Vdané ženy před sto lety nikdy nechodily prostovlasé, buďto nosily klobouky nebo šátky Zdroj: Profimedia

Vdané ženy před sto lety nikdy nechodily prostovlasé, buďto nosily klobouky nebo šátky Zdroj: Profimedia

Těžká fyzická práce byla běžnou součástí života Zdroj: Profimedia
Lidé chodili pěšky, často se za svého života nedostali dál než do sousedního města. Velkou mobilitu obyvatelstva přinesla právě válka Zdroj: Profimedia
Tanec patřil k oblíbeným zábavám. Dívky tancují na louce Zdroj: Profimedia
Muži v kočáře. Vepředu stojí rolnická dívka. Fotografie je z roku 1910. Na oblečení je patrný rozdíl ve společenském postavení lidí Zdroj: Profimedia
15
Fotogalerie

Idylka, nebo peklo? Takhle se žilo v předvečer vzniku Československa

Chtěla byste žít v době našich prababiček? Na jednu stranu jsme za všechny moderní výdobytky vděčné, na tu druhou si občas rády stěžujeme, že dřív se žilo líp, jednodušeji, bez stresu. Jisté je jedno: I když se okolnosti postupem času mění, některé věci zůstávají stále stejné. Rodíme se, milujeme, toužíme, rodíme, smějeme se i pláčeme. Podívejte se, jak by se vám žilo kolem roku 1917.

Kolik se bralo

Na přelomu 19. a 20. století lidstvo věřilo ve skvělé zítřky, které jim zajistí rozmach nových technologií. Dobový optimismus si ale nemohli užívat všichni, mezi lidmi panovaly mnohem větší sociální rozdíly než dnes. Většina dnešních filmů i seriálů ukazuje vždy lepší společnost, realita obyčejných lidí byla ale dosti bídná. 

Nejnižších výdělků dosahovali zemědělští dělníci a ženy. "Celkem kolem 760 000 dělníků v Čechách v roce 1910 nemělo v průměru mzdy vyšší než 12,- K týdně (počet obyvatel byl tehdy kolem 10 milionů). Přitom  12 ,- K týdně v této době nestačilo ani na utišení hladu čtyřčlenné rodiny. Velmi početnou skupinu, jakési jádro dělnické třídy, tvořili kvalifikovaní dělníci, jejichž mzda byla v průměru 18,- až 25,- K týdně, ale existovala povolání, kde byl výdělek i 70,- K (např. rytci skla)." (Zdroj: edejiny.cz)

Naproti tomu nejbohatší vrstva, což představovalo 50 000–100 000 lidí, vlastnila 35 procent veškeré půdy v zemi. Ženy z ní nepracovaly, měly početné služebnictvo, muži se případně věnovali správě rodinného majetku. 

 

Pokračování 2 / 8

Jak se jedlo

V 19. století příprava jídla prodělala velkou revoluci s vynálezem sporáku. Ten umožnil najednou mnohem širší možnosti přípravy jídla – když už nemusela hospodyně vařit na otevřeném ohni, mohla začít jídlo dusit – takové jídlo chutná jinak než vařené či smažené. Díky sporáku s litinovými pláty šel kouř do komína, zmizely saze, naopak teplo se neztrácelo, ale zůstávalo v místnosti. 

Postupně od 18. století se více a více etablovaly čokoláda, čaj a káva, na druhou stranu se v dobách hladu jedly i vrány, vrabci, psi a kočky. 

Pokračování 3 / 8

Co se stalo v roce 1917 v Čechách

Zatímco v Rusku probíhala revoluce a Finsko vyhlásilo nezávislost, v Českém království, kde panoval stejně jako v Uherském království a Rakouském císařství Karel I. (od roku 1916), jsme měli jiné starosti – při střelbě do hladové demonstrace v Prostějově zahynulo 23 lidí a 38 jich bylo zraněných. V dobovém tisku se čím dál častěji objevovaly zprávy o krádežích jídla. 

Rok 1917 znamenal obrat ve válce, právě tento rok se Východní fronta zhroutila a Německo zapojilo téměř všechny své divize do bojů na západě.

Pokračování 4 / 8

Jak se bydlelo

To, co vidíme ve starých filmech, byl opravdu luxus, tehdejší bydlení by nám v současnosti vůbec nevyhovovalo. Záchody byly na pavlačích (a společné pro všechny), stejné to bylo s tekoucí vodou. Samozřejmostí nebyla ani elektřina, místnost – když už vůbec – osvětlovala většinou jedna jediná žárovka. Na vesnicích se žilo ještě jednodušeji. Skoro pravidlem byla hliněná podlaha a nulová kanalizace.

Pokračování 5 / 8

Zábava

Oblíbené byly taneční věnečky, vystoupení „zpěváčků“ po hospodách a hlavně vycházky do přírody. Kavárny byly otevřené od rána a byla v nich vždycky spousta denního tisku. Večerní život se odehrával v restauracích, hospůdkách, barech a kabaretech. Velkou společenskou událostí byly plesy. Pilo se – stejně jako dnes – nejvíc pivo, víno a kořalka.

Pokračování 6 / 8

Práce

Přesto se ale postupně zlepšovaly i životní podmínky dělnických vrstev, omezovala se dětská práce a zkrátila se pracovní doba na 10 –11 hodin – šest dnů v týdnu. Volná byla jen neděle a o dovolené si mohli nechat všichni jen zdát, většinou prostě neexistovala. Odpočinout si pracující lidé mohli jen o svátcích, kterých ale bylo zhruba dvacet ročně.

Předpokládalo se, že rodinu živí muž, nicméně plat většinou nestačil, a tak si ženy přivydělávaly jako posluhovačky. Už tehdy platilo, že muži měli vždycky vyšší plat a ženy byly z tohoto hlediska diskriminované. Dostávaly méně než polovinu platu mužů.

Pokračování 7 / 8

Kdo jak pracoval

Polovina pracujících lidí byli dělníci a jejich rodiny, šlo o nejsilnější skupinu obyvatel. Nejvíc bylo zemědělských dělníků, tady také pracovalo nejvíc žen – celá polovina. Ženy ale vykonávaly jen nekvalifikovanou práci. Úplně nejvíc žen – 60 procent – ale bylo v textilním průmyslu. Šlo většinou o svobodné ženy, které poté, co se provdaly, zůstaly s dětmi v domácnosti.

Rakouský živnostenský zákon rozeznával tyto skupiny dělníků: pomocní živnostenští dělníci, nádeníci (samostatní podnikatelé prodávající pracovní sílu ve vlastní režii), horníci, domácí dělníci (ti na rozdíl od nádeníků pracovali ve vlastní dílně nebo domácnosti), zemědělští dělníci. Ženy vykonávaly nekvalifikovanou práci, tvořily polovinu zemědělských dělnic a třetinu živnostnic.

Pokračování 8 / 8

Vznik Československa

Vznik Československa znamenal sice naplnění letitého snu o důstojném řešení české otázky, ale první roky provázely bojové konflikty. Sporná byla otázka hranic s Maďarskem, Polskem, připojení Podkarpatské Rusi i pohraničí, které převážně obývali Němci, kteří se chtěli připojit k Rakousku či Německu. Československé jednotky tak zasahovaly ve sporných regionech a i po vyhlášení samostatnosti umírali ještě naši vojáci. 

Doporučujeme

Články odjinud