Stres–jídlo–stres–jídlo–stres… To je nejčastější případ, s nímž se odborníci setkávají. Dlouhodobé psychické vypětí vyvolává únavu a tělo instinktivně vyžaduje kompenzaci – dožaduje se příjmu energie. Pokud ji průběžně doplňujete jídlem, dochází časem k nerovnoměrnosti mezi jejím příjmem a výdejem. Negativní emoce, které vás vyvedou z rovnováhy, jsou obvyklým spouštěčem tohoto bludného kruhu, obezita pak vede k rozladěné psychice, a tím se kruh uzavírá.
Pokud z toho chcete ven, začněte tím, že si vytvoříte řád. Bez toho se nikam neposunete. Nastavte si pevný stravovací režim a hýbejte se. Vyberte si pravidelný pohyb, který vás bude bavit. Jednoduše řečeno: Snižte příjem energie a zvyšte její výdej. Pokuste se dívat na svět i sama na sebe pozitivně, začněte eliminovat stresové situace nebo se na ně připravte tak, abyste je neřešila jídlem. Nenechte se manipulovat obrázky vyhublých modelek, stačí, když budete přirozeně štíhlá a sama se sebou spokojená.
ZRÁDNÝ JOJO EFEKT
Znáte to jistě také: většina vašich kamarádek, které drží přísné diety, se po letech dopracuje k solidní obezitě. Důvod? Jojo efekt. Pokud člověk experimentuje s radikálními dietami dlouhodobě, třeba několik let, je možné, že důsledkem toho začne nesprávně fungovat metabolismus, tělo bude trpět nedostatkem vitaminů, minerálů a bílkovin. Tento stav obvykle vede k nervozitě, únavě, snížení imunity, výkonu a schopnosti regenerace organismu. Čím je člověk unavenější, tím větší má nutkání jíst a čím více jí, tím hůř se přinutí k pohybu. Váha stoupá, psychika jde dolů a jediným „zachráncem“, který je vždy po ruce, je opět jídlo.
Chcete-li se tohoto nezdravého návyku zbavit, změňte životní styl. Obraťte se na odborníka a spolu s ním si vybudujte pravidelný jídelníček s důrazem na správnou skladbu potravin. Zorganizujte si den tak, aby v něm byl čas na pravidelný pohyb, dostatečný spánek, odpočinek a regeneraci. Zejména pak pojmenujte symptomy svého stavu – únava, podrážděnost, snížená kondice, nadváha atd. a odhalte jejich příčiny. Může to být dlouhodobý stres, samota, problémy s partnerem, v práci. Pokuste se zkrátka problém řešit.
OBEZITA BEZ PŘÍČINY
Pokud vás trápí obezita bez zjevné příčiny a netrpíte nějakým zásadním zdravotním problémem, patříte patrně k tomu typu lidí, o nichž psycholog Jeroným Klimeš říká: „Naprostá většina lidí, kteří trpí nadváhou, je obézní proto, že jídlo je příjemné. Naopak odříkání, omezení jídla a pohyb jsou nepříjemné. A pokud člověku přestane záležet na tom, jak vypadá, tak tloustne.“ Tehdy musíte sama sebe přesvědčit, že existují příjemnější věci než jídlo.
Vyhledejte odborníka – psychologa, nutričního poradce – a spolu s ním problém řešte. Pohybový i stravovací režim by měl být zcela individuální, je třeba nastartovat samouzdravovací schopnosti organismu. V pohybovém režimu dbejte hlavně na regeneraci, relaxaci a odpočinek. Nemělo by vám být jedno, jak vypadáte, a věřte, že obezita s sebou časem přinese i řadu zdravotních rizik, která mohou rozhodit i vaši psychiku. Pro úspěchy v hubnutí by však vaše duše měla být v pohodě.
PĚT POKRMŮ PRO VYLEPŠENÍ MENTÁLNÍHO ZDRAVÍ (podle Carolyn C. Rossové)
Lékařka Carolyn C. Rossová z amerického Colorada, která se už léta zabývá poruchami příjmu potravy, tvrdí, že stav psychiky ovlivňuje i skladba jídelníčku. „Určitě jste slyšeli, že správná strava pomáhá zlepšit zdraví srdce, sníží riziko cukrovky, vysokého tlaku a různých rakovin… Ale co zdraví mentální? Pár jednoduchých dietních změn může redukovat symptomy deprese, úzkosti a dalších poruch mentálního zdraví.“
1. MASTNÉ RYBY
Standardní americká (ale i česká) dieta trpí nedostatkem omega-3 nenasycených mastných kyselin a naopak je bohatá na nasycené tuky, u kterých byl mj. prokázán negativní vliv na činnost mozku. Jelikož je náš mozek z velké části tvořen tukem a naše tělo nemá schopnost tvořit esenciální mastné kyseliny, je třeba spolehnout se na dietu bohatou na omega-3 mastné kyseliny.
Studie ukázaly, že pokrmy bohaté na omega3 mastné kyseliny, jako jsou mořské ryby, losos, sleď, sardinky, makrela, potlačují příznaky schizofrenie, deprese, hyperkinetické poruchy a jiných mentálních poruch. Je to pravděpodobně díky efektům, které mají omega-3 nenasycené mastné kyseliny na tzv. neurotransmitery, jež jsou zodpovědné za naše nálady.
2. CELOZRNNÉ OBILNINY
Základním zdrojem energie pro mozek je glukóza, kterou dostáváme ze sacharidů. Jednoduché sacharidy, což jsou cukry a škroby obsažené ve sladkostech a bílém pečivu, zhoršují špatnou náladu a mají na mozek podobný efekt jako zneužívání drog. Naproti tomu složité sacharidy uvolňují glukózu pomalu, pomáhají nám cítit se sytí déle a také tvoří stabilní zdroj energie pro mozek a tělo, tlumí symptomy deprese a úzkosti a vylepšují celkové kognitivní funkce. Mezi zdravé zdroje složitých sacharidů se řadí celozrnné výrobky, bulgur, oves, divoká rýže, ječmen, fazole a sója.
3. LIBOVÉ BÍLKOVINY
Hned po sacharidech je bílkovina nejvíce obsaženou látkou v těle. Stavební blok bílkoviny (tzv. aminokyselina tryptofan) ovlivňuje náladu produkováním serotoninu. Ten bývá někdy nazýván přírodním antidepresivem. Zdroje libových bílkovin, jako jsou ryby, krocan, kuře, vajíčka a fazole, pomáhají udržet hladiny serotoninu vybalancované.
4. LISTNATÁ ZELENINA
Listnatá zelenina, jako je špenát, římský salát, tuřín, hořčičné listy a brokolice, obsahuje velké množství kyseliny listové. Nedostatek kyseliny listové, stejně jako nedostatek dalších vitaminů skupiny B, je spojován s větší mírou deprese, únavy a nespavosti. Brokolice navíc obsahuje selen, který hraje důležitou roli ve fungování našeho imunitního systému, rozmnožování a metabolismu hormonů štítné žlázy. Studie ukázaly, že nízké hladiny selenu přispívají k depresím, úzkosti a únavě. Mezi další zdroje selenu se řadí kuřata, cibule, mořské plody, vlašské ořechy a celozrnné produkty.
5. JOGURT S AKTIVNÍMI KULTURAMI
Kysané potraviny s aktivními kulturami, jako jsou jogurty, kefíry, tempeh a některé druhy nakládané zeleniny, obsahují probiotika. Ta jsou účinná proti úzkosti a omezují stresové hormony. Naproti tomu konzumace velkého množství tavených sýrů může narušit rovnováhu zdravých a nezdravých bakterií ve střevech.
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie
