Herečka Hana Vágnerová: Měla jsem ježka, odstáté uši a běhala po sídlišti Chodov

Herečka Hana Vágnerová: Měla jsem ježka, odstáté uši a běhala po sídlišti Chodov

Sdružení Mamma HELP ve spolupráci s časopisem Moje psychologie pořádá kampaň Lavičky, která podporuje ženy postižené rakovinou prsu. Do projektu se rozhodla zapojit i herečka Hana Vágnerová.

Vystudovala gymnázium, v devatenácti letech udělala přijímačky na Vysokou školu ekonomickou v Praze a DAMU. Jako herečka debutovala v roce 2003 ve studentském krátkometrážním filmu SEANCE FICTION. Zahrála si v pohádce Jiřího Stracha Probuzená skála. Její první velká role přišla v seriálu On je žena!, kde ztvárnila jednu z hlavních rolí. Dále jste ji mohli vidět v Expozituře, Vyprávěj, Kriminálce Anděl, Vraždách v kruhu a mnoha převážně televizních filmech.

Klepněte pro větší obrázek

Nedají se studovat dva rozdílnější obory, než je ekonomie a DAMU. Proč jste si vybrala takový „mužský“ obor a pak přesedlala k divadlu?

Na střední škole mě bavila matika, navíc se oba moji rodiče zabývali matematikou a fyzikou. Šlo mi to a chtěla jsem si nechat zadní vrátka. Když jsem se dostala na DAMU, nevěděla jsem přesně, co mě čeká. Studovala jsem obojí a srdce vyhrálo. Přestala jsem řešit, co by bylo správné, a poslechla jsem intuici.

Bylo herectví vaším dětským snem?

Bylo. A splnila jsem si ho. Jsem za to ráda.

Byla jste parádivá holčička, co si hraje na princezny?

Jasně, že jsme si se ségrou hrávaly na princezny, ale já jsem byla spíš taková ta holka – kluk. Měla jsem ježka, odstáté uši, běhala jsem po sídlišti na Chodově. Měla jsem věčně rozbitá kolena a špinavé oblečení. Moje sestra byla opravdu princezna – vždycky čisťoučká a upravená, hrála si s panenkama. Já stavěla spíš lego. Dodneška nejsem typ, co by miloval módu. Spíš jsem pořád v teniskách připravená k běhu. Sukni nebo šaty oblékám jen výjimečně na speciální příležitosti.

Nemáte ani nějakou ženskou sběratelskou „úchylku“ – boty, šperky, spodní prádlo?

Já mám ráda tenisky, speciálně Conversky. Těch mám několik. Jsou pohodlný, hezký a nosil je Kurt Cobain.

Jak moc je pro herečku důležitý vzhled?

Je důležitý. Pokud se chcete živit herectvím, nemůžete se nato vykašlat úplně. Starám se o fyzickou kondici. Když jste na tom špatně fyzicky, špatně se vám i hraje. Jak vypadáte, takové role dostáváte.

Herectví je o rolích, postavách, o tom být každou chvíli někým jiným. Hrají se vám dobře spíš romantické role nebo naopak ty záporné?

Důležitý je scénář. Jsem divná holka, co má v sobě kombinaci drsnosti a citlivosti, rozhodně ne romantičnosti. Mám infantilní energii. Baví mě hrát něco takového.

Co všechno jste schopná kvůli roli udělat?

Když se objeví dobrý scénář, udělám v podstatě všecko.

Klepněte pro větší obrázek

Musela jste někdy třeba úplně změnit vzhled?

Nikdy žádnou příliš radikální změnu, třeba že bych musela hodně přibrat, nebo naopak zhubnout, po mně zatím nikdo nechtěl. Měnila jsem barvu vlasů, ve Vyprávěj nás „zestařovali“, lepili nám latexové masky na obličej, to nebylo zrovna lichotivé.

Jak moc se o sebe staráte?

Dřív jsem na to kašlala, teď se starám. Dávám si pozor, abych používala kvalitní kosmetiku, make-up, kvalitní šampóny. Na kosmetiku nechodím, ale vždycky se večer odlíčím. To je dobrá rada starších a já ji poslouchám.

Proč jste se rozhodla angažovat v kampani proti rakovině prsu?

Mám blízkého člověka, který byl touto nemocí postižený, a vím, že dělat osvětu je důležité. Když člověk pomoct může, tak prostě pomoct musí.

  • Časopis Moje psychologie je již druhým rokem partnerem projektu Lavičky sdružení Mamma HELP. Kampaň je zaměřená na pomoc ženám, které se potýkají nebo potýkaly s rakovinou prsu. Několik známých českých osobností se rozhodlo akci podpořit. Jejich úkolem bylo, aby na bílou dřevěnou lavičku napsali nebo namalovali osobní láskyplný vzkaz pro všechny ženy, které byly nemocí nějakým způsobem zasaženy.

Video z focení Laviček najdete zde:

zdroj: youtube.com

Doporučujeme

Články odjinud