HANA (43): Vzala jsem si mamánka. Matka je pro něj vždy na prvním místě

12. 8. 2021
Foto:iStock
HANA (43): Vzala jsem si mamánka. Matka je pro něj vždy na prvním místě | Foto:iStock
Hančin manžel Ivan si prožil náročné dětství, které z velké části trávil v nemocnici. Vybudoval si s matkou velmi blízký vztah, který ho doprovází celý život. Chová se jako mamánek a má všechny standardní příznaky. V poslední době se ale jeho závislost na matce stupňuje. Hana se cítí odstrčená a má pocit, že Ivan zůstane nevyléčeným mamánkem navždy.

Nemocné dítě

Život mého manžela Ivana nešetřil. Narodil se s rozštěpem páteře a menší ledvinou, o čemž nikdo předem nevěděl. Ještě jako novorozenec musel podstoupit náročnou operaci páteře. Hrozilo mu, že nebude chodit. Operace se naštěstí povedla, ale i tak si s sebou odnesl trvalé následky. Zůstala mu snížená funkčnost močového svěrače, která mu vždy způsobovala problémy s inkontinencí. Z tohoto důvodu se už od útlého dětství musí několikrát denně cévkovat.

Během dětství podstoupil ještě několik operací ledvin a močového měchýře. Častokrát kvůli tomu býval v nemocnici. A už někde tady, v dětství, vzniká jeho závislost na matce, která ho doprovází celý jeho život.

S matkou měl úzký vztah

Matka s ním byla do jeho patnácti let doma a starala se o něj. Ivan byl lékaři diagnostikován jako invalidní dítě, které potřebuje zvláštní péči a režim. Matka za ním chodila do školy, aby mu pomohla s cévkováním. Preventivně nosil asi do svých dvanácti let inkontinenční pleny a byl osvobozen z tělocviku. Nikdy nemohl jet na žádný školní výlet nebo školu v přírodě. Vždy zůstával doma s matkou, i když už měl pocit, že by to mohl zvládnout sám. Matka se ho držela jako klíště a on zase jí.

Ivan dospíval a začínal se o sebe starat sám. Matka mu celou pubertu vtloukala do hlavy myšlenku, že si možná nenajde žádnou dívku. Říkala mu, že žádná nebude schopna akceptovat jeho zdravotní stav. Že ji bude omezovat jeho častá potřeba a nebude se jí líbit jeho cévkování. Připravovala ho na situaci, že s ní bude celý jeho život.

Zamilovala jsem se

Jenže pak potkal Ivan mě. Po pár schůzkách jsme se do sebe zamilovali. Vůbec jsem na něm nic nepoznala, nic mě neomezovalo. Brzy mi však Ivan řekl, jak na tom je, a povyprávěl mi svůj životní příběh. Byl to pro mě šok, nebudu lhát, že nebyl. Na druhou stranu jsem to ale byla schopna vše akceptovat a zůstat s ním, s mojí láskou.

Ivan mě chtěl hned seznámit se svojí rodinou. Už když jsem poprvé jeho matku viděla, vycítila jsem problém. Asi jsem jí do oka moc nepadla a Ivana to trápilo. Pořád za matkou chodil a v očích měl zoufalost. Tím, jak se choval, jsem nabývala dojmu, že je to mamánek.

Manžel a jeho matka nedali bez sebe ani ránu

Dva roky jsme spolu jenom chodili. Ivan se pořád nechtěl sestěhovat, bylo mu u mámy dobře. Když jsme něco zásadního řešili, vždy u toho byla jeho matka. Několikrát jsem s ním mluvila o tom, že na mě působí jako mamánek, a on vždy všechno popřel.

Nakonec jsme se tedy sestěhovali a následně vzali. Ivan však musel své matce nejmíň jednou týdně telefonovat a vždy o víkendu jsem s ním musela absolvovat návštěvu u jeho rodičů. Když byly naše děti malé, tak jsem byla ráda, že alespoň vidí babičku s dědou. Jakmile ale odrostly, tak jsem ty návštěvy moc nechápala.

Mamánek ve 40

Nyní má jeho matka před sebou pětašedesáté narozeniny. Špatně chodí a neustále Ivanovi telefonuje, že potřebuje s něčím pomoct. Ivan je u matky téměř každý den a do toho si ještě telefonují. Celý život jsem věděla, že je mamánek, a byla jsem s tím smířená. Teď si ale jeho matka žádá mnohem větší pozornost a on nikdy nezaváhá a vždy jí upřednostní přede mnou.

Začíná to být pro mě neúnosné. Když mu řeknu nebo naznačím, že ho matka jenom využívá a on se chová jako správný mamánek i ve svých více než čtyřiceti letech, tak se vždy pohádáme. Mám pocit, že to nikam nevede, a už nevím, co mám dělat. Připadám si strašně zanedbávaná a odsunutá na druhou kolej. Snažím se to celé pochopit, ale nemůžu se s tím smířit.

Ivan chce asi matce oplatit její péči o něj, což je záslužné a pochopitelné. Já bych se ale nejraději odstěhovala na druhou stranu republiky a viděla ji jednou za půl roku. Asi budu muset skousnout a akceptovat, že Ivan je a vždy bude maminčin chlapeček. Nevím, jak jinak ho té závislosti zbavit.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Pracovní nasazení máte obdivuhodné, ale ne vše vám vyjde podle plánu. Stále jste roztěkaní a je vám líto, že se s kolegy pořádně nedomluvíte. Pokud jste s nimi v konfliktu, vsaďte na…