HELENA (36): Bývala jsem nymfa, teď nenávidím sex. Může za to covid-19?

13. 5. 2021
HELENA (36): Bývala jsem nymfa, teď nenávidím sex. Může za to covid-19?
V sexu byla experimentátorka, nic jí nebylo cizí. Byla snem každého chlapa. Dnes ale nemůže sex vidět ani v televizi. Helena je přesvědčená, že chuť k milování a erotice jí vzal prodělaný koronavirus.

Sex jsem milovala od doby, kdy jsem poprvé masturbovala. Tajně jsem se doma dívala na tátovo porno na videu, když brácha přitáhl domů porno časopis a já ho našla, „posloužil“ i mně. Byla doba, kdy jsem byla dost promiskuitní, asi tak kolem dvaceti, ale dělala jsem to vlastně jen proto, že mě bavilo chlapy kosit a provokovat.

Měla byste mít sex na prvním rande? Podívejte se na video:

Měla jsem kolem okruh kamarádek, které mi záviděly vaginální orgasmus, ani jedna z nich totiž nikdy žádný nezažila, uspokojení měly jen drážděním klitorisu.

Líbili se mi starší chlapi, protože ti už měli zkušenosti. A tak je to dodnes, i když pár „zajíčků“ jsem taky měla. Největší experiment jsem si užila v Řecku, kde jsme byly na dovolené s kámoškou. Seznámily jsme se tam se dvěma Řeky, jeden z nich vypadal jako kopie Jamese Deana, druhý byl jeho pravý opak. Černovlasý, kudrnatý a s velkým nosem. Ale i on měl něco do sebe.

Dnes, když nad tím přemýšlím, musím uznat, že jsme byly dost odvážné. No, když to shrnu, spala jsem s oběma. Bavila mě ta živočišnost a svým způsobem ujetost – spát s krasavcem i s fyzicky absolutně neatraktivním. Doplnil ho pak ještě další Řek, asi padesátník, který byl ubytovaný v apartmánu naproti a který vypadal skvěle. Hrátky v moři sice nebyly nic moc, ale oddávat se sexu za bílého dne v moři kousek od pláže plné lidí, to byl velký adrenalin a výzva.

Kdysi jsme s kámoškou počítaly, kolik jsme měly mužů a já napočítala číslo 34, ale jsem přesvědčená, že jsem na někoho určitě zapomněla. Ano, není to asi moc lichotivé, ale mě prostě sex strašně bavil. Své partnery jsem nutila dívat se na porno, naopak, když mi někdo řekl, že porno nesleduje, připadal mi dost divný.

Před necelým půlrokem jsem prodělala slabší covid. Přišla jsem o chuť i čich, ale jinak mi nebylo vůbec nic. Pak se tedy přidala únava, ale s tou mám kvůli chudokrevnosti problémy téměř odmala. Jenže když mi po třech měsících po covidu řekl můj tehdejší přítel, že už by teda jako docela rád sex, že snad už nemocná nejsem, pochopila jsem, že se něco stalo.

Já, a neměla tři měsíce sex? Ani jsem nemasturbovala? Kde byla moje každodenní chuť? Ten den jsem se hodila do gala, nalíčila se, oblíkla do sexy prádla a čekala, až se vrátí přítel domů. Ta příprava se mnou ale nic neudělala, a tak jsem si čekání na přítele krátila pouštěním porna. Jenže se mnou nehnulo ani to! Tupě jsem zírala na kopulující pár, jako bych sledovala počasí. Otevřela jsem si víno, že se uvolním, jenže to taky nezabralo.

 Když přišel můj milý večer domů, sice ho čekala frajerka v prádýlku a s dokonalým make-upem, ale totálně bez šťávy. Spala jsem s ním vyloženě z povinnosti, ani orgasmu jsem nebyla schopná. A to trvá v podstatě dodnes. S přítelem jsem se na můj popud rozešla. Nechtěla jsem dělat v posteli divadlo, ale kdyby jen to.

Sex se mi prostě zhnusil. Známá mi říkala, že to může být způsobeno hormonální změnou, ale já nevím. Přechod se neblíží, nikdy jsem s hormony problémy neměla. Zkoušela jsem někoho najít na seznamce, ale většinou skončily všechny pokusy o sex po síti ještě před tím, než došlo na erotickou konverzaci.

S jedním klukem to bylo docela fajn, cítila jsem, že mu nejde jen o sex a psali jsme si docela dlouho, ale když jsem si představila, že bych mu měla poslat nějakou svou fotku, kterou by hodnotil a třeba na ni něco napsal, udělalo se mi zle. Párkrát jsem se pokoušela masturbovat, ale nestálo to za nic.

Je to dost strašné, v necelých čtyřiceti prožívat takové pocity, dost mi teď chybí mužské objetí, ale bude mě chtít nějaký chlap jenom objímat? Nechci nikomu vysvětlovat, proč nemám chuť se milovat. Ani já neznám odpověď. Ségra říká, ať jdu k psychologovi. Možná ji poslechnu. Ale možná že taky už teď vím, co mi řekne. Ať to zkouším pomalu, vytrvale. Jenže to je právě to, co se mi příčí.

Marně hledám ten svůj apetit pokaždé, když vidím někde na ulici nějakého hezkého chlapa. Marně v sobě hledám chuť flirtovat nebo svádět očima. Není nic. Ani známka sebemenší touhy. Uklidňuju se ještě tím, že chuť a čich se mi po covidu vrátily. A že se tak stane i se sexem. A pokud ne? Tak to si radši ani nechci představit.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

V poslední době moc rádi čtete, ale neměli byste jen ležet s knížkou v ruce. Čtení je jistě příjemné a povznášející, ale k vám se hodí i jiné aktivity. Musíte si je ovšem vymyslet sami,…