MILADA (46): Přítel se před 6 lety vypařil, teď se ozval a chce to vysvětlovat | Zdroje: Istock

Zdroje: Istock

MILADA (46): Přítel se před 6 lety vypařil, teď se ozval a chce to vysvětlovat

Před šesti lety se Miladin přítel Petr ze dne na den vypařil z jejího života. Jednoduše nepřišel na večeři, napsal krátké vysvětlení a pak se po něm slehla zem. Nyní se chce ale k Miladě znovu vrátit. Co s tím?

Nějak nechápu, co tím vším Petr sleduje. Neviděli jsme se už šest let a nyní mi začal vypisovat omluvné e-maily a chce se sejít a vše si vyříkat. Na jednu stranu nemám co si vyříkávat, pro mě je ten vztah ukončený, na druhou stranu jsem zvědavá, co všechno z Petra ještě vypadne. Zatím to byly samé perly.

S Petrem jsem žila tři roky a byla jsem do něj moc zamilovaná. Potkala jsem ho rok po rozvodu a musím říct, že mi vztah s ním tehdy neskutečně pomohl. Pohladil mé utrápené sebevědomí a vrátil mě mezi normální lidi.

Rozvod mě totiž šíleně sejmul, mé sebevědomí se rozsypalo na tisíce kousků. Tatam byla důvěra v mé znalosti, dovednosti, vzdělání, v mé vlastní tělo i tvář. Jako žena, ale i jako člověk jsem se cítila naprosto odepsaná a bezcenná. Pak se zjevil ON a choval se ke mně jako k princezně, a to celé tři roky až do dne, kdy zmizel jako duch.

Moderně se takovému způsobu rozchodu, či spíše odchodu říká ghosting. Dotyčný se zkrátka vypaří jako duch (angl. ghost, pozn. red.). Dvěma mým kolegyním se to také stalo, ale vždy na počátku vztahu, a ne po třech letech částečného spolubydlení.

Petr mi ten den jen stroze napsal: „Milado, musím z tvého života odejít. Nehodím se tam. Jsi vzdělaná, atraktivní a zajištěná. Cítím se vedle tebe jako chudý příbuzný. Prosím, zapomeň na mě a nekontaktuj mě.“ Dodnes nechápu, že jsem to celé ustála.

Všichni kolem mě si mysleli, že se budu hroutit jako po rozvodu, ale já byla tak vytočená a naštvaná, že mě sebelítostivé a ukňourané emoce naprosto minuly.

Petra jsem se samozřejmě snažila několikrát kontaktovat, ale rychle jsem přestala, bylo to pod mou úroveň! Vždy ho totiž někdo zapřel. Vztek mi však dal obrovský objem energie, kterou jsem se rozhodla neplýtvat, a vrhla jsem se úplně sama na rekonstrukci maringotky.

Splnila jsem si sen. Koupila jsem starou maringotku a nechala ji odvézt na svou zahradu v paneláku. Přírodní domek na kolečkách umístěný v rozkvetlé zahradě byl můj velký sen.

V mém malém ráji mi každé prkénko a kámen připomíná, co vše jsem sama schopná zvládnout. Syn je nyní dospělý a já ve svém zeleném domečku trávím takřka polovinu pracovního týdne, kdy mohu pracovat z domova. Stálého partnera nemám, a popravdě mi ani nechybí.

Když mi nedávno Petr napsal, byla jsem hodně překvapená a nereagovala jsem. Psal, že se moc omlouvá, že ví, že mi hrozně ublížil, ale prý by mě tehdy víc ranilo, kdyby se mnou zůstal. Pochopitelně že mě lákalo vyptat se na podrobnosti, ale i díky pracovním povinnostem jsem v té době neměla moc času, tak jsem odolala a e-mail ignorovala.

Jenže Petr se ozval podruhé. Byl to srdceryvný příběh s dobrým koncem. Hlavní roli v něm hrála vážná nemoc a léčba. To ale vůbec nekorespondovalo s tím, co mi napsal během své sublimace. Neodolala jsem a s notnou dávkou nadhledu a humoru jsem mu to připomněla. Nakonec jsem dodala, že si rozchod se mnou možná spletl s rozchodem s jinou ženou. Myslím, že jsem udeřila hřebíček na hlavičku.

Petr odepsal, opět se srdceryvně omlouval, ohledně vysvětlení ale různě mlžil a byl dramaticky tajemný. Odepsala jsem mu, že je vše zapomenuto a ať už se netrápí. Jenže on napsal potřetí. Prý moc stojí o schůzku a vysvětlení.

„Milado, všechno bylo hrozně složité, ale nic nemůže omluvit to, jak nehezky jsem se tehdy zachoval. Prosím, dovol mi vysvětlit ti vše osobně,“ žádal mě v e-mailu, ale já stále váhám.

Nechtěla bych nikomu ukřivdit, ale ani ublížit sobě. V tom příběhu je tolik nesrovnalostí… Zároveň si ale říkám, co když byl Petr skutečně nemocný a chtěl mě jen chránit?

Doporučujeme

Články odjinud