O tom být matkou sní většina žen, řada však svoji roli nezvládne. Helena ví, jaké to je, když se člověka vzdá vlastní maminka…
Narodila jsem se, když mámě bylo dvaadvacet let. Tehdy otěhotněla s klukem, s nímž víc pila, než chodila. Dlouho váhala, jestli si mě nechá, až nakonec prošvihla čas, kdy mohla jít na interrupci. Celá rodina trnula, jestli mě vůbec donosí, po mém narození se strachovali, jestli se na mně její pití neblaze nepodepsalo.
Máma prý ode mě poprvé utekla druhý den po porodu, prostě se vypařila z porodnice. Domů si mě tak nesla babička, která hned rozjela akci, abych jí mohla být svěřena do péče. Měla jsem to štěstí, že jsem nic z toho nevnímala.
Jiřina Sivcová
12. července 2022
Babička byla skvělá, moje první vzpomínka na dětství je, jak spolu pečeme koláče a babička u toho zpívá. Bylo nám spolu opravdu fajn. Byla už pár let vdovou, takže se upnula na mě. Prý si vnitřně nastavila, že mě musí jednou dovést k oltáři, a to bylo jejím hnacím motorem.
I přestože postupně začala trpět docela zásadními zdravotními potížemi. Ale já ji prý vždy držela nad vodou. Babičce jsem říkala mami, takže jsem tu svoji vlastně nepostrádala.
Martina Šebestová
10. července 2022
Když mi bylo asi sedm let, babička mi celou situaci citlivě odvyprávěla. Vzpomínám si, že jsem to brala jako jednu z pohádek s dobrým koncem. O mámě mluvila jako o ženě, která má sama se sebou hodně problémů a prostě by se o mě nezvládla správně postarat. A že mám ji, ať se mi bude dít cokoli.
Vlastně mě bavilo se o mámě dozvídat postupně stále víc věcí – jaká byla, co měla ráda, ač ona sama nám o sobě nedávala roky vědět. V patnácti letech mě ovládl pocit, že udělala něco opravdu neomluvitelného. Najednou jsem nemohla pochopit, jak se mě mohla takhle vzdát. Mohly jsme si spolu užívat, blbnout.
Martina Šebestová
5. července 2022
Jednou babičce naše sousedka vyprávěla, že moji mámu potkala… A prý to nebyl vůbec hezký pohled. V roztrhaném špinavém oblečení s kalným pohledem trávila odpoledne na lavičce u pražského Hlavního nádraží. Sousedka ji prý zkusila oslovit, ale matka se na ni jen sprostě obořila.
Moje veškeré iluze vzaly v ten okamžik za své. Snažila jsem se a snažím na mámu zapomenout, trpělivě si opakovaně nahlas říkám, že bych se s ní jen trápila… Hlavní je, že mám svoji milovanou babičku.