GÁBINA (49): Dovolila jsem muži milenku, ale poslední dobou to nezvládám | Foto: iStock

Foto: iStock

GÁBINA (49): Dovolila jsem muži milenku, ale poslední dobou to nezvládám

Gábina má s mužem poněkud kuriózní dohodu, díky které se jejich manželství před několika měsíci uklidnilo a stabilizovalo. Bohužel ale Gábině dohoda začíná přerůstat přes hlavu.

Myslela jsem si, že to zvládnu, vždyť půjde jen o sex, ale těžce to nezvládám. A to i přesto, že je naše domácnost z pohledu zvenčí mnohem spokojenější.

Po tom, co jsme se s mužem dohodli, že mu budu tolerovat milenku, se náš vztah postupně zklidnil. Manželovi se s mou podporou začalo dařit i v podnikání, společně plánujeme koupi chalupy se zahradou, o víkendech vyrážíme na výlety na kole či za turistikou. 

Mnoho známých v nás vidí ideální pár. Jsme spolu totiž už dvacet pět let a v posledním roce neustále slýcháme, jak nám to vylétnutí dětí z hnízda a střední věk svědčí. Prý jen záříme. Jenže vše je poněkud komplikovanější…

Už sedm let mě nebaví sex. Nejenže mi nic neříká, ale je mi vyloženě nepříjemný a snažím se mu vyhýbat, jak to jen jde. Paradoxní je, že jsem jinak docela kontaktní a doteky, pohlazení a obejmutí od muže vítám i vyhledávám.

Jenže manžel by chtěl pochopitelně mnohem víc. Jelikož ho mám ráda a oběma nám záleží na stabilní rodině, snažila jsem se mu vycházet vstříc. Jenže zatímco já se k „výkonu“ vybičovala jednou za měsíc, muž by vítal klidně každodenní „večerníček pro dospělé“.

Zkoušela jsem možné i nemožné – medikamenty, odborníky i jednoho léčitele, abych svůj apetit nějak povzbudila. Jenže nepomohlo nic a vše mě ještě o něco více otrávilo, sex mě prostě přestal bavit. Veškerá vášeň a chuť ze mě s léty vyprchaly.

Manžel je v tomto směru bohužel stále „mladíček“, myslím, že to zdědil po svém otci. Vždy jsem měla legraci z toho, jak si na tchána tchyně stěžovala. „Přijde domů z práce, ani se pořádně nenají, a už mě poplácává po zadnici. Občas přemýšlím, že mu něco nasypu do guláše,“ říkávala občas tchyně. Netušila jsem, že dopadnu úplně stejně a legrace mě přejde.

Zhruba před třemi lety jsme se kvůli tomuto nesouladu začali s manželem hádat. Ne že bychom na sebe vyloženě křičeli, ale neustále u nás bylo dusno a nevlídno. Raději jsme zůstávali déle v práci a já pak začala chodit brzy spát, abych se „povinnostem“ vyhnula. Muž si to bral hodně osobně, chápal to jako odmítnutí celé jeho osoby.

Když jsem ho jednoho večera opět odmítla, nezvládl emoce a vybuchnul: „Gábino, to si mám najít milenku, nebo co? Mám doma krásnou ženskou, a nemohu na ni ani pořádně sáhnout. Z toho by se zbláznil každý chlap!“

Nevím, kde se to ve mně tehdy vzalo, ale s ledovým klidem jsem muži odvětila, ať si tedy nějakou najde, ale musí brát antikoncepci, nesmí být sama a bezdětná a on musí používat ochranu. „Ideální by byla nějaká relativně spokojeně vdaná a zajištěná panička s impotentním manželem,“ dodala jsem ještě a odešla vyvenčit psa. Potřebovala jsem na vzduch.

Dva dny nato mně muž přinesl kytici a pozval mě na večeři, chtěl se mnou cosi probrat. Ten večer jsme se dohodli na tom, že mu povolím milenku. Dohodli jsme se i na pravidlech. Věděla jsem, že se mohu spolehnout na to, že je můj muž dodrží. Manžel je nejférovější a nejpoctivější chlap, co znám.

Milenku si našel čtrnáct dní nato na seznamce. Ta paní ví, že já vím, ale neznáme se, nikdy jsem ji neviděla. Jen vím, že je o deset let mladší, má desetiletého syna a muže po úraze na vozíku.

Její partner však nemá o mém manželovi tušení. U nich by podobná dohoda nebyla možná. Víc jsem vědět nechtěla. Půl roku fungovalo vše dobře, jenže po čase jsem přestala naše uspořádání psychicky zvládat. Myslím na ty dva kudy chodím.

Manžel naopak září. Nepamatuji si, kdy jsem ho naposledy viděla tak spokojeného. Je vyloženě šťastný a vyrovnaný a, bude to znít šíleně, ale zjevně i vděčný. Zahrnuje mě pozorností, je milý, domácnost nám klape.

Děti v poklidu vylétly z hnízda, my se věnujeme sobě, práci a svým koníčkům. Byla by to rok před padesátkou vysloveně idylka, kdyby ona spokojenost nepramenila z toho, že si muž dvakrát týdně zašpásuje s jakousi sexuchtivou „maminou“.

Stále víc je mi naše dohoda proti srsti. Avšak i na tuto možnost jsme při domlouvání pamatovali a manžel mi tehdy slíbil, že jakmile by taková situace nastala, intimní poměr ukončí. Jenže já mu zatím nic neřekla!

Vidím, jak je spokojený, jak doma vše funguje. Vůbec nemám chuť žít znovu v napětí, jenže v napětí už vlastně žiji, jen je to neklid a nepohoda, které si zatím zpracovávám sama. V posledních dnech mám pocit, že už to prostě nedám.

Doporučujeme

Články odjinud