Vánoce jsou za dveřmi a všichni si lámeme hlavu s tím, čím potěšíme své nejbližší. Bohužel, ne všichni máme takové finanční rezervy, abychom mohli koupit dárky podle svého gusta. A tak se můžeme setkat se dvěma přístupy: Jedni lidé pokrčí rameny, a řeknou si, že Vánoce nejsou o materiální stránce věci, důležitá je především pohoda, a s klidným svědomím koupí dárek za pár korun. Druhá skupina lidí se nechce smířit s tím, že by neměla spatřit rozzářené oči pod stromečkem, a pro vysněné dárky je schopna se i zadlužit. Jako Helena (35), která nám svůj dramatický příběh svěřila.
Helena: Zachránil mě přítel
„Svůj příběh jsem se rozhodla zveřejnit, aby aspoň jednoho jediného človíčka varovala před neuváženým braním půjček na Vánoce. Nemusel by totiž dopadnout tak dobře, jako já,“ začíná Helena své vyprávění.
„Už si nepamatuju, kdy jsem si vzala první kartu. Byla to taková ta klasická, s bezúročným obdobím na 45 dní. Jenže mi nikdo neřekl, a ve smlouvě to asi bylo dostatečně miniaturním písmem, že výběry z bankomatů jsou úročeny od prvního okamžiku. Splácela jsem „jenom“ osm stovek měsíčně, což samo o sobě není kdoví jak velká částka. Jenom si nesmíte uvědomit, že přes polovina té částky umořuje ´úroky, a dluh tím pádem neklesá o osm set, ale stěží o čtyři sta…“
Soukolí se ale točilo dál, rok pokračoval a přiblížily se Vánoce. Helena, jako každý další člověk, chtěla udělat radost svým blízkým. „Vážně se mě neptejte, kde končila moje výplata z knihovny, na to, že jsem brala v tu dobu 12 tisíc, jsem nedokázala ušetřit vůbec nic. Dneska to nechápu, ale tehdy jsem měla pocit, že bez půjčky nemám šanci udělat Vánoce,“ vrtí hlavou nechápavě.
Nakonec to dopadlo dvěma dalšími kartami. Ano, Vánoce byly krásné, ale… ne nadarmo se říká, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
Tak dlouho se chodí s kartami pro půjčky, až….
„V červenci roku 2004 jsem doma tak nešikovně uklouzla, že jsem si zlomila koleno těsně pod kloubem. Byla z toho operace, šroub v noze, no prostě pracovní neschopnost v délce tři a půl měsíce. A časovaná bomba začala tikat…,“ vzpomíná smutně Helena.
Neschopenka samozřejmě nebyla v takové výši, jako klasický plat, a tak se začalo nedostávat peněz na splátky. Všechno bylo jakž takž, splátky jsem posílala, ale jedna společnost měla asi přísněji nastavená měřítka, a když jsem se podruhé zpozdila s platbou, volali domů. Tam to vzal partner, který jim nejprve vysvětloval, že musí jít o omyl. Pak se ale podíval do desek a šly na něj mrákoty.
Viděl tam totiž smlouvy od všech karet. Čekalo mě hodně perné vysvětlování, že jsem ty peníze nepoužila na nic ilegálního. Bylo to hodně, hodně nepříjemné, ale ve finále nás to nerozdělilo. Zabavil mi karty, rozstříhal je na miniaturní kousíčky, a zadal příkazy na splátky. To mě zachránilo. Dneska nechci na účtu ani kontokorent, nic, co by mě mohlo lákat. Nebýt Honzy, nechci domýšlet, jak by to celé dopadlo. Když se to posčítalo, všechno se vyšplhalo do stěží uvěřitelných pětašedesáti tisíc, které vlastně netuším, kde zmizely….“
Na co si dávat pozor?
Helena varuje všechny: „Ony to ty společnosti mají sakra dobře vymyšlené. Úroky píší v sazbě za měsíc- takže si 2,5 % vynásobte dvanácti měsíci, a hned jste na úrocích 30%… Navíc, lákají lidi na bezúročné splátkové období, ale nikde nepíší, že se to vztahuje jen na platby obchodníkům, nebo na převod hotovosti na účet. Běda tomu, kdo by si vybral peníze z bankomatu, tam bezúročné období neplatí a úrok se počítá okamžitě. Takhle jsem si párkrát pěkně naběhla.“
Další rada zní, čtěte pečlivě smlouvu, zvláště pokud obsahuje rozhodčí doložku – ta prakticky řeší jakýkoliv možný problém ve prospěch věřitele. A to občas stačí se opozdit se splátkou o jeden jediný den, a už naskakují tučné pokuty. A běda, třikrát běda, pokud byste nezaplatili vícekrát. To se úvěr takzvaně „zpoplatní“ – že nevíte, co si pod tím představit? Zkrátka a moudře, úvěrová společnost odprodá pohledávku vůči vám třetí firmě, a ta se pak nerozpakuje ji vymáhat po vás.
Stejnou zkušeností prošla i Valérie (30): „U jedné společnosti se mi nezaplatila první splátka včas, neuvědomila jsem si to, další platby už chodily spořádaně, ale vlastně jsem pořád byla jednu platbu ve skluzu. O to větší šok jsem zažila, když mi přišlo oznámení – zaplaťte do tří dnů sedmdesát tisíc. Co na tom, že dva dny z toho byl víkend, nezájem.
Nezafungovat tehdy Aleš, můj tehdejší přítel a nynější manžel, nevím, jak by to dopadlo. Celou tu anabázi vzal na sebe, sám si vzal obratem půjčku, dluh uhradil a pak jsme dobře dva roky spláceli tohle všechno. V tu dobu jsme naštěstí ještě nebyli manželé, takže nás neposuzovali společně. Přesto tahle zkušenost ještě jednou vystrčila růžky, a to samozřejmě ve chvíli, kdy se to nejméně hodilo….,“ vzpomíná.
Problém s hypotékou
Zkušenost, kterou nám Valérie popsala, se stala koncem roku 2004. Zdárně se vyřešila, Valérie se vdala, a začali s manželem řešit větší bydlení. A tím pádem logicky i hypotéku. A zde nastal problém: Úřednice nám volala, že máme záznam v Solusu. Šíleně jsem se vyděsila, že můj dřívější poklesek zhatí naše plány na větší bydlení a vlastně i rodinu. Jediné, co asi rozhodlo, že hlavním žadatelem o hypotéku byl manžel, navíc v tu dobu v mateřské bance, a on měl platební morálku na jedničku s hvězdičkou. Takže jsme hypotéku nakonec získali, ale řeknu vám, že mě tahle zkušenost natolik vyléčila, že dnes nechci ani kontokorent na účtě,“ uzavírá své povídání Valérie.
Vánoce nejsou důvod k půjčce
Zeptala jsem se obou dam, zda by doporučily půjčku kvůli dárkům. Jejich reakci jsem vzhledem k jejich vyprávění i předpokládala, přesto vás o ně neošidím.
„V žádném případě. To jen dnešní doba udělala z Vánoc svátky konzumu, spousty dárků a přecpávání se, takže v lednu mají všichni vyluxované účty, v horším případě zaseknuté sekery na několik let dopředu, a žlučníkové záchvaty. Vím, že se těžko odolává dětským prosebným očím, ale zkuste odolat. Pokud dítko dyndá třeba Lego, zkuste hledat třeba na Aukru nebo speciálních maminkovských serverech, které, ač v názvu mají slovo bazar, prodávají i nové zboží za lepší ceny,“ radí Helena.
Helena své vyprávění uzavírá důrazným apelem na všechny: „Kašlete na luxusní dárky k Vánocům. Důležitější je pohoda, klid, dárky sice menší, ale nezadělat si na mnohaleté problémy. Za to to vážně nestojí. Navíc – vyřešíte tím jedny Vánoce, a co těch dalších x, kdy budete splácet jako mourovatí a nebudete si moci půjčit?,“ pokládá Helena závěrečnou řečnickou otázku.
„Půjčovat si na Vánoce? Ani omylem. Ano, svádí to, ale člověk si musí uvědomit, že to je šíleně krátkozraké řešení. Navíc, pokud si půjčíte na Vánoce 2013, a splátky si rozložíte na několik let, z čeho budete kupovat dárky v letech splácení? Budete řetězit půjčky? Tím nastoupíte na tobogán, který končí ve splátkovém pekle a spasí vás jen osobní bankrot,“ uzavírá Valérie.
