HANA (39): Půl roku po sňatku jsme se rozvedli. Manžel svatbu neunesl

30. 7. 2021
Foto: iStock
HANA (39): Půl roku po sňatku jsme se rozvedli. Manžel svatbu neunesl | Foto: iStock
I když Hana už nedoufala, že někdy bude mít rodinu, poznala ve svých pětatřiceti letech Martina. Jakmile měla jejich dcera rok, tak se po společné domluvě vzali. Hana sama naplánovala a zařídila malou svatbu. Martin však brzy otočil a chtěl se rozvést.

Sny o svatbě

Když jsem byla v pubertě, tak jsem si svůj život malovala jinak. Chtěla jsem mít krásného manžela, tři děti a vlastní domeček se psem. V každém okně nějakou tu kytičku a na zahradě spoustu ovocných stromů. Nic z toho se mi ale nesplnilo.

Místo toho jsem byla v pětatřiceti bez chlapa, bydlela jsem ještě v domku s rodiči a měli jsme dvě kočky. Několik vztahů jsem prožila, ale žádný nebyl tak vážný, aby se mi splnil můj puberťácký sen. Už jsem si myslela, že budu celý život bezdětná a sama.

Kamarádka mi dohodila přítele

Jednou mě moje kamarádka Sandra s rodinou pozvala k sobě na narozeninovou oslavu jejích dětí. Sandřin manžel pozval zase Martina – kolegu z práce. Až na místě jsem pochopila, že jde o tajnou dohazovací akci pod záminkou dětské oslavy. Nikomu nic nezazlívám, protože jsme si padli do oka a začali jsme spolu randit.

Takto nám to vydrželo rok a pak jsem trochu neočekávaně otěhotněla. Martin se k tomu postavil čelem, sestěhovali jsme se a společně připravovali vše pro miminko. Narodila se nám krásná holčička Elen.

Chtěla jsem být vdaná

Rok po jejím narození mi bylo líto, že nejsme manželé. Já jsem měla jiné příjmení než Martin s Elenkou a někteří lidé se nad tím pozastavovali. Nikdy jsme o svatbě s Martinem nemluvili. Martin už jednou ženatý byl, a tak jsem si nebyla jistá, jestli chce do manželství znovu vstoupit, nebo ne. Nezbylo mi nic jiného, než se narovinu zeptat. Po relativně krátké debatě jsme se dohodli, že svatba bude. Měla jsem pocit, že je to vzájemné spontánní rozhodnutí. Martin nechal všechno zařizování na mně.

Začala jsem tedy řešit, jestli si splnit svůj sen a mít krásnou velkou svatbu, nebo jít raději cestou malé svatby. S ohledem na můj věk a Martinovu druhou svatbu jsem šla cestou malé svatby. Byla pro mě důležitá také cena svatby. Žádné půjčky jsem si brát nechtěla. Nakonec jsem stejně poznala, že i malá svatba znamená mnoho zařizování a starostí.

Koho pozvat na svatbu?

Největší úskalí bylo v tom, koho na svatbu pozvat. Když jsem počítala rodiče, sourozence, svědky a nejbližší přátele, byla to malá svatba o pětatřiceti lidech. Sňatek byl na matrice, což je vždycky rychlé. Oslavu jsme měli v domku mých rodičů. Výzdobu jsem udělala sama, jídlo nám zajistila místní restaurace.

Žádný program jsme neřešili. Jen jsme měli několik tradičních záležitostí, jako je první tanec, krájení dortu, společné čtení a rozbalování svatebních darů a první společná polévka. Šaty jsem si vypůjčila v salónu, abych si alespoň částečně splnila svůj sen. Martin šel v obleku, který nosí do práce. Elence jsem koupila krásné šatičky a sandálky, ve kterých byla jako malá princezna. Domluvila jsem také fotografa, abychom měli hezké profesionální fotky na památku.

Kvůli svatbě jsme se začali hádat

Myslela jsem, že naše svatba byla taková obyčejná, malá a bez nějakých extra záležitostí. Martin mě ale na druhý den po svatbě vyvedl z omylu. Prý to bylo na jeho vkus moc a nebyla to malá svatba, na které jsme se domluvili. Řekl, že si tam připadal jako loutka a celé to bylo jedno velké divadlo.

Moc mě to ranilo, nevěřila jsem svým uším. Hodně jsme se kvůli tomu pohádali. Dokonce jsme zrušili i prodloužený víkend na jižní Moravě, kam jsme měli jet na takové malé líbánky. S přípravou svatby mi pomáhat nechtěl, všechno nechal na mně a pak byl na mě ještě naštvaný. Nechápala jsem to.

Naše rozbroje a hádky se dále táhly i několik týdnů po svatbě. Martin vždycky vystartoval a už jsme se nemohli zastavit. Poslední kapkou bylo, když mi řekl, že jsem ho do svatby donutila. On se prý ženit nechtěl. I když jsem se snažila náš vztah nějak zachránit, nedařilo se to. Manželství trvalo jenom půl roku a pak jsme se rozvedli.

Dodnes pořádně nechápu, kde se stala chyba. Na Martinovu obhajobu však musím podotknout, že sice zklamal jako manžel a partner, ale otec je výborný. O Elenku má velký zájem, snaží se s ní být v maximálním kontaktu a přispívá i nad rámec alimentů. To je to, čím se snažím uklidňovat. Sice nemám svého vysněného manžela, velkou svatbu, krásný dům a zahradu, ale mám výborného otce pro svou dceru.    

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Oslabená psychika, změny nálad a podzimní melancholie jsou synonymem nedělního dne. Milí Kozorozi, vždyť se nemáte zase tak špatně. Spíše negativa přivoláváte. Pokud se neodpoutáte od…