Ačkoliv se nedají závěry japonského ministerstva zdravotnictví zcela aplikovat na evropské poměry, jsou bezesporu zajímavé. Podle jejich studií totiž hubení japonští muži trpí až o třicet procent častěji rakovinou než jejich silnější vrstevníci.
Japonští vědci zkoumali na devadesát tisíc osob v jedenáctiletém intervalu, přičemž byl brán zřetel také na BMI index, bydliště, kuřácké zvyky a konzumaci alkoholu.
Muži byli rozděleni do několika skupin podle jejich BMI indexu, který udává poměr výšky a váhy, z něhož se vyvozuje, zda je dotyčná osoba podvyživená, ve správné kondici nebo s nadváhou.
Ve skupině mužů v nejlepší kondici v rozmezí 19 až 20,9 BMI se vyskytlo o čtrnáct procent více případů rakoviny než ve skupině mužů s BMI 23 až 24,9. Nejhůře dopadli doslova vyzáblí jedinci s BMI 14 až 18,9, u nichž se vyskytla rakovina o devětadvacet procent častěji než u ostatních mužů. Aby však byly výsledky zcela vyčerpávající, je nutno dodat, že u otylých mužů s BMI 30 až 39,9 se vyskytlo o dvaadvacet procent víc případů rakoviny než u mužů s BMI 23 až 24,9.
Zajímavé na japonské studii je také skutečnost, že ačkoli byly signifikantní rozdíly u mužů, mezi ženami toto pravidlo o zvýšeném riziku rakoviny u hubených jedinců vůbec neplatilo.
Světová zdravotnická organizace měří BMI tak, že vydělí váhu člověka v kilogramech druhou mocninou jeho výšky v metrech. Výslednou hodnotu zařadí do skupiny podle tabulky. (Plus)