Školu milovala, ale nedokončila ji
Narodila se v roce 1914 jako Jana Lašková do rodiny operních pěvců. Janin otec uměl vedle zpěvu taky šest jazyků, a Jana tak měla od malička dobrou průpravu do života. Velmi brzo se naučila anglicky, německy a rusky. Měla výborné hudební vzdělání a rodiče si přáli, aby šla v jejich šlépějích.
Jana ale zpočátku chtěla studovat učitelství, nakonec ale podlehla a nastoupila na konzervatoř. Místo zpěvu si ale zvolila dramatický obor. I když se Janě ve škole moc líbilo, studium nedokončila. V roce 1931 se tam totiž objevili Jaroslav Ježek a Karel Ančerl z Osvobozeného divadla a hledali mladou herečku, která umí i zpívat. Jana okamžitě získala roli Sirael ve hře Golem a zažila první okamžiky slávy. Tam se taky zrodil její pseudonym – Hana Vítová.
Proslavila se v zahraničí
Vítová pak hrála v několika divadlech. Poznala práci Buriana, Nového a obklopovala se těmi nejlepšími herci a komiky té doby. Brzo si jí všiml film a v předválečné době i během okupace natočila třeba deset snímků za rok. Hned druhý film Peníze nebo život ji vystřelil do hvězdných výšek. Ve filmu zazněl hit Život je jen náhoda, který nazpívala s Ljubou Hermanovou. Hana šla z role do role, objevila se ve skvělých snímcích Dům na předměstí, Jarčin profesor, Cech panen kutnohorských či Valentin Dobrotivý.
Vítová ale toužila po skutečně velké dramatické roli. První dostala v roce 1937 ve Fričově filmu Lidé na kře, dále ve filmu Batalion a nejslavnější snímek, v němž se objevila, byl Noční motýl. Díky němu se proslavila i v zahraničí. Po válce ale kariéra krásky s uhrančivýma očima téměř skončila. Nemusela sice čelit obviněním z kolaborace, ale pro elegantní dámu už v budovatelských snímcích nebylo místo. Zahrála si sice ještě ve filmech Pytlákova schovanka nebo Muž v povětří, ale pak už to za nic nestálo.
Dcera spáchala sebevraždu
Její soukromý život byl proti tomu pracovnímu velká tragédie. Dvakrát se vdala, ani jednou to nevyšlo. Druhý manžel byl šéfredaktor Kinorevue Bedřich Rádl, s ním měla dceru Bedřišku. Ta se narodila šest let po svatbě v roce 1946. Ovšem už v roce 1955 přišel rozvod, Rádl si navíc do jejich společného bytu přivedl mladší milenku, herečku Natašu Tanskou. Vítová jim vařila a uklízela a jediné, co jí přinášelo radost, byla dcera.
V roce 1966 přišla tragédie. Bedřiška se nešťastně zamilovala do zakladatele Semaforu Jiřího Suchého, a protože nebyla zcela psychicky v pořádku, rozhodla se neopětovanou lásku řešit sebevraždou. A Hana Vítová se stala přímým svědkem. Nejprve se dcera pokusila podřezat si žíly, ale když se k ní začala matka dobývat do koupelny, Bedřiška z ní vyběhla a vyskočila oknem do světlíku. Bylo jí pouhých dvacet let.
Zemřela opuštěná
Nic už pak nebylo jako dřív. Hana se uzavřela do sebe, začala pít a většinu času žila na chatě u Berouna. Naposledy se objevila v pořadu Kavárnička dříve narozených, kterým provázel Ondřej Suchý. Odtamtud ji pro náhlou nevolnost odvezla sanitka do nemocnice a když se pak vrátila do studia, Suchému předala obálku s rentgenovým snímkem. Prý to nepotřebuje otvírat, protože moc dobře ví, co tam je. Hana Vítová zemřela opuštěná v březnu 1987 na rakovinu plic. Přesně na to, co oznamoval rentgenový snímek. V roce 2013 totiž Suchý obálku otevřel při natáčení pořadu Příběhy slavných – Hana Vítová.