Hádáme se kvůli penězům, pořád nemůžeme vyjít

30 komentářů

diblinda
29. srpna • 18:27

j66: no holt když jsou nepravidelný příjmy, tak se musí uložit na horší časy, aspoň tak to praktikuji já, máme velice nepravidelné příjmy, ale sociální a zdravotní se musí platii v termínu

j66
27. srpna • 18:26

Dasa52: Souhlasím s Vámi. Je to boj , nejistota, ale neměnila bych . :-)

j66
27. srpna • 18:23

helza: :-) To jsem to zřejmě špatně napsala. resp. vyznělo to hůř než je skutečnost. Samořejmě průběžně s těma velkýma zakázkama se dělají menší , takže se to prolíná . Ta dlouhá fakturace je v mém oboru běžná, jen když jste zaměstnanec řeší to majitel firmy a ani o tom nevíte, resp. když není práce v celém oboru tak to vědí všichni. Jak říkám , ted je práce, takže i ty ceny se nemusí tolik hrotit. Práce mě baví, nedokážu si představit , chodit do zaměstnání , které by mne nebavilo a strávit tím třetinu dne. Vydělat se dá slušně, je to nárazové, toho jsem se hodně bála, když jsem odcházela ze zaměstnání . Ale všechno má svoje, musím se snažit, .Každý den je krásný :-)

helza
27. srpna • 9:46

j66: To jsi opravdu ve velmi těžké situaci a určitě tě musí deptat. Nejistota myslím víc, než to, že těch peněz je málo. To smekám, to nevím, jak bych dělala.

Dasa63
26. srpna • 21:34

Jo, ono se to dobře plánuje do koruny, ale horší je to pak dodržet. Taky se živím jako OSVČ. Je to boj, ale je to lepší, než nudné zaměstnání s otravným šéfem. Představy, že každý podnikatel je "ve vatě" jsou ale z říše pohádek :-D Taky jsem ráda, když poplatím všechny výdaje a zbyde mi na divadlo nebo na knížku.

j66
25. srpna • 21:47

diblinda Taky pracuji jako OSVČ. Sama si prácí sháním, a peníze míám třeba až za 1/2 roku nebo i dýl , Někdy mohu fakturovat až je třeba vydané stavební povolení a to je třeba až za rok. Ted dělám akci , začala jsem v lednu a mám teprve územní rozhodnutí, stavební povolení nebudu mít dřív než koncem roku a dřív fakturovat nemůžu. Mezitím jsem samozřejmě musela zaplatit všechny subdodávky abych to vůbec byla schopná udělat A když v minulých letech práce nebyla , tak si říkáte vydržím to nebo mám hledat něco jínýho? Naštěstí nedělám moc pro soukromníky, tam se musí hlídat solventnost opravdu hodně. Dělám spíš pro obce a tam zase když něco objednají tak to mají v rozpočtu a zaplatí, Ale ceny v soutěžích to je jak střílet do kola štěstí, Jednou jsem byla druhá o 500 Kč v zakázce za 0,5mil ,

diblinda
25. srpna • 21:32

takže taky OSVČ, tak to nezávidím hlídání termínů, původně jsem měla být taky osoba spolupracující, ale když se mi naskytla možnost se nechat zaměstnat, tak jsem po tom skočila, i když je to taky zemědělství jako doma

j66
25. srpna • 21:25

diblinda: Já platím vše. zdravotní a sociální za sebe a za manžela, všechny pojistky, auto , náklady na benzín , hodně projedu , náklady na domácnost . děti už mám na vš, jim platím kapesné prostě všechno, takže opravdu vím jaký je to záhul.

diblinda
25. srpna • 21:16

j66: a to platíte účty jen za domácnost, já mám manžela OSVČ a musím tak ukočírovat dvě účetnictví, dost mi pomohl i pohovor s finační poradkyní, kterýmu jsem odolávala asi půl roku, dneska jsem za něj vděčná, dost mi to otevřelo oči a tudíž jsem se i zabzpečla pro různý pohromy a za těch 5 let, co to mám, my to i dost pomohlo a vyplatilo se

j66
25. srpna • 20:50

helza: diblinda: Co na to říct? Nejsem tak dokonalá jako Vy. Každý měsíc poplatit šuplík účtů mi dělá starosti a mám z toho nervy v kýblu. I když ted se to zhouplo zase na tu lepší stranu a po 4-letech jsem mohli jet i na dovolenou, Já vždycky poctivě utratím všechny peníze co vydělám, co s nima taky, Nedej bože je dávat do štrůzoku :-) Peníze mají jen dvě stádia: buď je jich málo nebo nejsou vůbec :-) Ale bez peněz jsem protivná a pořádně prudím hlavně manžela, ale jemu to je šumák, vůbec mě neposlouchá a šuplík mi plní když jsem venku.

diblinda
25. srpna • 20:29

helza: u mně to momentálně nechápe už ani moje matka, manžel marodí, takž si přivydělat navíc už nemůže, já dělám na zkrácený úvazek , sice už máme doma jen dvě děti, ale ty jsou už od teď oba na gymnáziu, taak nároky stoupají, letos dcera skončila pátou třídu u nás na vsi, tak byly náklady minimální

helza
25. srpna • 19:59

diblinda: Mám tytéž zkušenosti, vyjít se dá opravdu s málem. I můj muž nikdy nechápal, jak s tak málo penězi dokážu vyjít.

helza
25. srpna • 19:57

Rambíša: Přesně tak. My od výplaty k výplatě žili až do doby, než se všechny děti osamostatnily, tedy zhruba 25 let. Ne, jak píše J66 2-3 roky. A kvůli penězům jsme se nikdy nehádali.

diblinda
25. srpna • 19:49

j66: za celých 18 let jsme se nepohádali kvůli penězům, nikdy jsme jich neměli moc, ale vždyky jsem vyšla a i se snažila něco ušetřit, obešli jsme se bez půjček i hypotéky, na to že jsme si k 5 dětem pořídili ještě dvě společný , jsem neměla pocit, že bychom strádali, ba dokonce manžel po přdchozích zkušenotech zíral s jakým málem se dá v pohodě vyjít

ok2
25. srpna • 17:30

Nejdříve peníze ušetřit a ne je rozhazovat !! Dluh si udělat,až když je větší část našetřena.Bože,co jste to za lidi,když nepočítáte na zadní kolečka ???

farah.farah
25. srpna • 15:17

přijde mi že problém není ani tak v penězích, když nakonec každý měsíc vyjdou ale v tom že se potkali dva poněkud nedospělí jedinci, kteří jsou teď pobékaní z toho, že život není tak lůžovoušký, jak si ho představovali místo aby se jako správní partneři v krizi spojili a fungovali jako parťáci akorát obviňují jeden druhého za to že nežijí tak, jak by chtěli.

Mata69
25. srpna • 13:33

jinaci: a co navrhuješ?

Rambíša
25. srpna • 8:48

Se směju,takhle se žilo i dříve za socialismu....Prostě jsme museli šetřit,jinak to nešlo.Dohady tehdy nebyly,takhle na tom byli skoro všichni.Skoro každý musel obracet koruny a hodně přemýšlet,co teď a co potom.Dnes mi to připadá,že se ti dva,co spolu žijí ( a ani se neberou),si chtějí jen dopřávat a na zadní kolečka nemyslí.Děti byly vždy "drahý koníček",jestli je doopravdy chtěli mít,tak snad zdravý rozum předpokládá mít vše na 100% promyšleno,předem si naspořit a vůbec být zodpovědnější,než tito dva z článku. Zkrátka např. na 10 let se musí zapomenout na vlastní blaho a de facto se těm dětem "obětovat"....

jinaci
25. srpna • 8:37

NO KDYŽ SI NECHÁME LÍBIT ŽE CENY MÁME ZÁPADNÍ(JÍDLO, ENERGIE) A PLATY 1/5 - 1/3 TAK TO JINÉ BÝT NEMŮŽE,rADY O šETŘENÍ JSOU V TOMHLE PŘÍPADĚ NA KOČKU

Mata69
25. srpna • 8:15

Denny04: čtu nové články na Dámě, protože mě zajímají, ne proto, abych tam hledala hrubky. Když ty články, ale obsahují hrubky, které rvou oči - tak na to prostě upozorním. Být by tam totiž fakt neměly.

lebahu
25. srpna • 8:08

Ideální nechat chlapa chvíli nakupovat (cestou z práce ho to nezabije), ať vidí, kolik co stojí a zkusí ušetřit. A taky mu z toho co "ulovil" vařit, aby si nemyslel, že děckám na celej měsíc budou stačit tři kila brambor na loupačku. Třeba fakt paní neumí nakupovat a kupuje drahý zbytečnosti a nebo naopak on zjistí, že levněji už to nejde. I když to nepomůže finančně, aspoň bude doma klid, kdy on nebude ječet že se moc utrácí za běžný provoz domácnosti. Ale mám z těchto lídí pocit, že peněz je "dost" a jenom neumí hospodařit. Pokud do třiceti let jenom utráceli, nic hodnotného si nepoříili a celou výplatu rozfofrovali za svou zábavu. To by člověk čekal u mlaďochů prvních pár měsíců v práci, kdy mají konečně místo kapesného "velký" peníze. Ale pak by se člověk měl srovnat a začít přemýšlet co doopravdy potřebuje, co by v životě chtěl a na co by si měl ušetřit. Takže bch si znova v klidu sedla, propočítala příjmy a výdaje a pokusila se najít rezervy. Ono třeba i blbý kafe do kelímku za 30,- cestou do práce a z práce se nasčítá za měsíc na ty dětský boty. Zrovna tak svačina namazaná doma stojí destinu toho co bagteta v automatu. Většinou peníze utíkají právě tady těmi malými pravidelnými položkami, bez kterých se člověk vlastně obejde. Neříkám být úplný skrblík a "socka" a nejít občas s kolegy na kafe či pivo a furt jenom škudlit, ale prostě se "chovat do výše svého platu" a nemyslet si že "mám nárok" na všechno co se kde nabízí. Ale musí oba, ne že jeden nebude téměř jíst aby ušetřil a druhý bude rozhazovat za blbosti.

Denny04
24. srpna • 23:18

občas si přečtu i článek na dámě a komentáře. v poslední době první komentáře nepatří článku, ale pravopisu - jako by dámy hledaly, která bude první a upozorní na pravopisnou chybu.
nicméně k článku - myslím, že je tohle případ snad každé třetí rodiny. je jasné, že mít hypotéku a dvě malé děti, mamka na mateřské - to je velký zápřah na finance. tak jim držme palce, aby to zvládli.

Babaloo55
24. srpna • 21:25

Mata69: Předběhla jste mě :O) - ale to byli drobnosti... Jojo, na Dámě se na nějaká pravidla už dávno kašle.

j66
24. srpna • 20:42

helza: No já bych s tím docela polemizovala. Pokud skutečně jedete na doraz 2-3 roky, tak ty hádky prostě jsou.Ten press jestli všechno každý měsíc zaplatíte a co počká to se projeví pokud to je delší čas, Když je krize a zakázky nejsou nebo děláte třeba za stejnou cenu dvakrát tolik. Můžete mít hypotéku a náklady propočítaný dobře I s rezervou, ale když se Vám příjem podstatně sníží a děti rostou.a káždý den se jíst musí. Když máte pravidelný plati nebo i důchod tak Vám to nepřijde. Já situaci rodiny v článku chápu a rozhodně tady nebudu dělat ramena, že si hypotéku neměli brát , protože měli předvídat i to co bude za 10 let. A rozhodně je lepší platit hypotéku na vlastní byt než nájem A mít děti je lepší ve 30-ti než ve 40-ti , To by taky druhé dítě třeba ani neměli. Prostě je to těžký, ale oni to zvládnou jako spousta jiných rodin. Stejně jim nic jiného nezbyde.

helza
24. srpna • 19:53

Hlavně si myslím, že ne-li většina, pak spousta lidí žije od výplatě k výplatě, spousta z nich nemá žádné babičky na hlídání a volno pro sebe, spousta má děti po roce a třeba i tři a nehádají se kvůli tomu. Naopak, toto období, kdy jsou děti malé a maminka je navíc doma, bývá v rodinách tím nejšťastnějším. Štěstí není o penězích a o tom, že si koupím, po čem toužím.

Mata69
24. srpna • 18:53

Betyyna: když někomu "uskromnit se" nic neříká a nebo to bere jako šílenou křivdu. Chce mít všechno, barák, děti, auto, peníze na zábavu a bavení se.

Mata69
24. srpna • 18:52

Je jim třicet a totálně jsou zaskočení jak nákladné je mít rodinu. Žili ze dne na den a mysleli si, že to tak bude pořád. Člověk by řekl, že když se lidi neberoua nemají rodinu hned po dvacítce, že budou dospělejší, budou to mít v hlavách jinak srovnané...prdlajz.

Mata69
24. srpna • 18:49

Jinak k článku - mě přijde, že ti dva prostě kloudně neřešili finanční stránku, užívali si, o odkládání bokem ani zdání - dokud to šlo a byli na dva platy sami dva. Dle mého ani tu hypotéku řádně nepropočítali, když honem honem chtěli druhé. Také nejspíš vůbec nepočítali s tím, že s hypotékou a dvěma dětmi se budou holt muset řádně uskromnit, když mají nějaké průměrné platy a na žádné vyskakování to nebude. Nějaký víkend ve dvou tohle nezachrání, ti dva prostě neměli ánung o tom, že děti jsou řádná pecka do rozpočtu a s hypotékou na krku to není vůbec žádný špás. Obávám se, že až půjde paní do práce, nic lepšího nebude. Nemají dané priority, chlap nemá ponětí co a jak často děti potřebují (mohl by jim zkusit sekat palce, aby botičky unosily déle) a nejsou schopni pobrat, že prostě už nebudou žít jako předtím. Až děti půjdou do školy, bude to jen horší - to jim nedošlo, že mimino nemá takové náklady na žití jako třeba školák??? A teď jsou z toho vyjevení.

Mata69
24. srpna • 18:45

Přestože ve slově "drobnosti" je na konci měkké "i", ve větě: "ale to byli drobnosti..." ve slově "byli" bude správně tvrdé "y" - drobnosti jsou ženského rodu. Sakra.

Betyyna
24. srpna • 18:44

ovšem to byly drobnosti, ne "byli drobnosti"
někdo holt nemůže pochopit, že když průměrně vydělává, tak nemůže mít všechno hned a že je potřeba se pár let uskromnit

Doporučujeme

Články odjinud