Herečka Jitka Schneiderová: Můj ráj je u Vranovské přehrady

Herečka Jitka Schneiderová: Můj ráj je u Vranovské přehrady

Herečka Jitka Schneiderová si léto nejraději užívá na přehradě u Vranova nad Dyjí, kde trávila prázdniny i v době svého dětství. Kromě toho účinkuje v projektu Léto hereckých osobností na pražském Vyšehradě a také - a to nejen v létě -aktivně podporuje kampaň Hledáme rodiče.

Co obnáší být patronkou této kampaně?

V podstatě to jsou maličkosti a jsem ráda, že můžu pomoci něčemu tak prospěšnému, jako je pěstounství dětí, které by jinak musely žít v domovech a ústavech. Iniciátorem kampaně je Nadační fond J&T. Jde o to, že pěstounů je u nás stále nedostatek, což je dáno i tím, že lidé o této formě pomoci nemají dostatek informací. Přitom věřím, že je spousta žen, které by ještě rády někomu daly svou lásku. Myšlenku pěstounství šířím i ve svém okolí a zajímám se o to. Občas se mi stáhne srdce, je mi úzko a řeknu si, že bych do toho také měla jít, alespoň do té přechodné pěstounské péče. Je totiž možné si vzít dítě do péče třeba jen na půl roku nebo na rok, než se například vyřeší situace v jeho rodině. Pěstounem může být v podstatě každý - nejen ten, kdo žije v sezdaném svazku. Je důležité snažit se o úpravu legislativy, aby co nejvíce dětí bylo vychováno v rodinách, protože v Evropě jsme zatím zemí s největším počtem dětí umístěných v domovech a ústavech. Celkem jich je asi 8 tisíc. Také je nutné připomenout, že pěstounství není adopce.

Máte devítiletou dceru Sofi i Annu. Také to s ní sdílíte?

Povídáme si o tom, že jsou děti nebo lidé, kteří potřebují pomoci. Kdybych někdy uvažovala o pěstounství, určitě bychom se o tom musely především domluvit spolu. Je to závažný krok a je důležité, aby k tomu každý přistupoval zodpovědně. Především jde o službu a pomoc, přestože pěstouni dostávají i jakýsi plat. Pro dítě však musejí být k dispozici 24 hodin denně. Prioritou je, aby dítě vyrůstalo v lásce.

Jak trávíte léto?

V podstatě stejně jako každá jiná rodina. Každý rok hraji na Vyšehradě, kde se koná Léto hereckých osobností, vždy to obnáší několik představení. Volné dny trávím s rodinou především na jižní Moravě, odkud pocházím. U Vranovské přehrady máme chatu, kde můžeme být kdykoli, a to nejen s babičkou, ale také tam rádi podnikáme výlety s přáteli. Je to taková česká klasika, ale pro nás to je ráj. Miluji to. Někdy se v létě také namane pár dní u moře a to je také fajn. Nebo Sofi nka jede s kamarády na různá soustředění. Léto by mělo být pestré a u nás to tak je. Po prázdninách mě kromě jiného zase čeká muzikál Mýdlový princ, kde hraji učitelku a matku dvou dětí Zuzanu. Premiéru jsme měli na jaře a těší mě, že ohlasy jsou moc hezké.

Co pro vás znamená žít zdravě?

Především být sám se sebou v souladu a netlačit se do žádných extrémů. Když se člověk zklidní a chvíli sám sebe vnímá, ví přesně, co by měl a neměl dělat, protože se už zná po všech stránkách. A také je to hodně o jídle. Myslím si, že podle toho, co do sebe člověk dá, pak i vypadá. Osobně jídlo miluji, ale zároveň dbám na to, co jím. Nevěřím však, že nás zachrání biopotraviny, a zdravé stravování je pro mě hlavně o rovnováze. Navíc jsem přesvědčená o tom, že každému tělu dělá dobře něco jiného. Každý by se tedy měl spíš starat sám o sebe než radit ostatním. Rovněž si myslím, že je důležité mít ve svém okolí lidi, kteří nám přinášejí něco pozitivního, nikoli naopak. Můj recept na zdravý životní styl tedy není žádná věda, ale je to takový přístup k životu, kdy člověk není v křeči.

Věnujete se v létě také sportům?

Sportuji spíš nárazově. Když se mi chce, jdu si zacvičit nebo zaběhat a dost se pohybuji i na jevišti, což je také energetický výdej. A někdy mám ráda nedělat vůbec nic, někam si zalézt a třeba si jen číst nebo poslouchat muziku. Prostě relaxovat a neříkat si, že je špatně, když právě nic nedělám. Doba je totiž jinak až moc uspěchaná.

To je váš návod, jak zvládat stres?

Stres a tlak na nás se stále zvyšují, a to nejen v pracovní sféře, ale i v technologiích. Jsme zahlceni po všech stránkách, a tak občas musím sama sobě říct, že něco opravdu nemusím a že vůbec nevadí, když nebudu týden u počítače nebo na dva dny vypnu telefon. Nic se nestane, to je jenom naše iluze. Je dobré si takové odstřižení naordinovat. Samozřejmě se nám líbí být stále v kontaktu s druhými, protože máme pocit, že nejsme sami, ale vlastně to je berlička a bludný kruh. Na naší chatě není ani Wi-Fi a signál se tam chytá velmi špatně, takže když člověk chce, je opravdu nedostižný. Vždycky mě překvapí, jak je to báječné, i když pak zase popadnu telefon a běžím na kopec, aby mi signál naskočil. Člověk se musí mít rád a to mimo jiné znamená vědět, že mu nic neuteče a že všechno je správně tak, jak je, přestože si myslíme, že teď máme špatné období a nedaří se nám. Je těžké se v tu chvíli na to podívat z nadhledu, protože jsme jenom lidi, ale zpětně si pak většinou řekneme, že to bylo dobře, protože jsme se hodně dozvěděli, a to především sami o sobě.

Pracujete v létě na zahrádce?

Nejsem zahradní typ. Pro mě k létu patří spíš návštěva vinných sklepů, voda a kamarádi, prostě degustace vína, opékání masa a tak. Nic zvláštního. Léto mám ráda a přeji všem čtenářům, ať si ho užijí ve zdraví a hlavně v pohodě.

Bezplatná informační linka kampaně Hledáme rodiče a pro zájemce o pěstounství je 800 888 245.

Článek vyšel v časopise Moje Zdraví

autor: Věra Keilová

Doporučujeme

Články odjinud