Helena je se svým manželem spokojená, po celou dobu trvání jejich vztahu tu ale vždy byl někdo třetí. Je to manželova nejlepší kamarádka, která s ním možná má postranní úmysly…
S manželem Mirkem máme dvacet let celkem slušně fungující manželství. Občas se samozřejmě pohádáme, byla i jedna větší krize, ale nic nebylo tak vážné, abych někdy přemýšlela o rozchodu. Vychovali jsme spolu dvě skvělé děti, na které můžeme být pyšní. I když jsme spolu už tak dlouho, stále spolu rádi trávíme volný čas, dokážeme si ale dát i dostatek prostoru. Takhle to zní téměř idylicky, ale věřte, že realita tak růžová vlastně není. Má totiž jeden velký trn. A tím je manželova nejlepší kamarádka Denisa.
Ano, čtete správně. Nejlepší kamarádka. Také se vám to zdá přinejmenším nezvyklé? Spousta lidí na přátelství mezi mužem a ženou nevěří a já jsem jedním z nich. Myslím si, že když spolu dvě odlišná pohlaví tráví tolik volného času, pod povrchem stále doutná jiskra, která jen čeká na okamžik, kdy bude moct zažehnout. A i když nejsem přehnaně žárlivá, v případě mého manžela a jeho nejlepší kamarádky přesně tuto jiskru cítím a nikdo mi to nevymluví.
Mirek a Denisa se znají prakticky od narození. Narodili se totiž několik dní po sobě a jejich matky se spolu poznaly v porodnici. Padly si do noty stejně jako jejich manželé a od té doby spolu obě rodiny trávily spoustu času. Mirek s Denisou spolu chodili do školky, na základku i na střední školu, jezdili spolu na tábory a na dovolené, trávili spolu zimní i jarní prázdniny. Mirek tvrdí, že byli jako brácha a ségra skoro celý svůj život, ale kdo ví? Když se Mirek dostal po maturitě na vysokou do Brna, Denisa v rodném městečku dlouho nevydržela. Po pár měsících se za ním přistěhovala a začala pracovat jako servírka. Dokonce spolu i několik let bydleli!
S Mirkem jsme spolu začali chodit v době, kdy měl dva roky po vysoké a už pracoval. Denisa měla v té době přítele, takže ačkoliv mi Mirek řekl, že jde o jeho nejlepší kamarádku, nedělala jsem si z toho zpočátku těžkou hlavu. Její vztah – jako ostatně všechny v jejím životě – ale netrval dlouho a ona se chodila Mirkovi vyplakat na rameno. I po truchlícím období s námi trávila poměrně dost času, ale chovala se ke mně přátelsky, takže mi to zas tak nevadilo. Ze začátku.
Čím déle jsme ale spolu s Mirkem byli, tím mi bylo podezřelejší, že jsou si tak blízcí. Pořád jsem na Mirka tlačila, ať mi řekne, jak to mezi sebou doopravdy mají, až nakonec přiznal, že před několika lety se spolu po nějakém mejdanu vyspali. Tvrdil ale, že on se tím definitivně ujistil, že mezi nimi nemůže být víc než jen přátelství. To bylo sice fajn, ale neměla jsem ten pocit z Denisy. Nechtěla jsem však, aby si Mirek myslel, že mu nevěřím, a tak jsem se snažila to neřešit.
Po nějaké době jsme se s Mirkem rozhodli, že se vezmeme. Denisa, která v té době střídala chlapy jak ponožky a o žádného pořádného nezavadila, se radovala s námi a na svatbě šla samozřejmě Mirkovi za svědka. Následujících několik let mi vlastně nevadila, měla jsem spoustu starostí s dětmi a poté s návratem do práce, navíc se osvědčila jako super teta, která často a ráda hlídala, takže jsem za ni spíš byla vděčná. Jenže čím byly děti starší, tím víc bylo jasné, že se Denisa těch svých nedočká. Pořád pracovala jako servírka a nebyla schopná navázat dlouhotrvající vztah. A čím dál víc vyhledávala společnost Mirka, který byl zřejmě její jediný opravdový přítel.
V poslední době mi to ale už přerůstá přes hlavu. Ačkoliv Mirkovi věřím, že s ní nic nemá, myslím, že ona jen čeká na příležitost, které by využila. Jsme ženy, na tohle přece máme šestý smysl! Nechci být paranoidní, ale myslím si, že se Denise ve vztazích a v životě nedaří především proto, že je tak fixovaná na mého manžela. A děsí mě to tím víc, čím víc s ní on tráví času. Jenže neznám cestu, jak z toho ven…
