Komentáře k článku zpět na článek

Dasa52 16. 10. 2016 | 16:31

Kdyby se rozvedla hned, jak zjistila, že je chorobně žárlivý a nehodlá s tím nic dělat (např. se léčit), tak mohla mít dneska dětí třeba několik a s někým normálním. Pořizovat si dítě s někým, s kým mi nefunguje vztah, je nezodpovědné a hloupé, tím víc, že jí opakované umělé oplodnění ničí zdraví. Evidentně příroda ví, co dělá, když tito dva nemají spolu dítě.

helza 13. 10. 2016 | 17:02

farah.farah: Feťák byl obecný příklad. Víš, jako asi každá pošťačka jsem byla na rajoně takovou vrbou. Tak dobře vím, jak valná většina lidí za poklesky dětí viní rodiče - tedy špatnou výchovu. A jak ostře takové rodiče odsuzují a nic jim neodpouštějí. A to, co píšeš, by bylo velkou vodou na jejich mlýn.

SandraN 13. 10. 2016 | 16:35

Hanko, ráda bych Vás poopravila. Už ten název. Zaprvé peklo vypadá úplně jinak. Domácí násilí, postižené dítě, rakovina, dlouhodobá ztráta práce, šikana na pracovišti, ztráta domova či bydlení.....Vy jen máte doma blbce - vzala jste si ho sama a nerozpoznala včas, kam to přijde, zadruhé nemít dítě není dneska až tak neobvyklé, docela velké procento párů je nemá i cíleně. Takže se vzchopte a dejte se dohromady. Začít musíte u toho prvního problému. Je to ve Vašich silách ho vyřešit. Nechápu, proč s manželem vlastně ještě jste? Zadruhé - dítě se Vám docela dobře může povést s někým jiným. Některé páry k sobě nesednou natolik, že ač není kolikrát zjištěná zjevná příčina, to dítě spolu nepočnou. Prý to tak je lepší, řekl mně člověk, co se tomu dost věnoval, to dítě by nebylo v pořádku. Vy se ženete do záhuby sama. Něco Vám řeknu: když se Vám dítě s tímhle člověkem i povede mít, kde je záruka, že bude v pořádku a že Vás partner nakonec neopustí sám? Když si přestanete rozumět i z jeho strany? Zadruhé pokud se mu postavíte a nenecháte sebou vláčet, on si najde jinou. Tyhle typy potřebují někoho ovládat. Jinak žít neumějí. Vy se bojíte žít sama, bydlet sama a propadáte se hloub a hloub. Co myslíte, že Vám bude chybět, když řeknete, stěhuju se a chci žít sama? Milá dámo - nic. Věřte mi!

farah.farah 13. 10. 2016 | 14:32

helza: no myslím že najít dva lidi kteří si prošli tímtéž aby se dalo říct že A způsobí B podle mne moc nejde...myslím že i drobné nuance mají vliv a samozřejmě že každé dítě není odentické, je to také jistá predispoice něco jako povaha řekněme, ale kromě extrémních případů kde je skutečně vada nkde v těle v mozku v jehož důsledku člověk nereaguje normálně je naprostá většina nevhodného chovní a reagování podle mne terapií řešitelná, prostě vše co má příčinu v psychosomatice jde řešit. I lékaři připouští že dokonce i hodně nemicí těla má příčinu v psychosomatice..hodně nemocí jsou důsledek stresu, třeba u dětí je celkem i snadno vypozorovatelné že některé nemoci mají souvislost se stresem které dítě prožívá.třeba narození sourozence a starší začne mít víc chřipky......psychika a tělo jsou hodně provázané. A c se týká toho feťáka, to co píšeš je hodně zjednodušené a záměrně zkreslující. Ano příčina toho že zahodil svůj život a ničí se může být v dětství ale rozhodně bych z toho nijak plošně neodvozovala že je třeba odsoudit jeho rodiče, když o nich nic nevím. Mám takového spolužáka, máma byla rozvedená, vychovávala ho sama. u něj je dost možná spouštěš toho že si pokazil celý život a je z něho smažka někde tam, ale nevidím důvod proč jeho mámu vinit. To především nikomu nepomůže, ale pokud ta je nějaká taková příčina tak jemu by pomohlo to uvidět v reálném světle uvidět že ta neláska k sobě a snaha o sebedestrukci pramení z toho že jako dítě byl frustrovaný že ho táta nemá rád a opustil ho, že si jako dítě dík tmu připadal že nemá žádnou hodnotu což se vlastně podvědomě neustále snaží naplnovat.........když to uvidí může se tenhle zhoubný program rozpustit a může začít fungovat jinak bez tohoto naprogramování. Odsoudit jeho otce nijak jeho problém řešit nepomůže.

helza 13. 10. 2016 | 09:23
helza 13. 10. 2016 | 09:22

farah.farah: Chápu. Vysvětluješ to z pohledu: »když platí B (totiž, že jedinec má problém), pak platí taky A (tedy něco se podělalo v raném dětství, těhotenství nebo ještě dřív).« Takto to regresní terapeut v praxi jistě pozoruje. S tím bych souhlasila, ráda totiž věřím tomu, ža každý člověk je dobrý a pokud ne, pak se pouze brání něčemu, za co nemůže. I když bych moc ráda dodala, že výjimka potvrzuje pravidlo, jenomže já vím houby, žejo. Ale může psycholog, či terapeut na základě praxe říct, že to nutně platí i obráceně? Tedy že je-li splněno A (trauma a neláska v dětství), musí platit i B (z člověka vyroste monstrum)? Projde mu ordinací dostatek zcela normálních lidí, kteří to měli v dětství podělaný? Tady bych tu genetiku zas až tak nepomíjela. Krom toho bych se při tvém pohledu na věc trochu bála, že uvidí-li člověk, obeznámený s takovou teorií, například feťáka, pak automaticky a tvrdě odsoudí rodiče, protože je to jen laik, ne odborník a těžko bude vidět problém komplexně se všemi souvislostmi. Podobně, jako mnozí považují každou nemoc za trest a nemocného za hříšníka. A hele, až přestaneš hřešit, uzdravíš se!

Zebruška 12. 10. 2016 | 21:50

A k tomu, proč zůstala doma - no, já bych jako důvod viděla právě to, že lítala od jednoho umělého oplodnění k rduhému. To obvykle tak rozhodí ženě život, že mnohdy je dost těžké zůstat při tom v práci. Nejdřív ženská prochází dlouhou hormonální přípravou a tu každá nesnáší lehce - znám víc žen, které kvůli tomu přestaly pracovat, protože to prostě nezvládaly. Z hormonů jim bylo zle, otíkaly, nemohly na nohy, tloustly, píchaly do sebe injekce a všechno je bolelo. Pak přijde samotné umělé oplodnění a několik dnů nutný klid na lůžku, takže pravidelné absence v práci, což mnozí zaměstnavatelé nerozdýchávají dobře. Pak se musí šetřit, aby zvýšily šanci na zdar oplodnění, takže ve spoustě zaměstnání nemůžou fungovat na sto procent. Pak se to nepovede a zase se musí vyrovnávat s hormonálními změnami, jsou lítostivý a s psychikou jak na houpačce, takže se nemůžou na práci pořádně soustředit. A sotva se vzpamatují, jedou další kolo. Ono to není lehký ani po psychické, ani po zdravotní stránce, není to o tom, že se jen tak válí doma, když teda nemá dítě a všechno by mohla dělat. Viděla jsem mnohokrát na svém okolí, že právě v tuto dobu ty ženský nezvládají dělat pořádně nic, natož odvádět v zaměstnání dobrou práci. Jak říkám, hodně jich během tohoto snažení práci vzdá, protože v ní mají díky tomu problémy a tento celkově zvýšený stres jim při snaze otěhotnět nepomáhá už vůbec. Takže podle mě paní zůstala doma právě z tohoto důvodu.

Zebruška 12. 10. 2016 | 21:40

Na místě paní bych dala na svoje vnitřní pocity a vztah ukončila. Jak tu píšete - život se žárlivcem je k ničemu, to bude pořád jenom horší. Navíc paní sama píše, že neví, jestli má jejich manželství smysl, a tím si podle mě jasně odpovídá na otázku, jestli v manželství setrvávat. Protože mít jako jediný důvod, proč být se svým mužem, to, že se snažíme o dítě, je hodně málo. A třeba správně cítí i to, že v jiném partnerství by s početím problém mít nemusela. Když se odpoutá od vztahu, který evidentně už řadu let nefunguje nijak dobře, vyřeší si život, udělá tu důležitou změnu a začne se věnovat sama sobě, může najít vytouženou vnitřní rovnováhu a znovu začít být šťastná. A pak může přijít jiný partner a dítě a všechno jaksi "samo od sebe". Nebo taky nemusí, ale to neznamená, že by nemohla prožít i tak prima život. A nejspíš lepší, než když zůstane ve vztahu, ve kterém sama nevidí smysl. Navíc doufat, že jakékoliv partnerské problémy vyřeší příchod dítěte, je hloupost. To obvykle nejenže nic nevyřeší, ale všechno ještě zhorší. Péče o miminko a navíc první bývá pro oba rodiče tak zatěžkávací zkouškou, že pokud už předtím moc nefungovali, tak teď se jim vztah rozpadne naprosto, ale navíc bude v jejich problémech lítat dítě. Měla by zkrátka najít odvahu a udělat rázný řez životem.

farah.farah 12. 10. 2016 | 16:43

helza: přiznat si že má člověk problém je to nejtěžší obecně ne jen u žárlivců ale u čehokoliv..........je to jako když svět celý život vnímáme přes pokřivené sklíčko.tak že nám připadá normální, vždycky tak vypadal.a nejtěžší je uvědomit si to že není něco v pořádku a že je svět možná o něčem jiném a je potřeba zbavit se toho sklíčka.zkrátka uvidět že problém mám já je první krok k jeho vyřešení.....někdy můžep omoct terapie.třeba jim by mohla pomoct manželská poradna, kde by by ho zkušený terapeut motk nepřímo navést na to aby si sám přišel na to že to není OK.............v podstatě je to tak jak píšeš.pokud si člověk uvědomí že v důsledku svého chování přichází o něco čeho si cení, často mu dojde že musí udělat změnu u sebe. Někdy osvícenější povahy, jsou schopni rozpoznat sami na sobě že jednají v afektu.ale to josu většinou lidi co na sobě cíleně pracují....je to takový vtipný stav kdy si plně v té emoci nedokážeš s tím nic dělat ale většinou těsně po tom vidíš že to bylo neadekvátní a dochází tiu že tu něco nesedí a že by si s tím měla něco udělat. Ale jak už jsem napsala jinde ono změnit něco co je naprogramované léta není snadné a někdy to trvá roky..a to mluvím o lidech co se to snaží změnit cíleně.........někdy mám skoro pocit že lidi fungují tak že se v dětství poroucháme abychom pak měli celí život na to se zase opravit.;)

farah.farah 12. 10. 2016 | 16:37

helza: V rámci seminářu na které chodím i terapií které jsem sama dělala (regrese) jsem se opakovaně setkávala s tím že v naprosto drtivé většině případů je příčina v minulosti člověka. Z toho co vidím mi přijde že valná většina lidí si ani nedokáže představit jak devastujícíc účinky může mít rodina a to i v případě že je relativně na pvní pohled funkční...přebíráme po rodičích vzorce chování ne jen řekněme pozorováíním ve smyslo co dělají rodiče dělám já protože ak se to dělá, ale v dětství si také vytv áříme různé strategie přežití. Jako dospělý nám dětská trápení připadají kolikát marginální a neumíme se do nich plně vcítit ale pro dítě jsou klíčové a formují jeho psychiku. To, co považuju za největšího formovače je řekněme nedostatek lásky v dětství a nebo traumatizující zážitky v dětství. Protože dítě nejvíc touží po tom být rodiči milováno takové jaké je, pokud tomu tak není, (pokud to dítě necítíú začne si vyvíjet různé strategie ve snaze ji získat.některé dědi dokonce dokáží být nemocné jen proto aby si tak získali pozornost rodičů, která jim chybí. Ty strategie jsou samozřejmě většinou nezdravé..jako válení se v obcho´dáku na zemi a pod..a v nějaké formě si je člověk přenáší pak i do dospělosti. Navíc to programování začíná dle všeho na určité úrovni už v prenatálu.....protože už tam potomek vnímá pocity matky a toho co se děje..............znám případy kdy se v regresi lidé vraceli až do období prenatálu a velice intenzivně cítili že je matka nechce nebo že je se matka bojí že ji opustí otec a vnímali to jako své vlastní strachy které mají v přenesené podobě (strach v partnerském vztahu) do teď - tak trochu si myslím že to čemu ty říkáš genetika může být právě tohle, protože dítě na určité rovině vnímá že ho matka nechce a nebo že ho opustla...i když si to vědomě napamatuje na podvědomé úreovni je to zásek v psychice jako prase.............tak že bych se ani nedivila tomu že adoptované dítě má už od narození v sobě program "nejsem dost dobrý aby mne milovali" a pak se dík tomu začne chovat tak že tomu adoptivní rodiče nerozumí, protože mají pocit že mu dávají lásky dost........je to hodně široké téma a jak říkám hodně lidí tuhle podvědomou složku z dětství podceňuje ale čím víc se o to zajímám tím víc vidím, že právě tady je klíč téměř ke všem poruchám osobnosti či poruchám v chování.jako třeba žárlivost.Za každou agresí (žárlivost je taky forma agrese) je nějaký strach, který akorát ten člověk nechce cítit.a ten strach má někde příčinu někde vznikl.....

helza 12. 10. 2016 | 14:47

farah.farah: Možná je doma proto, že její snahu chodit do práce vnímal její muž jako snahu "čubčit" se s chlapama. A ona, v zájmu uklidnění a v naivní představě, že když mu v tomto ustoupí, tak žárlit přestane, doma nakonec zůstala. A nějak si vůbec neumím představit, jak se ji podaří prosadit opětovný nástup do práce. To bych se už docela bála domácího násilí...........................................................................................................................................Trochu odbočím a ber to jako otázku laika. Tedy " psycholika". Mám správný pocit z tvých příspěvků, že jsi zastáncem názoru, že naše chování ovlivňuje prostředí a výchova (souhlas) a že geny jsou jenom jakousi okrajivou záležitostí? S tím už tak zcela nesouhlasím a vím, že v tom, nakolik nás formuje výchova a nakolik geny, se rozcházejí i psychologové. Já to vidím i tak, že v normální rodině působí ta výchova i prostředí a geny jsou geny rodičů, takže ta výchova je vlastně na ty geny návazná. Ale pokud má dítě geny jiné, než rodičovské, pak občas vidívám, jak se, navzdory výchově, až nápadně prosazují.

helza 12. 10. 2016 | 14:14

farah.farah: Možná je háček v tom, že žárlivec si to jenom těžko přizná. I když tomu tak dobře nerozumím, říkalo se, že alkoholik, postavený před hrozbu rozvodu, se obvykle pro léčbu rozhodne. Podobně jako feťák vyhozený z domu, který dopadne na dno. I když zase nevím, zda rozhodnutí léčit se, neb mi teče do bot, je totéž, jako přiznat si, že mám problém. Ale vůbec mě nenapadá, co s žárlivcem. Toho návrhem na rozvod jenom ujistíš, že on měl pravdu a ty jsi ku va, která si chce užívat s chlapama. Připouštím ale, že je to individuální, soudit dle vlastních zkušeností neznamená dobrat se pravdy, žejo.

ivca001 12. 10. 2016 | 11:35
ruzickaa 12. 10. 2016 | 10:48

Asi takhle odešla bych okamžitě hned na začátku a ještě s takovým chorobným žárlivcem pořídit si díte no to byl fakt nápad budte ráda že se vám to nepovedlo .A nechápu proč s takovým chlapem vůbec zůstáváte ještě nejste tak stará na to najít si někoho jiného a být s ním štastná.

farah.farah 12. 10. 2016 | 09:49

helza: I žárlivost se dá léčit. Ona má docela jednoduché psychologické příčiny, ale žárlivec si stejně jako feťák musí uvědomit že problém má on a chtít ho řešit, jinak mu nikdo nepomůže. Žárlivost a majetnickost ve vztazích má velice často příčinu v dětství ..kdy se ve výchově a vztahu rodičů něco poruchalo, dítě nebylo sc hopno cítit lásku rodičů a začlo být nejisté to se zažere jako program a v dospělosti se to projeví nízkým sebevědomím ve vztazích, což někdy má za důsledek že se až přehnaně snaží lidé zavděčit a nebo toho druhého zlomit a vlastnit.je to jen jiný projev stejné příčiny. Cesta k uzdravení je dlouhá, je potřeba otevřít ty staré bolesti, kde ten strach a nejistota vznikly a vyléčit to tam, je to bolestivé a trvá to, ale řešit se to dá.

farah.farah 12. 10. 2016 | 09:45

nějak jsem z toho nerpochopila, proč paní zůstala doma a zda jí tohle vadí nebo ne. Ale z toho co čtu tak manžel je zjevně chorobný žárliverc. Žárlivost je důsledkem velice nízkého sebevědomí a závislosti na druhém. Žárlivec nemiluje pro žárlivce je partner jen zdrojem pocitu bezpečí a jistoty kteru sdám v sobě nemá. No a to že zůstala doma.....já nevím skoro mi to připadá že se mu povedlo to co chtěl odstřihnout ji od okolí a mít jí jen pro sebe pěkně ve zlaté kleci.......ale taky může být paní jen pohodlná a líná a vyhovuje jí že nemusí nic dělat a manžel všechno cvaká.......moc si neumím představit co znamená že zůstala doma a "plně se mu oddala"....když nemají děti a on je v práci tak co prohoba celou tu dobu dělá? Jaký je důvod že se z ní stala žínka domácí, či gaučový povaleč? Jinak pokud je dlouhá léta nezaměstnaná tak to po rozvodu moc snadné mít nebude, co chce dělat, čím se chce živit? Být jí v prvé řadě ukončím domácí nečínnost a jdu pracovat a začnu žít, ať už vdaná nebo rozvedená. Když se dostane mezi lidi a vypadne ze svého stereotypu tak by se jí mohly trochu utřídit myšlenky a přijít na to co opravdu chce. Je jasné že paní sama o sobě taky není moc spjatá s realitou když se snaží o dítě s někým s kým má nefunkční vztah. Možná by stálo za to pochopit že to dítě k vám prostě nechce.

helza 12. 10. 2016 | 09:30

Manipulátorem. Holky, píšu jen jednou rukou a blbě vidím, takže mi občas ujede kopa překlepů, buďte trpělivé a berte mé příspěvky tak trochu jako hádanky :)))

helza 12. 10. 2016 | 09:27

Nevím, ale ty články jsou čím dál tím šílenější. Rozebírala to s kamarádkami a mámou, teď se radí s Dámou, ale odbornou poradnu, navštívit, přečíst si něco z psychologie, když je doma a do práce nechodí, ji nenapadlo? Vyslechla by, nebo dočetla by se totiž, že se žárlivcem, navíc manipukátorem, se žít v žádném případě nedá a pryč od něj. Podobně, jako s feťákem, nebo alkoholikem, což se ale na rozdíl s tou žárlivostí dá někdy léčit. To by ale v dnešní době myslím absolventka ZŠ, natož VŠ, vědět měla. A dítě? Já takového žárlivce, mého ex měla. Děti neskutečně miloval, ale běda, když jsem se věnovala dětem, místo jemu, běda, když jej děti na okamžik nevnímaly jako středobod světa. Běda, když ty děti chtěly rušit svými projevy, když natřásal své peří. Rychle jsem od něj i s dětmi utekla. Tady není jiné řešení. Ale nebude to lehké, udělá z vás toho nejhoršího člověka pod sluncem.

Rambíša 12. 10. 2016 | 09:21

Příklad podivného vztahu....Nevím,proč si Hana myslela,že musí mít dítě za každou cenu.S takovýmhle cvokem bych nechtěla mít ani rybičky v akváriu! Už dávno měla od žárlivce odejít,může být ráda!!! že nebudou spolu mít po rozvodu nic společného.Ještě může stihnout jiný vztah,a snad i dítě,jen si nesmí myslet,že samo dítě vyřeší všechny problémy ,které nastanou.

lebahu 12. 10. 2016 | 08:45

Syda1949: No protože by tam mohli být MUŽI a to on by nesnesl... tak se do toho nechala vmanipulovat, aby měla doma klid.

Syda1949 12. 10. 2016 | 08:35

Odejít měla už na začátku a ne se dostat do absolutní závislosti. Trochu nechápu proč vlastně přestala chodit do práce, když žádné dítě nemá.

Mata69 12. 10. 2016 | 07:47

No to je nápad! Žárlivec až na půdu a tak si s ním pořídit dítě, aby se vztah "slepil". To dítě má kliku, že se vůbec zatím nenarodilo. Co by to mělo za rodinu? Máma vynervená z žárlivého táty, sedící doma na zadku, aby nedejbože neoslňovala chlapy na ulici. Proč s ním proboha ještě zůstáváte??? A proč se snažíte s ním mít dítě??? Fakt nerozum.

Elynor 12. 10. 2016 | 07:35

No, však taky nežijete. Shrnuto - už po několika měsících po svatbě se manžel projevil jako chorobný žárlivec a manipulátor, dneska, po 12 letech, nechodíte do práce, jste na něm plně závislá, a chtěla byste dítě. Buďte ráda, že se to dosud nepodařilo, a utečte co nejrychleji a co nejdál, začněte žít svůj vlastní život. Nejvyšší čas se vzpamatovat.

Přečtěte si také

Horoskopy

V životě jste spíše pesimisté a moc dobře víte, že si musíte všechno vybojovat. Stáhněte se do ústraní…

Nejčtenější články

Doporučujeme