Devět Zlatých slavíků, jedenáct milionů prodaných desek, zhruba devět set nazpívaných písní a stovka vlastních textů. Hana Zagorová, zpěvačka původem z Moravy, byla na hudební scéně přes padesát let a teď, 6. září 2022, měla oslavit šestasedmdesáté narozeniny. Bohužel v pátek 26. 8. 2022 zemřela. Její život nebyl úplně jednoduchý. Co všechno ji potkalo a kdo byl její životní kotvou?
Mladších partnerů se nebála
V roce 2018 vydala album „Já nemám strach“. Stejnojmennou titulní píseň pro Hanu Zagorovou napsal Marek Ztracený. Ve videoklipu si pro změnu zahrál Ondřej Sokol. Jak je vidět, nestárnoucí pěvecká hvězda se nebála spolupracovat i s těmi, kteří ještě nebyli na světě, když ona začínala zpívat. S mladými pracovala ráda a v mnoha rozhovorech taky řekla, že to pro ni bylo inspirující. Kromě nahrávání a koncertování nejraději cestovala. Doprovázela totiž manžela Štefana Margitu na jeho zahraničních angažmá.
Bála se Hana Zagorová stárnutí? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 7
Rodačka z Ostravska
Narodila se 6. září 1946 v Petřkovicích u Ostravy, a přestože od malička chodila na klavír, tatínek, který pracoval jako stavební inženýr, toužil, aby studovala nějaký technický obor a držela v ruce raději kladivo. Malá Hanka byla aktivní, vedle klavíru chodila i do Sokola a pohyb k životu potřebovala. Jenže pak si zahrála v dětském divadelním představení a její touha dostala nové jméno – herectví. Maminka učitelka na rozdíl od tatínka její sny podporovala, a dokonce ji učila stepovat. Když se pak Hana přihlásila v roce 1963 spíše z recese do pěvecké soutěže Hledáme nové talenty a skončila druhá, byl to první krok k její budoucí kariéře.
Pokračování 3 / 7
Vady řeči se nezbavila
Odmaturovala na Střední všeobecně vzdělávací škole v Ostravě a v roce 1964 začala studovat na JAMU v Brně obor herectví. Po herectví prahla i přesto, že měla drobnou vadu řeči. Vzali ji s podmínkou, že s tím během čtvrt roku něco udělá. Vady řeči se nakonec nezbavila a na její měkčí výslovnost a šišlání si ve finále zvykli. Bylo to svým způsobem její poznávací znamení a k mnoha jejím písním se dokonce velmi hodilo. Dodávalo jim určitou romantiku a něhu. A taková byla i Hana Zagorová. Nebála se ničeho, jen zloby, hloupých lidí a nemocí. Přesto byla prý věčná optimistka. Sedět doma a plakat, to nebyl její styl. Přestože by na to měla tak trochu nárok. V životě ji potkala i spousta smutných okamžiků.
Pokračování 4 / 7
Touha po dětech
Jako studentka herectví na JAMU prodělala tuberkulózu a léčba u ní rozvinula vzácné onemocnění krvetvorby, což vyžadovalo časté transfúze. Desítky let byla nucená absolvovat pravidelné krevní transfúze, což mělo bohužel také vliv na její možnost mít děti. O jedno dítě přišla, později, když byla vdaná za tanečníka Vlastimila Harapese, přišla o druhé, které si chtěli adoptovat. Po dětech nesmírně toužila, ale jak sama později přiznala v knize Dřív než to zapomenu, ve chvíli, kdy adopce nevyšla, kapitolu mateřství v sobě navždy uzavřela. „Vím, že mi prostě není přáno,“ řekla tenkrát.
Marta Pušová
29. července 2021
Pokračování 5 / 7
Hana Zagorová si soukromí hlídala
Pokud jde o soukromí, nebyla z těch, které by ho dávaly až moc na odiv. Životem jí prošla řada mužů, jejím partnerem byl mimo jiné hudebník Karel Vágner, v roce 1986 se provdala za tanečníka Harapese, s nímž se ale po šesti letech rozvedla. Tehdy taky potkala svého osudového muže Štefana Margitu. Vzali se v květnu 1992 v Praze a od té doby tvořili nerozlučnou dvojici. V té době taky omezila svou pěveckou dráhu a věnovala se jen manželovi. Doprovázela ho na jeho zahraničních cestách, psala scénáře k televizním pořadům a vydávala kompilace starších písní. Nevadilo jí to a na otázky, zda jí nechybí vlastní kariéra, odpovídala, že si to nepřipouští. Se Štefanem Margitou byla Hana Zagorová šťastná a tvrdila, že jí za to všechno stojí. „Hlavní je, že vám osud nebo pánbůh pošle toho člověka, o kterém najednou víte, že k sobě patříte.“
Dita Mrázková
26. srpna 2022
Pokračování 6 / 7
Duhová víla i Biograf láska
Ke koncertování se Hana Zagorová vrátila v roce 1996 a od roku 1999 vystupovala naplno a pravidelně. Natočila dvě alba s manželem (1994, 1996), od roku 2010 vystupovala se skupinou Miloše Nopa a pokračovala spolupráce s Jiřím Dvořákem a skupinou Boom!Band. Dokud to koronavirová situace dovolila, každý rok pravidelně vyprodávala před Vánocemi pražskou Lucernu a jezdila po celé republice. Natáčela nové písničky a samozřejmě zpívala i ty staré, které ji proslavily. Patří k nim například Duhová víla, Maluj zase obrázky, Ta pusa je tvá, Líto, je mi líto, Nápad, Biograf láska a další.
Marta Pušová
13. července 2023
Pokračování 7 / 7
Pracovala do vysokého věku
V letech 2000–2004 moderovala spolu s manželem televizní zábavný pořad Hogo-Fogo, psala scénáře, texty i básně – v roce 2006 vydala básnickou sbírku Milostné. Objevovala se i v muzikálech (Jack Rozparovač, Mona Lisa). Patřila k nejprodávanějším českým zpěvačkám a v roce 2015 ji uvedli do Síně slávy na hudebních cenách Anděl. Na posledním albu zpívá, že nemá strach ze šedých vlasů, a jak v rozhovoru pro Aktuálně.cz kdysi prozradila, věk řešila, když jí bylo šedesát, poté prý byla ráda, že žije. „To, že se každý den probudím, je báječné. Člověk si toho váží čím dál víc,“ prozradila na sebe. Tato velká optimistka bohužel odešla 26. srpna 2022. Dlouhodobě trpěla poruchou krvetvorby, kterou zhoršily prodělaný covid i postcovidový syndrom.
Marta Pušová
8. srpna 2019