ILONA (35): Měli jsme se rozvést, a nakonec spolu čekáme dítě

22. 7. 2018
ILONA (35): Měli jsme se rozvést, a nakonec spolu čekáme dítě
Ilona si dlouhou dobu myslela, že bude spadat mezi tu polovinu našeho národa, která si prošla rozvodem. Dokonce se rozhodla začít nový život s novým mužem, osud to ale chtěl jinak.

Poznali jsme se, když mi bylo sedmnáct. Žila jsem na vesnici a Martin se akorát přestěhoval po studiích zpět. Pár let jsme spolu chodili, ale moje studia naše cesty rozdělila. Přesto jsem k němu pořád něco cítila… Když jsme se po několika letech znovu potkali, zamilovala jsem se do něj znovu až po uši a on do mě taky. O rok později mě požádal o ruku a rodiče si oddechli, že mě mají pod čepcem. Svatba byla úžasná a já se vznášela radostí coby čerstvá mladá paní…

Jenže přišly všední dny i starosti. Přestože Martin pracoval, rád si zašel s kamarády do hospody. Nejdřív jen na jedno, dvě piva, později se večery prodlužovaly a já zůstávala dost často sama. A i když se mi to nelíbilo, nechtěla jsem být za sekernici, která tahá manžela z hospody domů.

Necelý rok po svatbě jsem otěhotněla. Oba jsme se na dítě těšili a malovali si, co všechno s ním budeme podnikat. Ale za pár týdnů se to stalo… O miminko jsem přišla. Z nemocnice jsem se vrátila jako vyměněná. Vyprchala ze mě radost, energie, síla. Nechtělo se mi žít. A Martin to řešil také po svém – místo aby byl se mnou, uklidil se do hospody za kamarády. Semlelo nás to víc, než jsme si byli ochotni připustit.

Moc jsme spolu nemluvili, jako by naše láska zmizela. A tak jsem to jednoho dne nevydržela, zabalila kufry a odstěhovala se do Brna. Do velkého města, daleko od naší vesnice, daleko od všech známých lidí, kteří mě den co den potkávali. Ty pohledy se nedaly snést. Tam jsem si oddechla – nikdo mě neznal, každému jsem byla ukradená. Jen ne kamarádce, u které jsem bydlela.

Musela jsem se rychle rozkoukat – naštěstí se mi povedlo brzy získat místo asistentky ve velké firmě. Skvělí lidé, bezvadná práce. To všechno mi pomohlo překrýt smutné vzpomínky.

Chytila jsem nový vítr, a to bylo přesně to, co jsem moc potřebovala. Martin se navíc ani neozýval, takže jsem to celé měla snazší. Jen občasné telefonáty rodičů, kteří nechápali, proč jsem udělala tak zásadní krok. Neuměli mě pochopit, ale moje rozhodnutí tolerovali. Jen to velké město pro ně bylo zcela mimo. Jak prý tam dokážu žít?!?

Přeskočím měsíce, které následovaly, a vynechám vše, čím jsem procházela. Zkrátka přišel čas, kdy jsem začala být pyšná sama na sebe. Přestože jsme s Martinem byli stále manželé, zkusila jsem i randit. Původně nevážná známost se po delší době stala vážnou a já kývla na nabídku stát se opět něčí ženou. Jenže k tomu jsem potřebovala být rozvedená. Nezbývalo než po téměř třech letech nasednout do auta a vydat se za Martinem.

Čekalo mě pořádné překvapení. Martin měl vlastní stavební firmu a dařilo se mu! Slušelo mu to moc! Navíc už dávno netrávil večery po hospodách, protože na to prý nemá čas ani chuť. „Rozvodové papíry ti ale nepodepíšu. Já se s tebou rozvádět nechci,“ vyhrkl na mě. Ten okamžik si pamatuju přesně – dívala jsem se na svůj nový zásnubní prstýnek a nevěděla, co odpovědět. Pochopila jsem, že k němu pořád něco cítím. Přitom jsem si novou láskou byla tak jistá!

Ze svatby sešlo. S Martinem jsme se stali znovu párem, i když zatím jen s víkendovým manželstvím. Klapalo nám to skvěle. Jako bychom najednou dozráli. A jak to všechno bude dál, se nechám překvapit. Čekáme totiž holčičku a já doufám, že tentokrát nám to už vydrží napořád.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

V pátek jsou Blíženci šťastní, že už je konce týdne. Vůbec nemají dobrý pocit z provedené práce ani atmosféry na pracovišti. Po finanční stránce si nemohou moc výskat, a tak by měli…

Nejčtenější články

Doporučujeme