen na dvě soboty v měsíci, málokdy jsem zůstala celý víkend. Měla jsem to tak promyšlené, protože jsme nechtěla, aby máma poznala, že jsem s někým začala chodit, až k ní začnu jezdit míň.
Když jsem potkala Ondru, dalo mi sice velkou práci, abych jí neřekla ani slovo, ale ustála jsem to. Byla jsem jak v transu samou zamilovaností, ale v sobotu jsme se s mámou bavili jen o tom, co bude máma všechno v létě zavařovat.
Po čase Ondra sám chtěl poznat moji mámu. Půl roku jsem ho zrazovala, ale nechtěl věřit, že by to bylo takové monstrum. Já už znala jeho rodiče, skvěle jsme si rozuměli. Když mě Ondra požádal o ruku, byla jsem v sedmém nebi, jediným mráčkem na blankytné obloze bylo, že si Ondra chtěl za každou cenu o mě říct mé mámě. Tvrdil, že naši lásku nic nerozbije.
Seznamovací oběd proběhl skvěle, maminka se svatbou samozřejmě souhlasila a cestou domů se mě Ondra nechápavě ptal, jaký problém mám se svojí mámou, když je tak skvělá. Ještě vtipkoval, že jestli mám geny po ní, takže si fakt dobře vybral.
Do svatby zbývaly tři měsíce a my ještě dvakrát zajeli za mámou. A pak jsem jednoho dne přišla domů, Ondra sbalené věci, čekal na mě, aby mi řekl, že se rozchází. Máma z něj nějak vytáhla adresu a pak mu do Brna přijela ukázat fotky, na kterých jsem byla s předešlým přítelem Martinem. Tvrdila mu, že s ním pořád chodím, ale že Martin je ženatý. „A proč si Ondro myslíš, že se Gábinka od nás odstěhovala, když tu měla skvělou práci? Když se totiž provalilo, že to táhne se ženatým, Martinova žena jí u nás na vesnici udělala peklo. Jenže Martin je pro Gábinu osudovým mužem a dál se s ním vídá.“ Nic nepomohlo, že jsem v pláči vysvětlovala, že to je nesmysl. Ondra viděl rudě a nic nevnímal. Pro kluka z jižní Moravy byla nevěra ta nejhorší věc. Tak teď nevím, jestli mám zabít svoji matku, nebo si změnit identitu, nebo se odstěhovat do Austrálie.